The Haunting

V dnešní době už mě v seriálové tvorbě osloví vážně máloco, jelikož všechno je buď vyloženě stupidní, předvídatelné, nezajímavé nebo prostě nudné a proto si vybírám už jen vyloženě to, co má vážně potenciál mě udržet až do konce a má to aspoň stejnou kvalitu v průběhu celé série. Tohle je přesně ono. Netflix to prostě umí a produkuje vážně ojedinělé seriálové pecky. Atmosféra tohoto seriálu je prostě naprosto výjímečná a to jakým způsobem se odkrývájí jednotlivé dílky celé Hill House skládačky, je naprosto famózní. Počínaje prolínáním časových linií, tak konče mindfuckovými pasážemi. Hororový feel není dáván na sílu ba naopak, člověk musí sledovat všechno v pozadí a nečeká, co kde vykoukne nebo se objeví a to přídává na nejistotě mnohem víc. Herecké obsazení sedlo neskutečně skvěle a každou z postav si prostě oblíbíte, protože jsou to sympaťáci a to charisma tam prostě je. Seriálová bomba tohoto roku a rozhodně jeden z nejlepších seriálů, které jsem doposud viděl. Dejte mu šanci, ikdyž mírný horor není váš šálek, fakticky nebudete litovat. A ghost can be a lot of things. A memory, a daydream, a secret. Grief, anger, guilt. But, in my experience, most times they're just what we want to see. (05.12.2018)

Letos vznikly nepochybně závažnější, aktuálnější nebo celistvější seriály než Haunting of Hill House, ale vyzdvihuju tuto hororovou desetidílnou sérii navzdory tomu, že si v posledním díle zkazí stylistickou čistotu a přehoupne se z nihilistického v optimistické dílo s lehkým nádechem kýče. Vše, co oněm posledním minutám předchází, je totiž mistrovská hra mezi psychologickým pohledem na skutečnost a esoterickým spiritualistickým viděním. ________________________ Horory získávají svou děsivou atmosféru tím, že vytvářejí zkratku od psychologického výkladu lidských strachů k něčemu nadpřirozenému. Zde to má být onen zdánlivě generický strašidelný dům, který zabije několik členů jedné rodiny a přitahuje ji do svých spárů ještě mnoho desítek let poté, co z něj uprchne. ___________________________ Několik časových rovin, propojených dohromady v šokující pointu, subjektivní pohledy jednotlivých členů rodiny, ustavičná disputace nad tím, jak vyložit ony zastřené vzpomínky, možnost srovnávat původní knižní předlohu Shirley Jacksonové z konce padesátých let, filmovou adaptaci z raných šedesátých let a nynější moderní verzi, v níž se ze skupiny výzkumníků stane rodina, jejíž osudy zpracoval jeden z nich v knize plné fikce. Tolik vrstev na sebe naklade málokterý seriál. ______________________ Hrůza zde pak už neplyne z oné zkratky, ale naopak z nejistoty ohledně mnohosti podnětů. Čemu můžeme věřit a co nás znepokojí, či uklidní víc? Že si problémy způsobujeme sami v okruhu nejbližších, nebo že opravdu existují místa, kde kolidují časoprostorové dimenze a tradiční racionalita? (30.12.2018)

Esence toho nejlepšího, co duchařský horor dokáže nabídnout. Výborný námět, zajímavé zpracování, místy filmařsky až dokonalé díly, kde ty nejzajímavější jsou zhruba uprostřed seriálu. No prostě lahůdka…opravdu dlouho se mě totiž nestalo, abych u seriálu seděl den, co den a hledal chvíle, kdy si budu moct pustit další díl. Jsem rád, že takový pocit pořád existuje. Haunting of Hill House mě o tom přesvědčil. (04.12.2018)

Když hned zkraje přijmete, že Mike Flanagan (viz taky výborný Oculus) využívá hororového rámce k napínavému vyprávění o zpracovávání rodinných traumat, hledání důvěry (příběh ženy, které nikdo nevěří, že se opakovaně stává obětí útoků. je velmi up to date) překonávání strachu a hledání domova (tzn. rodinná historie oproti jiným hororům neslouží pouze jako záminka k lekačkám - jde především o ni, strach vychází zvnějšku), můžete si pak užívat psychologicky přesvědčivé drama, vrstevnatou vyprávěcí strukturu s hladkými (vizuálními a zvukovými) přechody mezi minulostí a přítomností, skutečností a představami, i strašení „ze staré školy“, založené na vnitrozáběrové montáži a znepokojivém pohybu v různých plánech obrazu. Některé scény jsou sice natočené vcelku tuctově (dialogy typu záběr/protizáběr) a závěr s nedotaženou metafikční rovinou trochu doplácí na přehnané ambice a stopáž (každý z dílů, zpravidla vázaný na hledisko jedné z hlavních postav, má své opodstatnění, ale mnohé z nich by mohly být klidně kratší), ale v souhrnu jde o režijně i herecky velmi suverénně zvládnutý počin a jedno z nejpříjemnějších letošních seriálových překvapení. Šestá epizoda, sestávající z několika choreograficky i významově komplexních mnohaminutových záběrů, pak z řemeslného hlediska patří k vrcholům Quality TV jako takové. (15.10.2018)

1. série The Haunting of Hill House je seriál, který jsem nevěděl, že chci, ale jsem rád, že jsem ho dostal. Dobré horory jsou nedostatkové zboží a dobré seriálové horory jsou ještě mnohem vzácnější. A hlavně proto Hill House tolik vyčnívá. Knihu neznám a původní film jsem neviděl, takže jsem nevěděl, co čekat. Ale nadšené ohlasy mě donutily, abych se do toho těsně před Halloweenem pustil a rozhodně nelituji. Ba naopak a to i přes to, že duchové nejsou mými hororovými oblíbenci. Seriál má vlastně všechno, co od takového hororu očekáváte. Má velkou záhadu, která se pomalu rozplétá. Má zajímavé postavy, ve kterých si najdete tu svojí. Má mrazivou atmosféru, která vás udrží ve střehu a nutí dívat dál. Má nezapomenutelné scény a to hlavně ty strašidelné (Bent-neck lady, auto). Má povedené zakončení a uspokojivé vysvětlení. Je to působivě napsané, skvěle zahrané a výborně natočené. A jako bonus to má duchy a to nejen ty, kteří hlavní hrdiny straší, ale hlavně ty, kteří jen stojí opodál a dělají to ještě mnohem strašidelnější. V okamžiku, kdy se to uvědomíte, tak víte, že tohle bylo natočené tak, aby jste se podívali znovu... 2. série Dlouho jsem se rozmýšlet, jak hodnotit Haunting of Bly Manor, protože z předchozího Haunting of Hill House jsem byl docela nadšenej a tím pádem bylo moje očekávání hodně vysoké. Je vážně těžké to neporovnávat a nejspíš i proto se u mě nekoná takové nadšení jako předtím. Baví mě, že se několik herců vrátilo v jiných rolích a žádný z nich mi nepřipomínal svou verzi z minulého příběhu. Jak je správně řečeno v závěru, tohle není ghostory, ale lovestory. Nějaké to strašení a tajemná atmosféra tam sice je, ale vyznění je tentokrát jiné. Pokud se chcete bát, tak budete nejspíš zklamaní, pokud si chcete v závěru pobrečet, tak je to slušná volba. (02.11.2018)