Rádioaktivita

Filmové ponaučení: 1. Je fajn, že se u radioaktivity dá být TVpasivní. 2. Budapešť neumí zahrát ani Prahu ani Paříž. 3. Některé význačné osobnosti by si zasloužily, aby se o nich natočil dobrý a zajímavý film, ale ne každý má holt to štěstí. Někomu musí stačit 2 Nobelovky. (22.01.2022)

Film o žene mohla natočiť len žena. A tak to aj dopadlo. Prvá polka ešte jak tak ušla. Poučné, pútavé, občas úsmevné. Druhá polka, čistá depresia z opisu života jednej "klasickej" ženy, ktorá rozprávala tak rýchlo, ako keby ju niekto naháňal a prežívala pocity, čo bežného diváka nezaujímajú, ale ženskú režisérku áno. Najviac tu aj tak bol ten objav, jeho vysvetlenie a presah do súčastnosti. Vidieť v kine, hrozne pičujem. Slabučné 3 z 5 (13.06.2020)

Radiací a kontroverzí zkoušená slavná vědkyně. Marie Curie-Sklodowské vděčíme za polonium a radium. Její objevy v oblasti chemie a fyziky jí vynesly dvě Nobelovy ceny. A vůbec se nedivíme, že polskou vědkyni hraje Britka, vládnoucí sexappealem, a ocitáme se v maďarských reáliích, které jsou vydávány za francouzské. Začínáme v roce 1893 a končíme v roce 1930 v pařížské nemocnici, respektive touto úvodní sekvencí, kdy už je hlavní hrdinka v posledním tažení, se roztočí kolotoč jejich vzpomínek. Po tvůrčí odmlce hlásí návrat na režijní stoličku Marjane Satrapi, která umí spíchnout ne úplně nezajímavý dramatický životopis, ačkoliv se nelze ubránit dojmu z nadbytečného pietního rozjímání po ztrátě milovaného manžela, taktéž vědátora, kterého vidí úplně všude. Rosamund Pike si od mrch odskočila ke košatější životopisné roli, v níž bádá, souloží, rodí děti a je věrná až za hrob jednomu muži, ačkoliv po smrti poskáče jiného vědce, aby ještě mohla na sklonku aktivních vaječníků geni(t)álně bádat. A pokud jde o její osobnost, film ji líčí jako ženu mírně arogantní, sobeckou i povýšenou. Po úspěšném absolvování první hodiny se do filmu začne mírně vkrádat rozvleklost. Scény, které mají film vylepšit, respektive více jej udělat atraktivním, se ukazují vesměs režijně exhibiční (viz stručné a pramálo zajímavé momentky ze zuřivosti 1. světové války, kdy se stala šéfem vojenské lékařské buňky pro organizování polních rentgenografických stanic), čímž se film vyhýbá televiznímu zpracování, tudíž vizuálně i scénograficky je natočen kvalitně a rušivé televizní elementy jsou potlačeny. Zajímavý aspekt představují vsuvky z různých historických období, kterých se už vědkyně nedožila, a ty mapují negativní dopad jejího revolučního přínosu (dojde i na černobylskou tragédii). Pike filmu jednoznačně dominuje. Anya Taylor-Joy v roli její starší dcery nemá přílišný prostor divácky zaujmout. A Sam Riley v roli jejího manžela doplatil na slabší scenáristickou propracovanost své postavy.  Určitá část diváků může mít o slavné vědkyni různé poznatky, třeba i zkreslené. Ve skutečnosti nebyla nikterak vzhledově fascinující, uchvátila svojí odvahou prosadit se v sukních, méně vařila a pekla, o to víc objevovala a bádala, aby o mnoho let po její smrti a nesmrtelných objevech uchvátila filmařskou obec, která o ní natočila film. A případně vyvrátila spekulace o původu slova "sklo", jehož souvislostmi s jejím příjmením se tento film ani v nejmenším nezabývá. 7/10 (28.06.2022)

Životopisný film o Marie Curie-Sklodowska, ktorá medzi vedkyňami má do dneska výnimočné postavenie. Jej životný príbeh určite zaslúži film, ktorý by mal byť hlavne inšpiratívny. To, čo dostaneme od Marjane Satrapi, by som však nenazval inšpiratívnym filmom. Režisérka natočila o živote Marie Curie-Sklodowskej pomerne priemerný film, koketujúci s úrovňou jednoduchého TV filmu. Problémom je to, že ani scenár, ani herecké výkony nedokážu vystúpiť z komfortnej zóny. Najviac pozornosti pochopiteľne dostáva (nielen vedecký) vzťah s jej manželom Pierre Curie (Sam Riley ho stvárnil celkom presvedčivo). Minimálne tu zdôrazňuje film ten fakt, že ako dobre dopĺňali jeden druhého – po smrti Pierra (jej okolnosti film necháva otvorené) Marie už nikdy nebola tou osobou ako predtým. Vedecká stránka príbehu je na priemernej úrovni, objavenie rádia sú miestami prevádzané obrazmi z budúcnosti (vojenské účely–Hirošima, lekárske prostredie–liečba rakoviny), ktoré v danom kontexte príbeh spíš prerušujú a ich pridaná hodnota je diskutabilná. Z hereckej stránky Rosamund Pike (ktorú stále považujem za dobrú herečku) robí čo môže. Bohužiaľ (napriek jej snahe) postave Marie nedokáže dať takú hĺbku, ktorú by zaslúžila. Nehovorím, že je to jej chyba, spíš to, že jednotlivé veci, ktoré sú tomu potrebné, jednoducho nepadli do seba. Film postráca silnejšie vedľajšie postavy. Ku konci filmu jedine Anya Taylor-Joy dokáže niečím prispieť na tejto fronte. Film „Radioactive“ vďaka postave Marie Curie-Sklodowskej mal veľký potenciál, ale možno okolnosti, možno iné veci, nepriali k tomu, aby z toho bol vo svojom žánru nadpriemernejší film. Predpokladám, že niekedy v budúcnosti sa dočkáme oveľa komplexnejšieho a hlbšieho filmu o živote jednej z najlepších a najväčších vedkýň ever. Osobné hodnotenie: 74% (***) (11.07.2021)

Se životopisy mám problémy, málokdy se na ně stačím soustředit, protože často trpí hluchými místy, projevujícími se dlouhými nudnými dialogy, přecházením postav v místnosti. Tvůrci filmu se snažili oživit film velmi akčními, rychle se střídajícími záběry, sekvencemi ukázek důsledků vědeckého výzkumu manželů Curieových - Hirošima, Černobyl, jaderné pokusy, což bylo stejně rušivé jako stejně rychle se střídající snové záběry Marie Curieové z různých etap jejího života. Přesto se člověk o životě této geniální ženy dozvěděl vše podstatné, za což jsou tři hvězdičky podle mého názoru zasloužené. (28.08.2022)