Kramerová verzus Kramer

Chtělo by se napsat, že uživatel Oskar to vystihl perfektně a vlastně nic víc není potřeba říct. Jenže mně to nedá. Tenhle film je jednoduše geniální. A co si budeme povídat, hlavní zásluhu na tom mají všichni tři herci v hlavních rolích. Sledovat Dustina a Meryl v jednom filmu, bylo pro mě jako sledovat naše hokejisty na MS 2010 - občas dosti dramatické, ale na konci nevycházíte z úžasu, co všechno dokázali. Stejně jako Jane Alexander podal (na svůj věk) hodně přesvědčivý výkon. Scénář je vybroušený jako ten nejjasnější diamant, který nikomu nenadržuje, on jen vyloží karty na stůl a hraj si s nimi, diváku, jak chceš. Takže nikdy se nedozvíme absolutní pravdu, zda má být po rozvodu dítě s matkou či otcem, zde záleží na sympatiích. Určitě si tento film seženu v originálním znění (i když byl dabing dobrý, přeci jen mi Kretschmerová k Meryl moc neseděla) a rozhodně se těším na další zhlédnutí. Jasných 100 %. P. S. Mimochodem, tento film mě ovlivnil natolik, že od této chvíle v Dustinovi nebudu vidět Rain Mana, ale Kramera a Meryl už pro mě nebude Sophií, ale Kramerová. A to se mi tak často opravdu nestává… (06.10.2010)

Politicky korektní, povrchní, jednoduché, průhledné, sentimentální... A přesto téměř bezchybné. Někdy holt stačí od všech možných zbytečností osekaný scénář s jasně daným cílem (srozumitelně divákovi představit postavy, jejich motivace a vytvořit mezi nimi věrohodné vztahy) a dva (nebo možná dokonce jen jeden!) prvotřídní herci a silné lidské drama je na světě (a ta sentimentalita je navíc dávkována velice vkusně). Cílevědomost a odhodlanost projevované při snaze postarat se sám o syna a následně získat ho do své péče by Tedu Kramerovi mohl závidět i nejeden akční hrdina. ;-) Krásná a dojemná pohádka. 90 % (05.10.2010)

V rámci skupiny snímků, které se snaží z jakékoli perspektivy prozkoumat problematiku rozpadajícího se manželství, je právě tohle veleslavné dílko stále neochvějně na špici. A pomyslný metál za zásluhy připadá především Dustinu Hoffmanovi, který opět potvrzuje svou hereckou genialitu, a samozřejmě také protihráčce Meryl Streep, jejíž výkon je i na malém prostoru velmi objemný a silný. Ale oscarový vítěz za rok, kdy Coppola udeřil nejen na filmový svět se svou legendární a fantastickou Apokalypsou? To vážně ne... To je zřejmě jediná vada na kráse téhle podnětné dramatické rozprávky. 85% (17.02.2014)

Tento typ filmu mně není příliš blízký. Narážení na city diváka tímto způsobem nemám rád. Ovšem to čeho jsem se dočkal předčilo všechny moje očekávání. Příběh celkem jednoduchý, ale doslova zdrcující výkony Hoffmana a Streepové mě posadily do sedačky. Takhle ohromený už jsem dlouho nebyl, klobouk dolů. Chtěl jsem dát jen 4, ale nezbývá mně nic jiného než za 5. (06.10.2010)

Pamatuju si ze školy jednu přednášející advokátku, která nám povídala, že takhle to chodí v reálu i u nás. "V našem, právu je diskriminace," říkala. "Diskriminace otců." Případů, kdy se manželství rozpadne vinou matky a dítě je přes veškerý zdravý rozum svěřeno jí, je jak hub po dešti. Vyprávěla nám podobný příběh, matka těžká alkoholička a coura a přesto trvalo soudu rok, než byl ochoten svěřit dítě otci, a to ještě s pravidelným sociálním dohledem. Realistický nesentimentální film. Žádné smyčce v emočně vypjatých situacích, prakticky bez hudby, pouze několik barokních melodií na správném místě, výborné dialogy a perfektní herci. Fascinuje mě, jaký může mít vliv na posouzení způsobilosti rodiče vychovávat dítě 5000 dolarů ročně. Taky mě napadá, že v životě člověk nemůže žít s tím, že někdy dostane druhou šanci. Možná se to někdy povede, ale odpovědnosti se nelze jen tak zbavit a zase jí získat, až se mi bude chtít, to už je nezodpovědnost. (05.10.2010)