Kapitola 9: Šerif (S02E01)

Je to udělané luxusně a každý dolar je vidět, ale co naplat, když je to samý nesmysl a víc než cokoliv jiného, jde jen o exhibiční fan service. Našel bych minimálně 50 epizod z animovaných klonových válek, které měly mnohem lepší příběh. A námitka, že se to jen rozjíždí neobstojí, protože to bude nakonec stejně mdlé, jako celá první řada. Chápu nadšení SW milovníků, lepší cokoliv, než nic, ale pro běžně náročného diváka je to slabota...a podotýkám, že Favreau je jeden z mých oblíbených tvůrců. (30.10.2020)

Vidím, že sa nič nezmenilo. Postavy stále totálne ploché a nezaujímavé. Prázdna bandaska a zelený mončičák by mi stačili, keby som mal max 12 rokov, ale to už dávno nemám. Zdá sa, že si tvorcovia stúpli do svedomia a prihodili už aj nejaké epizódne zápletky, aby to nepôsobilo ako nekonečný rozkúskovaný film. No ale kdejaký desiatky rokov starý sci-fi seriál mal epizódne zápletky oveľa pútavejšie. Takže všetko zachraňujú len triky na ktorých sa nešetrilo a fan servis v podobe rás a lokácií povedomých z pôvodnej trilógie. Pre mňa je to ale fakt málo a divím sa jak veľa ľudom takáto dejová prázdnota stačí k spokojnosti. 4/10. (20.12.2020)

Dost slušný vstup do nové série. Spojení sil Manda a domorodců mi dost připomnělo díl Sanctuary z první série, avšak v lepším podání. Zajímavější, než samotný první díl, je nastínění linky s Bobou Fettem, kterýho určitě ještě uvidíme. Nikdy mi nedošlo, že Boba vlastně bude vypadat stejně jako Jango, hold ho mám spojenýho s Jeremym Bullochem ještě z původní trilogie. Boba Fett se narodil asi 32 BBY a na rozdíl od normální klonů neměl urychlené stárnutí, tudíž by mu mělo být v Mandalorianovi asi 36 let, avšak herci (Temuera Morrison) je už 59. Jsem zvědavej, jestli tuhle věkovou neshodu nějak vysvětlí, nebo jestli se to zase svede na tatooinské sluníčko jako s Obi-Wanem v ANH (30.10.2020)

Trochu jsem se bál padesátiminutové stopáže, ale planý poplach. Mandalorian pořád neutíká k návazným dílům a soustředí svou pozornost k jednomu - stále vrstevnatějšímu - epizodnímu světu. Tentokrát má kolty proklatě nízko a zhruba do poloviny explicitně navazuje na westernové konvence - skrze prostředí pouště a opuštěného městečka, kameru snímající pistole (lasery) a oči (helmy) ve velkých detailech, ale i duelovou inscenací nebo prací se žánrovým archetypy jako je šerif, bandité a samozvaný obhájce spravedlnosti. Revizionistické westerny přijdou na mysl v polovině, kdy se jasně rozestavěné figurky trochu zamíchají. Bandité (Tuskeni) už nejsou úplně bandité, šerif není šerif a klasické duelování musí ustoupit obecnějším cílům kolektivního bezpečí a pospolitosti. Ačkoliv se Tuskeni tváří být hlavním zlounem epizody, fungují tu úplně jinak. Dostáváme spíš příjemnou dekonstrukci stereotypu Píseční lidé = anonymní monstra. // Tý žánrový rovině pomáhá i obsazení, protože Timothy Olyphant je král (neo)westernů jako Deadwood nebo Justified. Občas se pomrkne na Dunu, ale já bych klidně zabrousil až ke kultovním Tremors. Sympaticky nadsazená buddy movie o společném lovu velkých červů žijících pod zemí. Chvěju se radostí. // Za zmínku stojí i pár drobností - třeba, že celá úvodní scéna je prodlouženou a rekapitulujicí variací první scény úplně prvního dílu. Samozřejmě je super gladiátorský zápas Gamorreanů s vibročepelemi (od Knights of the Old Republic pro ně mám slabost!) a Gor Karesh potěší nadvakrát - zaprvé to je součástí oblíbené a málo viděné rasy Abyssinů a taky ho dabuje vynikající John Leguizamo. Cobb Vanth také jezdí na speederu jehož tryska silně připomíná Anakinův kluzák ze Skryté hrozby. Samozřejmostí je sarlaccem políbené brnění Bobby Fetta s nostalgickým cameem na konci. Otázkou je, jestli je to opravdu Bobba nebo libovolný (a naštvaný) klonový voják. // Posledních cca dvacet minut mi dalo vzpomenou na něco úplně (ale úplně!) jinýho. Mandalorian si udělal výlet do série Monster Hunter a závěr epizody mi připomínal to nejlepší z World. Samotářský hrdina, vybavený speciální výstrojí, přijímá zakázku na lov monstra vyznačujícího se specifickými vzorci chování a s jasně vymezeným polem lovu. Se skupinou jej najde, odhalí slabiny a ve třech fázích útoku porazí. Samozřejmě je důležité, aby příšera na konci každé z fází odhalila nějakou novou schopnost a přinutila taktiku hrdinů k modifikaci. Té paralele pomáhá i legendární status, který Krayt Dragon - v kánonu poskrovnu ukazovaný - nepochybně má. The Marshal tak stojí rozkročený mezi Star Wars, Monster Hunterem, (revizionistickými) westerny, Dunou a Chvěním. A to se mi líbí, protože - narozdíl od Anakina - mám rád písek. // PS: Zdálo se mi to nebo si Favreau v poslední třetině hrál s formáty? // PPS: Vertikální epizodická orientace vyprávění není negativum, ale v kontextu dominantně návazný tvorby ozvláštnění. (07.12.2020)

Nejdřív jsem myslel, že budu naštvanej, že už zase letíme na Tatooine. Kapitola z předchozí série, co se tam odehrávala, byla celkem jalová, plus mě zvlášť po Epizodě VII a Epizodě IX sere povrchní recyklování a hraní na nostalgickou strunu. Ale nakonec to zahráli dobře, se světem a lore Star Wars pracujou celkem hezky a citlivě, na rozdíl od J.J. Abramse mi přijde, že tomu Favreau a Filoni rozumí na hlubší úrovni. Taky umí SW ambienci nebo jak to nazvat. Vizuální atmosféra? Třeba taková blbost jako ta ulice s graffiti a ty siluety věží v pozadí... nevím, jak to říct, prostě mi to přišlo vizuálně a pocitově velmi v pořádku a měl jsem z toho radost. I když to samozřejmě místama recyklát byl. Bavil jsem se ale velice dobře. Plusový body za rozvíjení kultury Tuskenů a hudbu, která je snad ještě lepší než minule. (31.10.2020)