Réžia:
Ivan ZachariášScenár:
Ondřej GabrielKamera:
Jan VelickýHudba:
Petr MalásekHrajú:
Táňa Pauhofová, Martin Myšička, Jan Vlasák, Martin Hofmann, Lenka Vlasáková, Petr Lněnička, Hattie Morahan, David Nykl, Kristýna Ryška, Attila Mokos (viac)VOD (1)
Epizódy(6)
Obsahy(1)
Rok 1989. Marie je profesionální houslistka, která před 12 lety se svým mužem, pronásledovaným disidentem Viktorem, uprchla z totalitního Československa do Británie. Teď se ale vítr začíná pomalu obracet a ve vzduchu visí změna. Marie by toho ráda využila a po letech konečně navštívila svou rodinu. Jenže brzy po návratu do Prahy se ukazuje, že to byla osudová chyba. Viktor za dramatických okolností zmizí a není jisté, zda je vůbec naživu. Marie chce za každou cenu zjistit, co se s ním stalo. Co když však není na pravdu připravena? Ukazuje se totiž, že Viktora nehledá jen ona, ale i tajné služby několika států. A čas utíká čím dál rychleji, protože pád železné opony se blíží... (HBO Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (288)
Říká se, že ďábel je ukrytý v detailu, ale tady by jste ho hledali jen těžko. Vedle ošuntělých lokací, kterých je Praha bohužel i bohudík plná, si Zachariáš dal práci s takovými titěrnostmi, jako je lampa pouličního osvětlení nebo květináč. Polistopadové generaci to možná tolik neřekne, ale pamětníci to jistě ocení. Dobovou atmosféru pak podtrhuje fízlující kamera, která je pro námět jako dělaná. O samotném ději se příliš rozepisovat nebudu, protože bez spoilerů by to šlo těžko, nicméně jedná se o výtečně promyšlenou špiónštinu, která se může směle rovnat kdejaké zahraniční produkci a jako přidanou hodnotu vidím reflexi dnešní doby. Výhradu mám vlastně jen jedinou a to Táňu Pauhofovou. Tedy ne že by zahrála špatně. Stejně jako všichni ostatní byla výborná, ale její postava toho nesla na hrbu příliš, což občas působilo krkolomně. O to je větší škoda, že režie víc nevyužila Martina Hoffmana, který se přímo nabízel. Ale ani to mi celkově výborný dojem nezkazilo a jsem zvědav, s čím se Zachariáš vytasí příště. 85% ()
Už jsem se několikrát vyjádřil v tom smyslu, že jsem realista, takže směrem k české filmové a seriálové tvorbě nemám velká očekávání. O to větší mám radost, když se u nás nějaký ten počin opravdu vydaří. A v poslední době mám asi nějaké šťastné období. Nejdříve jsem byl nadšený z Devadesátek, teď jsem narazil na Bez vědomí, a i když ve mě seriál nevyvolal přímo nadšení, bavil mě a hodně jsem si ho užil. Pokud mi tady něco vadilo, byly to spíš detaily a obrovský přešlap ve třetí epizodě, ale jinak jsem byl nečekaně spokojeným divákem. Vždycky mě potěší, když se znovu ujistím, že se tady, i přes tu záplavu sraček, které se u nás točí jako na běžícím pásu, pořád najdou scénáristé, kteří umí napsat smysluplný příběh. No, a když se přidá schopný režisér a samozřejmě i schopní lidé v ostatních profesích, pozná se to nejen na atmosféře, ale taky na hereckých výkonech. Najednou divák vidí, že to ty herce opravdu baví a že si jen nepřišli znuděně oddeklamovat nějaký text, aby bylo na složenky. / Poučení (pro mladší uživatele): Složenky byly určitým druhem upíra, jen místo krve sály peníze. Dnes už živoří jen v temných, vlhkých místech, protože evoluce nespí, a svět upírů ovládly QR kódy. ()
Seriál sem viděl za jeden den, a byl sem značně uondán.Noirovej vizuál 70. a 80. let byl prima, stejně jako obsazení.Teda kromě toho kgb prasete, který mělo přizvuk jak náš velkej Andrejko.Příběh se ovšem linul velmi pomalu , stejně jak u většiny seriálů.To co sem teď za poslední dobu viděl, tak se v rolích komoušů estébáků točilo spousty stejnejch herců.50%. ()
Zajímavý pohled na konec reálného socialismu. 1) Spoiler. Vidím dvě zajímavé skutečnosti, kvůli kterým stojí za to seriál vidět. Špionážní film z konce 80. let (první), kde mají větší uplatnění postavy estébáků (druhá)._____ 2) Bohužel, oč jde bylo víceméně jasné už někdy po druhém díle._____ 3) Za zmínku stojí i dobrá dobová (i když poněkud stylizovaná) atmosféra i téma samotné: děj odehrávající se kolem listopadu 89._____ 4) Na druhé straně zpracování příběhu těžko označím za lepší, než průměrné. Rozhodně mě nepotěšila jednoduchá snadno uhodnutelná zápletka. ()
První díl výborně připraví atmosféru detektivky říznuté špionážním dramatem, druhý a třetí se chovají jako tuctová hra na špiony a dost mě nudí. Od čtvrtého dílu však nastává zlom, tempo nabere dech a najednou je tu úplný konec s pointou, která se málokomu bude líbit. Velice mě potěšil vizuál, který minimálně dobře evokuje osmdesátá léta v Československu. Daly by se samozřejmě vytknout detaily, ať již je to seconhandový nábytek, který v té době měl málokdo, nebo naproti tomu exkluzivně naleštěná auta (jasně, já vím, že tyhle vozy už jsou dnes oficiálně veterány a jejich majitelé o ně pečují jako o zazobanou tetičku na smrtelné posteli, ale aspoň trošku ušmudlat se před projížďkou mohly), případně šedé sloupy pouličního osvětlení (moc jich v seriálu není, mohly být opatřeny červeným obalem a natřeny žlutou). Zachariáš napětí umí, opět to potvrdil. Seriál je zcela mimořádný z pohledu české polistopadové tvorby, nekope do komunistické mrtvoly, ukazuje špínu pozadí tajných služeb bez ohledu na politickou či národní příslušnost. ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (23)
- Ve chvíli, kdy se hlavní hrdinka pohybuje po vlakovém nádraží, zde zaznívá všem dobře známé hlášení vlaků namluvené Václavem Knopem (systém HIS), zaváděné však na našich stanicích až v 90. letech 20. století. Navíc zde zazní chybně název stanice Pardubice-Rosice nad Labem. Ta byla takto pojmenována až v roce 2001. Předtím se jmenovala pouze Rosice nad Labem. (kiv)
- V epizodě jede Marie (Tatiana Pauhofová) z nádraží Smíchov do Ústí na jih, místo na sever. (Mindwind)
- Ve filmu zobrazovaná šedivost, ušmudlanost a zanedbanost odráží tehdejší reálný socialismus. To jediné, co kazí dojem tehdejší reality, jsou čistá a nablýskaná auta. (sator)
Reklama