Kafarnaum

Asi dvanáctiletý, předčasně dozrálý chlapec jménem Zain se vymezuje proti bezcitnosti svého okolí. Ten kluk úředně vlastně ani neexistuje, spí na špinavé dece na zemi mezitím co rodiče vedle souloží, nikdy nechodil do školy a ani netuší, kolik let mu přesně je. Jeho mentální vyzrálost ale nedokáže akceptovat v čem on a jeho vlastní milovaná sestra vlastně vyrůstají a tak zakročí. Zažaluje své zaostalé, sobecké a slabomyslné rodiče, že jej přivedli na svět. Dále také za to, že přivádějí na svět další potomky, o něž se nedokáží vůbec postarat a také za to, že zavinili tragický konec jeho sestry, nuceně provdané za bohatšího souseda, později znásilněné. Do vsunutých scén soudního přelíčení pak vstupují rozsáhlé scény vyjevující Zainovy osudy vedoucí k jeho uvěznění kvůli vážnému ublížení na zdraví. Spatříme chlapcův útěk z domova i to, jak se láskyplně potlouká ulicemi s malým dítětem policií mezitím zadržené etiopské uprchlice a snaží se o něj všemožnými způsoby postarat. Capernaum zobrazuje svého druhu peklo na zemi; bezvýchodné živoření v chudinských slumech Libanonu doléhající zejména na děti. Kamera s majestátní pozvolností sleduje lidi jak při chůzi zanedbanými uličkami, tak z ptačí perspektivy, která ukazuje lidská mraveniště s plochými střechami budov i s bezpočty provizorních přístřešků. Režisérka výjevy předkládá provzdušněně, bez přikreslení, volí zdánlivě nezaujatý záznam reálií, přičemž ale dosahuje podmanivé, téměř dokumentaristické věrohodnosti, a to i díky výtečnému hereckému ztvárnění. Jedním dechem, tento film by měl vidět každý, aby si uvědomil, že přivádět děti na svět, je v dnešním světě obrovská chyba. Je uplně jedno, jestli dítě přivedete na svět v Libanonu, v Praze nebo v New Yorku, děti budou trpět všude. Dejte tomu ještě pár let a pak si možná na tento film vzpomenete. - "I want to sue my parents. Because I was born." (26.05.2019)

Je mi z toho filmu smutno. Ne kvůli jeho obsahu, který jde do takové krajnosti, že pozbývá přesvědčivosti, ale kvůli tomu, nač Nadine Labaki mrhá svým talentem. Předkládá úmorné dvě hodiny záběrů smutných (často plačících) tváří citově i jinak strádajících postav (často dětí). Jde v zásadě jen o vršení důkazních materiálů, osvětlujících, proč se dvanáctiletý Zain rozhodl zažalovat rodiče za to, že jej počali. Doufám, že nešlo o záměr, ale film pohybující se celou dobu na hraně poverty/misery porn (ve scénách podkreslených sentimentální hudbou tu hranu překračuje) vyznívá tak, že chudí lidé, jejichž motivace nejsou nijak objasněny, by si děti vůbec neměli pořizovat. Systém, reprezentovaný ve filmu justicí a policií, totiž podle všeho funguje, a spoluvina vyšší třídy není vůbec zohledněna. Závěrečná „mrtvolka“ má sice zřejmě odkazovat k Nikdo mne nemá rád, ale Truffaut dospívání v nelehkých podmínkách nezbavil veškeré radosti a nenatočil film tak strašlivě didaktický a jednostrunný, v podstatě nikam se nevyvíjející, jenom nás ubíjející bídou, osamělostí a utrpením a dalšími a dalšími nešťastnými zvraty osudu. 40% (04.02.2019)

