Ženy v behu

Ženy v běhu mám v oblibě už od dob Pobřežní hlídky, Martin Horský to jen povýšil na úroveň, že vlastně ani nemusí běhat v plavkách, aby se mi líbily. Sedl mi humor, výměny zdejších dialogů by se neztratily ani na Wimbledonu. Martin Horský je alespoň za mě fakt dobrej, co se humoru týče. Hlášky z tohohle filmu používáme všichni každý den, ale koukám, že když se seřadí za sebe do hodiny a půl, spoustě lidem se to najednou nelíbí; pohled do zrcadla je sviňa, že? Já jsem viděl sám sebe tak v polovičce postav a vůbec mi nedělá problém přiznat si, že jsem občas úplně stejnej vůl. Supr film na príma večer s holkou, a možná ještě lepší film jako doporučenka, pokud chcete vytočit hnidopicha. (25.01.2021)

Čo sa týka uniformnej nekonfliktnosti, od českého mainstreamu by sa mohol učiť aj stredný prúd v Hollywoode. Našťastie v tomto prípade ide o tak feel good záležitosť, že absolútnu uniformnosť a zameniteľnosť mu nakoniec asi odpustíte. Lenže... tvorcovia mali super nápad, ktorý by mal byť v centre pozornosti, lenže onen beh a tréning je tu len ako pozadie pre milostné vzťahy. Ak by to bolo naopak, film by šľapal určite lepšie a pôsobil by v našich vodách originálnejším dojmom. Českým komerčným tvorcom však o nič iné, ako striktné dodržovanie scenáristických mustier nejde. Dočkáme sa niekedy českého filmu, kde sa postavy dávajú dokopy z dôvodu, že sú psychicky vyrovnané a šťastné sami o sebe, ako že nájdu to vytúžené šťastie iba vďaka vzťahu? (10.01.2021)

Přijde mi vtipný, že Martin Horský u tohoto filmu režijně debutoval, a přitom nejvíc vyhořel v tom, co už párkrát v životě dělal, tedy jako scenárista. Hlavně dialogy trhají uši, jak při pokusech o humor znějí nerealisticky, a mnohdy přecházejí do skutečně trapných okamžiků. Když se řeší ztráta panictví nejstaršího syna Kostkové pomocí glos mladších sourozenců ("Chce se s ní rozejít, protože mu nechce dát. Sice nevím co, ale já bych taky nechtěl být s lakomou"), styděl jsem se za Horského. A hodně. Podobně jako když trénuje navlékání kondomu na okurku (v kolika filmech to už bylo?) nebo při hláškách "dnes je středa", tedy den soulože, což mohlo bejt vtipný v Kdo chce zabít Jessii? objevila poprvé. Ale to už je víc jak padesát let. Podobně bolí z prstu vycucané zápletky. Co se romantické linie týká, už po 20 minutách je jasno, jak to celé dopadne, když se hrdinové přirozeně spárují, jen se čeká další hodinu, během níž dojde i k povinnému dílčímu rozkolu, aby na konci všechno dobře dopadlo. A protože ty rozkoly jsou u každého páru nějaký, jejich seřazení hned za sebe působí neúmyslně komicky. Jako by měl režisér šablonu a pouze doplňoval dílky skládačky. Do ní patří otravný product placementu, klišé o ženských a mužských světech, videoklip o běhání s motivační písničkou, pár instantních mouder... zkrátka čekat od filmu jakoukoli originalitu nejde. Na to jsou všichni čeští tvůrci příliš zbabělí. Naštěstí se občas vtip podaří; na svědomí ho má výlučně mužská část ansámblu, a všechny herečky opravdu působí jako rodina. Snad až na naprosto nesmyslný castingový fail složení dvojice Veroniky Kubařové a Martina Hofmanna, protože ti k sobě nepasují ani v nejdivočejší fantazii. No jo, no. Ale navzdory obrovskýmu množství chyb a přehmatů dobrej pocit po zhlédnutí zůstává. A možná jsem sentimentální, ale stačí mi to na tři hvězdičky. (20.09.2019)

Veskze souhlasím s Filovou kritikou stran odtrženosti filmu od reality i toho, jak vykresluje jednotlivé postavy (skutečně mi přišlo zarážející, co všechno si nechá Marcela od Karla a synů líbit, a přesto jediné, po čem touží, je stát se jeho manželkou, aby její život konečně dostal v manželství smysl, což jsem chápal u filmů z 40.-50. let, ale u komedie z r. 2019 mě to dost překvapuje), navíc mě tam příšerně iritoval děsivě špatný herecký nevýkon Terezy Kostkové, která je ideálním příkladem jablka, které dopadlo daleko od stromu (to kdyby někdo náhodou čekal, že dcera slavného herce musí být automaticky také dobrou herečkou - ne, fakt nemusí) a která by se měla už navždy věnovat moderování StarDance a podobných píčovin a necpat se mezi skutečné herce (nemluvě o tom, že Vetchý mi zde pro roli jejího partnera s jejich věkovým rozdílem 14 let přišel dost starý), a korunu tomu všem nasazuje ten obludný song "Když nemůžeš, tak přidej" od Mirai, který vždycky když slyším, tak mám chuť si vystřelit mozek z hlavy. Také lze konstatovat, že děj je strašně předvídatelný, a mnoho věcí jsem odtušil dopředu. Na druhou stranu je zde velmi dobrá Jenovéfa Boková, místy je to docela vtipné, a především mě zde vyloženě okouzlila Hofmannova filmová dcera - Michaela Sodomková. Ta maličká je velmi roztomilá, a pokud zůstane u hraní, prorokuji jí zářnou budoucnost. Takže už jenom kvůli ní ten film prostě nemůžu vzít na hůl a jsem k němu nakonec výrazně velkorysejší, než bych sám čekal. (11.07.2021)