THX 1138

Rok 1971 bol bohatý na vynikajúce filmy,napr..Kubrickov Mechanický Pomaranč-extrémne ťažký film,ktorý nie je jednoduché pozerať,tak podobne by som charakterizoval debut Lucasa,kde ho podporoval F.F.Coppola,pričom THX nie je pre mňa to,čo A Clockwork Orange,kde aj tu je kontroverzia.Georgove poňatie je zvláštne,nejednoduché,divné s vizuálnym cítením,že lepšie je sa tešiť,čo príde potom...Najviac ma dostal útek Roberta Duvalla,ktorého THX je trpiaca postava oddaná profesii,ktorá mu čoraz viac uberá zo života.Ten útek ma vizuálny štýl,ktorý otec sci-fi využije do potrebnej formy,aby debutom,ktorý nebol úspešný sa vypracoval cez Americké graffiti do blízkeho roku 1977,ktorý priniesol viacero dobrých filmov,ale George Lucas na dlhú dobu ukázal ako má vyzerať nová sci-fi sága. Výborný všestranný Robert Duvall v réžii Georga Lucasa v silnej téme,ktorá sa tvári presne tak ako sa môže v budúcnosti stať,čiže nie je to posolstvo,ktoré zahreje pri srdci... (05.04.2014)

Super vizuál (ještě lepší a hlavně opulentnější, než jsem čekal), ale co ten studeně odvyprávěný šablonovitý "příběh"? Já vim, že to má být primárně o skličující atmosféře a vylíčení děsivě odlidštěné dystopické budoucnosti, ale opravdu to muselo být až tak odtažité a nedivácké (už jen z těch téměř neustálých "robotických" promluv mi brzo málem bouchla hlava). Není to tak "trochu" paradox, aby film vyprávějící o světě bez emocí se úpenlivě snažil téměř žádné emoce v divákovi nevyvolat? Přitom ten svět je zde vlastně představen vcelku povrchově - jako jedna velká fabrika, kde i lidé plní úlohu pouhých strojů. Nic moc dalšího už se ale o něm nedozvíme (funguje takto celá planeta, nebo se jedná jen o jednu separovanou zemi?). Ano, v některých ohledech je to bezmála úchvatné, přinejmenším z hlediska doby vzniku a jakožto dílo debutanta (jenž o šest let později natočil Star Wars - film, jenž svou mainstreamovou povahou snad ani nemůže být okázale artovému THX 1138 vzdálenejší). Ale koukat na to znovu? Proč bych měl, když existují filmy, které totožné poselství dokážou prodat výrazně záživnějším způsobem (třeba Matrix). 65 % (21.04.2020)

Člověk který po něčem takto anidiváckém a antifilmovém přiklepl Lucasovi peníze na Star Wars musel být buď extrémně šťastný blázen a nebo extrémně geniální vizionář. Když jsem film nezvládl dokoukat před dvaceti lety v televizi, mohl jsem z respektu k tvůrci předstírat že jsem tehdy na artové filmy ještě neměl buňky a zkušenosti, teď už to ale okecat nejde ničím, je to prostě prázdný a nekonečně nudný studentský experiment s filmovou formou, aniž by k tomu experimentování byl pořádný důvod. Vizí antiutopického světa s dehumanizovanými lidmi na kolečka ve stroji je hodně, THX mezi nimi vyniká hlavně neschopností představit ten svět jako nějakým způsobem funkční, a krom onoho nastínění světa tu není nic. Jen chaoticky naznačený útěk, ale útěk proč a k čemu? Škoda že film není o polovinu kratší, na to by příběh i ukazovaný svět s mírným přesahem do společenské kritiky stačily dostatečně aniž by přišly o dynamiku, a naplno by pak vynikla i působivá, ale při velké délce ubíjející estetika vizuálního zpracování. A tu se ostatně Lucas stejně pokusil zabít digitálními přídavky stejně jako u nových vydání Star Wars, protože on je v tomto prostě tak trochu nenapravitelný kretén. (30.05.2020)

Příznivci George Lucase se dělí v zásadě na dvě skupiny: menšinu, která krčí rameny nad tím, jak dokázal režisér natočit provokativní a vizionářskou artovou sci-fi THX 1138 a vzápětí mohl sklouznout k výrobě popkulturních sraček typu Hvězdných válek, a na většinu, která obdivuje úžasné zábavné barevné a hravé Hvězdné války, aby poté zjistila, že Lucal předtím spáchal jakousi prapodivnou rádoby sci-fi bez hlavy a paty se zvláštním slovníkem hrdinů a ve strohých kulisách, která se v ničem nepodobá jeho pozdějším skvělým bijákům. Sám se řadím do té první skupiny. THX mě dokázala uchvátit svou atmosférou odlidštěného robotizovaného světa, který se bojí emocí a citů, kde je jedinec redukován na sumu peněz, na kterou je oceněn. Je to kreativní záležitost, která přesně odrážela dobové úzkosti mezi americkou intelektuální elitou na univerzitách. Celkový dojem: 90 %. (14.06.2006)

Kombinace krásného vizuálu a nesmyslného blábolení. Srovnání některých s 1984 od Orwella je zcela mimo mísu, tam byla myšlenka. Silná myšlenka. Orwell ukázal, že antiutopie nemusí být nutně strojově odosobněná (jak tento film). Zde je to dost často jen o sebeukájení (ať už s přístrojem, či bez...) Bavilo, nudilo, štvalo a tak to šlo celých necelých devadesát minut. (13.08.2014)