Poměrně nenápadný, o to víc syrový a drsný film z nehezkého prostředí slumů v Libanonu. Jako Češi máme velké štěstí, že máme tu čest ze svých daní nedobrovolně financovat Fialovu neziskovku, která bojuje za smíření v Barmě, či za práva barmských žen. Je jen otázkou času, kdy budeme z našich daní dotovat boj proti chudobě v Libanonu, kde se má o tamní obyvatelstvo starat výhradně tamní vláda. A bohužel to není jen příběh Libanonu, kde ve slumech živoří spousty lidí, kterým by mělo být jakýmkoli způsobem zakázáno přivádět do tohoto nelidského světa další potomky, kteří jsou již samotným porodem odsouzené k boji o holé přežití a jejich nejlepší vyhlídky končí někde u čichání lepidla. Opravdu krajně nepříjemný film, kde jako divák 2 hodiny sledujete trpění dětí. Rozhodně bych něco podobného v budoucnu nechtěl vidět znovu. Těžko se to hodnotí. Filmové kvality jsou zde nezpochybnitelné. Od dětských rolí po ty dospělé. Ale vzhledem k tématu, kde sledujete opravdu krajně stereotypní utrpení dětí. Co se týče emocí, tak jsem během sledování pociťoval zhnusení a vztek, jak se vůbec tohle může kdekoli ve světě dít. Od podobných filmů si dám velmi dlouhou pauzu. [77 %] (17.05.2022)

Fúha, tak to bolo naozaj silné! Keď sociálne drámy dokážu využiť potenciál námetu, tak sa k nám dostanú takéto emočne vypäté filmy, ktoré snáď nenechajú nikoho chladným. Ohľadom Cafarnaúm som bol skeptický, ale napokon musím uznať, že príbeh so sebou priniesol naozaj kvalitnú porciu zážitku. Toto mi presne trafilo do vkusu. Detskí herci boli výborní (dosť mi to pripomenulo rovnako výborné detské herecké výkony Slumdog Millionaire), no oveľa viac mi imponovalo pozadie celého príbehu z prostredia chudoby a so silným motívom spravodlivej pomsty z pohľadu malého chlapca Zaina, ktorý si zaumienil, že sa vzoprie vlastným rodičom a pomstí svoju sestru. Záver bol silný, a je to presne ten typ filmu, ktorý zostane v človeku ešte dlho rezonovať. Nominácia na Oscara úplne zaslúžená, a určite to bolo lepšie ako preceňovaná Roma! (05.09.2019)

Naozaj kvalitny film. Nie som prekvapena, ze si tento film vysluzil 15-minutove standing ovation a tiez nominaciu na Oscara. Zasluzene. Fandila som filmu Roma, ktory som mala moznost vzhliadnut este pred Oscarmi, ale som naozaj milo prekvapena, ze prave Cafarnaum sa mi pacil este viac! Uz davnejsie som sa rozhodovala ist do kina prave na Cafarnaum, ale vtedy som si vybrala japonsky snimok Zlodeji, Cafarnaum je pre mna podstatne lepsi. Silny film. Som zaskocena z mnozstva negativnych komentarov na csfd, ja si naopak myslim, ze film ma co ponuknut aj obsahovo. Neriesi veci povrchne, ide do hlbky, ukazuje realitu, i ked sa jedna o fikciu. Trosku mi pripomina jeden nadherny film Lion. Film na zamyslenie, pri urcitych scenkach sa ide az rozum zastavit a clovek si polozi otazku, och ako mozu ludske bytosti takto zit?! Nepovazujem tento snimok za citove vydieranie, hoci dojimavy je. Obdivujem talent mladuckeho neherca Zaina, wow, klobuk dole! V celom filme sa toto ubohe, sikovne a vynaliezave chlapca usmeje asi len raz a aj to len na fotku. Silne momenty: vztah Zaina k jeho sestre Sahar, tu sa Zain chova takmer dospelo akoby uz nepatril alebo nikdy nepatril do detstva. A takisto vztah matky etiopskej zeny k jej syncekovi. Film vrelo odporucam. Nebude to premarneny cas...90%. (18.04.2019)