John Wick 2

"Viete vy vôbec, čo to je, užívať si mier?" - "Prečo by som nevedel?" Ceruzka! Keď niekto prinúti McShanea, Fishburnea, Nera, Leguizama a Stormarea (fajn herci, ale ak nemajú patričný dohľad, vedia sa tváriť veľmi nudne), musí byť fakt dobrý režisér. Každý z nich uviazol v bahne stereotypu. No v tomto filme pôsobia živo, ako keby ich natáčanie bavilo. Hlavne McShane. Ostatní majú skôr cameá. Hoci nepopieram, že je milé vidieť 14 rokov po Matrixe Nea a Morphea. Keanu je ikonický. Disponuje aurou poloboha. Ako keby sme ho v úlohe Johna Wicka vídali od 70. rokov. Nechápem, čo láka jedného z najmilších, najpokornejších a najpríjemnejších hercov Hollywoodu hrať v takejto zversky krvavej sérii... ale nech v tom pokračuje! Vidno, že množstvo šialených scén natočil bez kaskadérov. Podstúpil drastický výcvik. Ovláda zbrane. Ako strelné, tak chladné. A tiež vlastné ruky. A nohy. Toto proste neoklamete dvojníkmi, toto si herec musí poctivo odmakať. Film má dve hodiny a je plný dlhých akčných scén, z ktorých vidieť a cítiť, ako do toho všetci, v čele s hlavnou hviezdou, šli naplno, aby divákovi sprostredkovali čo najintenzívnejší žánrový zážitok. Oceňujem praktické priestrely hláv, alebo to, že niektoré akčné sekvencie sú ozvláštňované nápadmi, napr. v jednej musí John získavať nové strelné zbrane od protivníkov a v inej ide po meste a znenazdania naňho spoza každého rohu vyskakujú zabijaci. Zápletku a „nečakané“ zvraty by som neriešil, predsa len je to akčný film, nechcelo to dostať Oscara. Obsahuje plno nelogickostí (prečo sa na 2 roky neutiahol do bezpečia hotela?), nedomysleností (predsa musel vedieť, že si podpisuje rozsudok smrti, keď zlikvidoval danú osobu) a nezmyslov (Wick nebol v tej dobe „vykázaný“, takže pokojne mohol využívať možnosť dovyzbrojenia a nemusel sa spoliehať na trápnych 7 nábojov). Ale rozhodne treba scenár aj pochváliť: rozširuje univerzum a po hoteli sme sa dočkali bezdomoveckej línie. Vrcholom je absurdná scéna, v ktorej si dvaja vrahovia musia vypiť v bare tesne po tom, čo sa navzájom takmer zabili. V scenári nájdeme veľa podobných osviežujúcich drobností (nemá vrahyňa, zamilovaný bodyguard, John robiaci mu službu v metre). (27.05.2017)

Ukážkové pokračovanie, ktoré má všetko, čo bolo v jednotke, krát tri. Stále by sa tu dalo čo to vystrihnúť (napr. celé intro) a plynulosť rozprávania Stahelski ešte nemá úplne zmáknutú, ale i v tom je oproti jednotke veľký krok vpred. No vrcholom sú akčné scény, ktoré len ťažko nájdu obdobu - sú maximálne štýlové (kostýmy, kamera, osvietenie, strih, zvuk...), majú vynikajúcu choreografiu, no najmä sú prehľadne nakrútené bez epileptického strihu, či trasľavej kamery. Vizuálna pastva pre oči. A k tomu bohovský casting a kopec suchého čierneho humoru. Ultimatívna jazda. (02.03.2017)

První díl byl tak mizivý, že si z něj nic nepamatuju, nějak ale vím, že tady jsem se bavil víc. Těsně tomu ty 4 dám. Nonstop (tak nonstop, až místy monotónní) stylová střílečka, Reeves jako elitní nesmrtelňák s pár lety přibral na charismatu, humor funguje ve chvilkách oddychu, sem tam i hřejivě brutální, scéna s podřezáním si žil asi vyčnívá. Jistě, svým způsobem tupý a přes kopírák, ale jako soustředěná akční jízda nemá větší chybu. Co mě zklamalo nejvíc, byl slabý soundtrack, ten šel nabít mnohem nářezověj. (20.03.2017)

Druhý John Wick je lepší než jednička, protože je mnohem absurdnější. Některé scény zcela navážno zabíhají do surreálna, když svět nájemných vrahů koliduje s apatickou "každodenností". Což není myšleno jako výtka. Vlastně by to mohlo zajít ještě dál a byl bych rád. Navíc to krásně vypadá, byť trhavá kamera občas naplno nezužitkuje Reevesovo fyzické herectví (Tom Cruise by rozhodně trval na tom, aby mu během akce bylo aspoň vidět do obličeje). Jediný opravdový problém je stejný jako u jedničky - graduje opačně. Od nejlepších scén po ty slabší, což je samozřejmě poněkud nepříjemné. Ale bavilo mě to a překvapivě to uteklo. Zatímco po jedničce mi ta série byla tak jako jedno, teď chci kapitolu tři, která to všechno posune ještě o kus dál. Rozhodně se neobejdu bez souboje se světelnými meči mezi Johnem Wickem a Wernerem Herzogem na popředí explodujícího panorámatu Manhattanu... nebo tak. (18.02.2017)

V jedničce Kínovi rusáci sežrali psa a následovala unylá sada nudných přehozů přes rameno a střel do hlavy. To v Džonvik ryloudyt mu nějaký nepoučitelný makarón vypálil Tugenhát, Kínu se konečně pořádně funkcionalisticky nasral, režisér se naučil režírovat, židí bratři přisypali hutnou dávku nalichvených mrtvých prezidentů a následovalo snad vše, co má totálně nabušený a fantasticky natočený akčňák mít – choreograficky perfektní kočkování (s gamorou), urputné honění (v autech), živočišné píchání (noži), vášnivé rdoušení (rukou i čímkoliv, co je po ní), neutuchající střílení (snad vším, do čeho lze narvat munici) a komplexní defilé nebývale hustých zabijáckých existencí. A to celé v tak vizuálně dokonalých kulisách, až má jeden místy chuť stopnout promítačku, poslat to občerstvení pro pedofily vedle něj pro popkorn, aby nemělo noční můry, a mezitím z důvodu totálního estetického vzrušení freneticky zamasturbovat. I tentokrát na to scénárista sice dost jebal, nicméně pokud nejste jedním z těch umaštěně olupených artových hnědopichů a integrální absence profundálních filosofických paradigmat či frustní interpretace behaviorálních predispozic singulárních charakterů vám nezpůsobuje kognitivně disonanční záchvaty maligního kokotismu, odcházíte z kina s pocitem naprosto ukojeného akčního diváka. (24.02.2017)