Obsahy(1)
Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu. (Aerofilms)
(viac)Videá (2)
Recenzie (102)
Skate mě vždycky fascinoval, ale po té co jsem to zkusil (mimochodem na zájmovém kroužku pod vedením jednoho z protagonistů filmu) a rozbil si hubu, jsem to vzdal. Ale doma dělaný skate s kolečkama z gumový hadice jsem měl a Marka Gonzallese na U rampě v Prachaticích viděl, takže to ve mě zůstalo tak nějak zažrané. A jako hardcorista mám k této subkultuře stále blízko. Jako takového, mě tenhle dokument fakt bavil a zasáhl - má to šťávu, spád a nutnou dávku nostalgie. A tak to má být ... Snad jen ta Skateboardová Růžena v soundtracku chyběla. ()
Byla to jedna velká jízda. A to doslova. Zkopírovali pár amerických obrázků skejtu, doma v dílně vyrobili desky a kolečka, postavili rampy a překážky, napsali pár prosebných dopisů do velkých západních firem. A ono to fungovalo. Kolem skateboardu se v 70. a 80. letech vytvořila úzká komunita srdcařů, pro něž skate představoval svobodu, kamarády a cíle se posouvat dál. Šimon Šafránek dovedně kombinuje silné záběry z těchto let se současným vzpomínáním tehdejěších aktérů nejen na samotný sport, ale na tehdejší dobu v Československu, vztahy uvnitř komunity nebo proč někteří i přes možnosti nechtěli ze země odejít. Je obdivuhodné, jak dokonale Šafránek proniká do této subkultury a přenáší její atmosféru na plátno. Samozřejmě k tomu obrovsky napomáhá skvělý výběr hudby, uslyšíme The Clash i Mekyho Žbirku. Film, jehož příprava začala kampaní na Hithitu je pro mě zatím nejpříjemnějším filmovým překvapením letošního roku. ()
Už dlouho jsem neviděl takto poutavě natočený „sportovní“ dokument obzvláště z českých luhů a hájů. Parádní mix záběrů z domácích archivů (a že to jsou občas vskutku perly) v kombinaci s vyprávěními krátkých historek těch, kteří nejen že tu dobu zažili, ale kteří i tu českou historii skateboardingu přímo tvořili. Mohlo to skončit fiaskem a pouze jako nostalgické vzpomínání páprdů. Toto se ale naštěstí nestalo a výsledkem je plnohodnotná sonda o tom jak to tehdy začalo z úst „rebelů“ tehdejší doby. ()
Popová forma plná zrýchlených dobových záberov s postprodukčne pridanými rámikmi filmových okienok (ktorá pôsobí trochu ako idealizované instagramové nostalgické videjká s filtrom), určite nie je mojou šálkou kávy. Filmík si to však vynahradzuje bohatým množstvom obsiahnutých informácií a dobrou náladou. 3,5* ()
Z dokumentů využívajících sport k ilustraci dobové reality při udržení formátu mainstreamového filmu pro každého u mě vedou Nagano Tapes. Tady mi to přišlo jen jako řada objektivně správných rozhodnutí, kdy pokaždé jako by bylo zvoleno to, které se jako první jevilo nejrozumněji. Jediné, co bych tomu vytkl nad rámec téhle jízdy na jistotu, je odevzdání se nezměrné sebelásce respondentů. Jde rozhodně dokument bez náznaku sebereflexe (a tedy konfliktu) - a je to tak moc všudypřítomné, že je mi skoro hloupé to vytýkat, protože jde očividně o záměr. Rozhodně to je dobře odvedená práce v hranicích, které si to samo vymezuje - ale nestrhlo mě to ani na chvíli. Až budou počítačové programy točit filmy, tak jim podle správně vypočítaného algoritmu vyjede něco takovéhleho. ()
Galéria (12)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (5)
- Důležitou osobou byl Vojta Kotek, který tvůrcům poskytl 130 GB archivních záběrů (což představovalo asi 25 hodin záznamu). (ČSFD)
- Před českou premiérou proběhla premiéra na Karlovarském IFF 2. července 2018. (Varan)
- Petr Forman se svým bratrem Matějem byli asi prvními vlastníky skateboardů v bývalé ČSSR. Dovezli si je v roce 1976 z USA, když byli za svým otcem při příležitosti předávání Oscarů za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). (raininface)
Reklama