Dopis třem manželkám

Tři manželky a jeden dopis, v němž je jim oznámeno, že jeden z jejich manželů odešel s dávnou přítelkyní. Všechny ji znají, všechny ji pomlouvají, všechny mají důvod k obavám, že to bude právě ten jejich manžel, který se už večer nevrátí domů. Pointa je pro mě trošku skřípající, ale to nic nemění na tom, že je to skvěle natočený a především skvěle zahraný film se spoustou výborných dialogů. P. S. Při záběrech z domu Lorny Mae, kdy se celý dům roztřásl, jak kolem něj projížděl vlak, jsem si říkal, jestli se náhodou David Fincher neinspiroval v tomto filmu a nepoužil pak podobnou situaci v Sedm, kdy metro učiní z bytu jednoho z hlavních hrdinů "vibrující domov". Kdo ví?:-) (16.12.2006)

Trojice kamarádek se na cestě lodí doví, že čtvrtá žena utekla s manželem jedné z nich. A začne vzpomínání a přemýšlení. Když to shrnu, tak jedna se chová jako nesebevědomá hysterická nána, druhá je kariéristka co na manžela kašle a třetí klasická zlatokopka. Ani jedné jsem nefandil, navíc to je zjevně film o ženách pro ženy a ne film pro mě. Nicméně natočené to bylo slušně a závěrečných pár minut bylo celkem napínavých. A Kirk Douglas si ukradne celý film, když v roli učitele vmete do tváře rozhlasovým magnátům co si myslí o jejich byznyse. (06.03.2018)

Konec mě hodně překvapil, čekala jsem milosrdnější rozuzlení. Dopis se skrytou hádankou, s čím manželem opustila nedostižná Addie město, je scénáristickým naschválem. To by těžko nějaká žena udělala, neměla žádný důvod být tak krutá. Ale na základě této berličky se rozvíjejí tři typy manželství, z nichž jedno každé je čímsi ohroženo. Přestože je film stařičký, tak jsou vztahy realistické a problémy, se kterými se potýkají, by se po pár drobných úpravách daly uvěřit i dnešní době. (08.05.2017)

Dopis třem manželkám je na svou dobu zajímavě strukturovaný a relativně otevřený film, který mi ve všech směrech připadá jako příprava na Vše o Evě, kteréžto své nejslavnější dílko Mankiewicz natočí o rok později. Podobné postavy (hrané často stejnými herci) zde vedou podobné dialogy o podobných problémech. Oba také disponují podobně chytře napsanými, avšak místy poněkud schématickými a didaktickými scénáři. Eva je asi přece jen o něco málo lepší - že by si zasloužila o tolik Oscarů víc se mi ale nezdá. (16.12.2006)

Další z mnoha amerických filmů z první poloviny 20. století, u nichž přílišné spoléhání se na dialogy nebylo pouhou z nouze ctností. Ony totiž byly i časy, kdy režisérům k natočení sevřeného dramatu stačil skvělý scénář a kvalitní herecké obsazení. Tvůrci současných filmů se nechávají příliš unášet téměř neomezenými možnostmi formálního pojetí díla a jaksi zanedbávají stránku obsahovou. Dopis třem manželkám je zrežírován velmi obyčejně, skoro až nenápaditě, nicméně disponuje scénářem dostatečně kvalitním, aby udržel mou pozornost po celou dobu svého trvání. Drama o šesti postavách, jehož začátek mi asocioval seriál Zoufalé manželky, tvoří z větší části tři dlouhé retrospektivy, jejichž prostřednictvím sumírují ženské hrdinky vztahy ke svým manželům. Nečekaná pointa pak nabízí uchopení příběhu z docela odlišného úhlu. Chytře pojatý scénář mísí vypjaté hádky a citlivá vyznání lásky s jízlivým humorem a nevyhýbá se ani kritice americké společnosti. Stačí jen číst mezi řádky. 80% (16.12.2006)