Greyhound: Bitka o Atlantik

Vzhľadom na negatívne, zmiešané reakcie som čakal, že pôjde o tragédiu. Nie som mimoriadny fanúšik bojových filmov, no Toma mám rád, vždy mi bol sympatický, a tak boli moje očakávania nijaké. Lenže mňa film bavil, a tak môžem akurát skonštatovať, jebte sa na názory iných, a hlavne tie moje. Každému môže v daný deň, v daný okamih, sadnúť niečo iné, ostatných môžete mať na kokote. (31.07.2020)

Naháněčka někoho někým, která je postavená na rozvíjení bezprostřední zkušenosti s děním v extrémních podmínkách? Důraz na opakování, variace a jemné paralely? Silný rytmus? Tenhle film mě měl zákonitě fascinovat! Popravdě, dost dlouho se mu to dařilo. Film nás počátkem čtyřicátých let dostává na otevřené moře, přičemž působivě demonstruje malichernost velkolepých lodí v porovnání se silou vodních mas. Odhaluje taktické možnosti spojeneckých lodí v konfrontaci s německými ponorkami, taktické možnosti ponorek v konfrotnaci s lodí i neopominutelnou sílu psychologické války. Navozuje paradoxní stav souběžné agorafobie z otevřeného moře i klaustrofobie lodní paluby. A pak přijde působivý střet. Jenže ouha, přijde příliš brzy... (12.07.2020)

Podobne ako pri Bitke o Midway sme hzneď v úvode vtiahnutý do deja, iba niekoľko krátkych flashbackov sa zaoberá minulosťou kapitána lode a dej sa sústredí najmä na dianie na palube pod vedením Toma Hanksa. Táto úloha je preňho ako stvorená, ako spomína filmový znalec zo susedného historického mesta v kinách by (vzhľadom k súčasnej situácii) film nepochybne uspel, dĺžka filmu nie je ako pri väčšine vojnových filmov natiahnutá ale je tu jedno veľké ale. Film je až príliš podobný Bitke o Midway a v krátkom čase po tu máme dva takmer identické filmy. To je možno aj dôvod, prečo film nemá o niečo vyššie hodnotenie. (17.07.2020)

Svižně odsípající plavba přes atlantickou Černou díru, dramaturgicky ne sice bůhví jak skvěle řešená a cit pro gradaci jako by tentokrát Schneidera opustil, leč krátká stopáž uteče jako slaná voda a stále je na co se dívat, byť by to chvílemi byl i jen modlící se nebo na manželku vzpomínající veleslušný a empatický kapitán - podobné figury už zkrátka k Hanksovi patří jako k ponorce torpéda a divák už je na nějakou variaci téhož provedení jeho postav předem připravený. Když to shrnu - válka v Atlantiku podaná přesvědčivě a po filmařské stránce kvalitně, za mne velmi slušné 3*. (14.07.2020)

Má to sotva hodinu a půl, má to náboj, fajn práci s kamerou, má to Toma Hankse. Kolikrát to stačí. V době, kdy musíme brát kdejaký drobek, to vlastně bohatě stačí. Streamovací služby se kvůli koronavirové pandemii perou o kousky, které byly původně určené pro kina. Greyhound je jedním z velkých hráčů. Zavádí nás ke kapitánovi, který v bojích druhé světové války vede mezinárodní konvoj lodí. Cílem je napříč Atlantikem dopravit tisíce vojáků a zásoby spojeneckým jednotkám. Německé ponorky ovšem číhají pod každou pátou vlnou. Než to celé začne, zjistíme, že Tom má kdesi životní lásku a že má určitý vztah k víře, což ovšem na další vývoj nemá pražádný dopad. Prostě jsme jen Elisabeth Shue viděli po delší době v nějakém větším projektu. Ostatní postavy žádné pozadí nemají. Vzápětí se jde na věc. Nejde o žádné megalomanské scény á la Emmerich, prostě jen naháněná s ponorkami, vyhýbání se torpédům o pár decimetrů a vyhazování náloží do oceánu. A pokřikování odborné terminologie, které divák samozřejmě nerozumí. Posádka občas v dálce trpce sleduje potápějící se vlastní loď, jindy vnímá, jak jim dochází munice. Záběry z ptačí perspektivy podávají akční momenty z jiného úhlu a vůbec to není zlé, což platí o téhle oldschoolové podívané celkově. Díru do žánru rozhodně neudělá, ostudu ovšem zrovna tak ne. Prostě sází jednu napínavou scénu za druhou, hodně si pomáhá digitálními triky (škoda) a velmi rychle uběhne. Jen postava spolehlivého Toma Hankse, který se ne a ne zakousnout do čehokoliv, co mu lodní kuchař přichystá, mohla a měla nabídnout „něco“ navíc. (18.07.2020)