Televizní společnost

Snímek, který dle mého předběhl dobu a svou relevancí dokáže zaskočit i více než 30 let poté. Tohle už není satira, to je dnes realita. Snad až na nepříliš přesvědčivý románek Christensenové a Schumachera, kde je ambiciózní manažerka trochu naivně líčena jako vpravdě monstrózní ztělesnění oné údajně neautentické a bezcitné televizní generace, je Network plný apelujících sdělení o současné vyprázdněnosti lidského ducha a společenského zřízení, kterému ze zvyku stále ještě říkáme demokracie. Že za nitky dávno tahají jiní, než naši tzv. volení zástupci, kterým jsme si zvykli pravidelně odevzdat svůj hlas a nezměnit tak vůbec nic, si ale často pořád ještě neuvědomujeme. Howard Beale je zde Hamletem, novodobým kazatelem a zároveň bláznivou loutkou masmediálního světa, která jeho šéfům nepozorovaně přeroste přes hlavu, zatímco oni mají plné oči utěšeně rostoucích koláčů sledovanosti. Konečné řešení mesiášovy otázky je pak vrcholem cynismu, kdy tento atentát v přímém přenosu obstará senzacechtivou televizí záměrně podporovaná teroristická organizace. Že vám to něco připomíná? (11.08.2009)

Network je zákeřný film.Háže diváka do změti postav a dialogů,které jsou chrlené neuvěřitelnou rychlostí,jako by říkal: Do toho,zorientujte se sami! Občas dokáže být vtipný,ale po většinu stopáže zůstává hlavně mrazivou satirou,poukazující na pro nás samotné poněkud nepříjemné věci a fakta.Dnes je paradoxně možná ještě aktuálnější než v době svého vzniku,což ji činí absolutně nadčasovou.Famózní herecké výkony všech zúčastněných pak ukazují,že ty tři herecké Oscary padly na úrodnou půdu.Stejně ovšem vládne excelující William Holden,který paradoxně sošku nedostal.Nejdůležitější položkou Networku je ale doslova geniální scénář,který mezi těmi brilantními dialogy obsahuje několik scén,které už asi nikdy nevymažu z paměti.Stejně jako celý film.Bravo,Sidney,byl jsi velký režisér! 90 % (25.07.2011)

,,Milí diváci, protože jsem dostal padáka, rozhodl jsem se na tomto kanálu za týden spáchat sebevraždu." Super, říká si Cimr po pěti minutách sledování, to je naprosto výborný výchozí bod vyprávění, to jsem zvědavý, kam to vygraduje! ,,Musíme tě okamžitě vyhodit z UBS. Ale Diana z FCG říká, že to zvýší rating, tak přesvědčí Andersona z QBI, aby odkoupil licenci, sledovanost se zvýší, ale po čase to lidi nudí, sledovanost se sníží, šéf Rodgers z FUA říká, že klesla pod 40%, když přitom NSI má 42%, takže Howarda vyhodíme. Jenomže on se z toho zblázní a lidi se začnou zase dívat a sledovanost stoupne na 45%, což je suverénně víc, než má FBS i QPI dohromady, a to i po započítání ratingu z EFE, jenomže on zase začíná říkat blbosti, sledovanost zase klesá, ale zamiloval si ho ředitel Smith z UFB, takže to musíme nějak vyřešit..." A tak dále, a tak dále. Na plánovanou sebevraždu se zapomene, toto téma se dále nerozvíjí a film přejde spíš k statistikám a výjevům z korporací. Geniální satira na zpravodajství? Asi jo. Možná jsem v těch vedrech na LFŠ s rouškou na ksichtě byl jen nepozorný a netrpělivý divák. Možná jsem od filmu čekal něco jiného. Ale taky je možné, že Network prostě zastaral a v době, kdy si lidi v reality shows prohazují manželky, soutěží v prdění, či poznávají vlastní sestru podle jejího holého zadku, už nešokuje tak, jako před 45 lety. Každopádně kvůli nepřehlednému příběhu, co se motá pořád kolem toho, jestli Howardovi zrovna stoupá nebo klesá sledovanost, pomalému tempu (monology, co pět minut rozvíjejí jednu myšlenku) a nesympatickým, uječeným postavám mi upřímně činilo problém tento snímek dokoukat. Byť obsahuje beze sporu skvěle kousavé hlášky. I nezapomenutelné scény. Asi dvě. (13.08.2020)

Slovo nadčasový zřejmě v souvislosti s tímhle filmem uslyšíte často a není to věru náhoda. Network balancuje na velice tenké hraně černohumorné satiry a závažného lidského dramatu, a kdyby jen na chvíli klopýtl a vypadl z rytmu, celý ten motivační konstrukt by se zhroutil a přestal být okamžitě uvěřitelný. Jenže Sidney Lumet jako tradičně velkou zodpovědnost ustál a scénář napěchovaný lehce karikaturní mediální kritikou a emocionálními vazbami mezi aktéry zvládl proměnit v památný a vyvážený zážitek. Občas se to zdá přeplácané, ale jednotlivé složky a příběhové line se vzájemně chytře doplňují, dialogy v osobních rovinách lze vztáhnout k problémům v dominantním světě médií a každá postava má svůj přesně daný úděl - fanatický Peter Finch je předmětem, o jehož soukromí se divák v průběhu nic nedozví, ale stává se 'senzací' pro ostatní aktéry, kteří tahají za nitky a zajímá je jen sledovanost a profit; William Holden je racionální výjimkou, která chce žít normální život, ale zároveň ji přitahuje ta nevyzpytatelná a nezkrotná touha po senzacích - kterou reprezentuje přitažlivá Faye Dunaway, mediální šelma, jež se normálnímu životu vyhýbá a jen 'přepíná programy'. No a Robert Duvall je arogantním mocnářem, jemuž jde o vlastní blaho, pro které je schopen udělat cokoli. Vše dohromady představuje nonstop hodnotný, inteligentní a nadčasový snímek, který nemá moc sobě podobných. A úplně nejlepší je jednak konec, který tu hranu satiry a seriózního dramatu už doslova vybrušuje, a jednak ono vedení herců a vyprofilování jejich postav v souladu s celkovým uspořádáním světa a jeho sdělení - kde jinde můžete spatřit dva totálně vedlejší herecké výkony na ploše pouhých pěti minut, které diváka územní a vyslouží si (naprosto zaslouženě) oscarovou nominaci? Aneb na závěr pozdravy Nedu Beattymu (možná nejlépe představený obchodní papaláš v historii filmu) a Beatrice Straight, nejpřesvědčivěji zlomené manželce. 90% (04.05.2020)

Jako bych si připadal v současnosti. Na diváka se musí zapůsobit jakýmkoliv sebedebilnějším způsobem, jen když to vynese big money. A když se nezadaří, hodíme moderátora přes palubu. Tady to jde trochu do extrému, ale politiku televize Nova zde vidím naprosto jasně. Filmu by prospělo prostříhání, je příliš dlouhý a přestože vrchol nakonec přijde, spousta cestiček k němu vedoucích je ve filmu zbytečných. A mimochodem, Oscar pro Beatrici Straight, která se filmem jen mihla, je skutečným výsměchem. (11.05.2009)