Keď muž miluje ženu

Alkoholismus je nemoc a tento film se vážně zabývá tímto problémem. Jak víme, nejednou na to upozorňovala i česká kinematografie a tak nelze připomenout nic jiného, než dodnes nejúspěšnější televizní snímek s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli 'Ikarův pád' (1977). V tomto americkém filmovém počinu tentokrát alkoholický démon ovládne ženu. Meg Ryan v hlavní roli pro ni netypické, ale dá se říct, že to zvládla bravurně. Po různých romantických etudách si zkusila roli dramatickou, a byť to v jejich očích stále skřípe romantismem, dá se určitým odstupem její výkon považovat za uvěřitelný. Hned na začátku se seznámíme s Alicí a Michaelem a jejich dvěma dětmi. Manželství se zpočátku zdá naprosto dokonalé ve všech svých aspektech, ale jak se říká, zdání klame. Příběh je zásadový a ve své podstatě přísný právě v zájmu daného problému. Hodně se dává důraz na emoce, které jsou striktně povzbuzovány romantickou atmosférou. Chvílemi některé scény skutečně emočně zasáhnou, ale co se týče dramatizace, žádná sláva to zase není. Hodně má co do činění charakteristika postav a to jak Alice, tak i jejího manžela Michaela. Každý má k problematice svůj názorový přístup a snahu o řešení. A to jsou tady ještě jejich děti, které k tomu taktéž mají co říct. Jedná se o seriózní film, který donutí k zamyšlení nejen o problematice závislosti na alkoholu, ale i o křehké povaze vztahu partnerů se s tím potýkající. Ruku na srdce, dokázal by někdo z diváků, v takové situaci, to co oni? (30.05.2020)

Milý a neurážlivý film, u kterého přesně vím, proč jsem o něm v devadesátých letech ve videopůjčovně nevěděl. Nebyl vlastně důvod a herecké výkony Andyho a Meg to rozhodně nezachraňují k lepším filmovým zážitkům. Ale pokud jste emotivní a oceníte dobré lidi, tak si vztah těchto dvou v tomto filmu jistě užijete. (11.10.2018)

Jak to bylo, když Bart volal do baru Vočkovi? „Je tam, prosím vás, nějaký Al, příjmením Koholik..?“ Je to prosté. On miluje ženu, ona miluje flašku, s drobnými peripetiemi nakonec vše vyřeší a zlo závislosti odjede antabusem. Je vždycky dobré, když film vyvolá nějaké emoce, ať už jsou jakékoliv a mě třeba neskutečně rozčilovala postava Meg Ryan, která v přítomnosti dětí chlemtá jak duha z Divotvorného hrnce, chová se neskutečně sobecky a přitom všem obviňuje svého manžela A.Garciu, který by měl obdržet Nobelovu cenu za toleranci a při jehož zamilovaném pohledu počnou jabloně pučit i uprostřed tuhé zimy. Vím, měla to ve scénáři, ale k čemu to bylo, když vše stejně popřelo společné sypání si popele na hlavu v samotném konci. Krom přemrštěné stopáže mně tak nejvíc kazilo dojem právě to všudypřítomné klišé a jak se praví v jedné reklamě, to pak dále (v hollywoodské produkci) destilujeme. A destilujeme. A destilujeme. A destilujeme.. Apropo, na devítileté dítě neuvěřitelně přirozený herecký výkon od T.Majorino v roli Greenovic starší dcery - místy předčila i svoji hodně přeceňovanou filmovou maminku.. (18.02.2011)

Opilecké, manželské, děti, denodenní kolotoč starostí × americké. Stále dokola, pila a bylo jí odpouštěno, pak šla do "karantény", vrátila se dobrá, odešel manžel, do toho zmatené děti plné zmatených emocí. Kdyby mi nebylo z mužské strany vysvětleno, o čem vlastně ten film (z pohledu muže, který miluje), asi bych to nikdy nepochopila. Ale to je už jiná stránka a jiný film.. Meg Ryan nemusím, ale tady byla dost dobrá. ..jo, chlast slast.. (22.07.2012)

Když muž miluje ženu a když žena miluje flašku, hned je zaděláno na slzopudný doják s dobrými herci a hezkou hudbou. Pokud právě máte náladu nechat se dojmout, pro slzy nevidět chyby ('sím, 'sím, kde se prodávají takhle dokonalí manželé? jednoho Garciu bych si objednala) a vaše nervy i žaludek unesou pateticky kýčovitý závěr, pak směle do toho. Já jsem si včera dala repete po letech a jakkoliv jsem od té doby podstatně cyničtější čůza, to téma se mě prostě úzce dotýká. Až příliš často a příliš zblízka jsem měla (a bohužel stále mám) příležitost sledovat, co alkohol s lidmi dělá, jaké vyrábí agresivní zrůdy či hnusné trosky, co postrádají veškeré zábrany a nejsou schopny ovládat ani vlastní vyměšování. Moralizování filmu mi tím pádem v nejmenším nevadí a kdyby všechny lihovary a pivovary exlopodovaly, implodovaly nebo vyschly, tak bych se snad samou radostí ožrala! 71% (18.02.2011)