Muž z prvního století

Osobitá lehkonohá satira z oněch dob, které ještě věřily v ideály ... a ve světlé zítřky ... a ve sjednocení lidstva - pod praporem socialismu, pochopitelně. Nebo se alespoň tak tvářily. Nicméně ten prapor tady není svatý, neboť přicházejí uvolněná šedesátá léta, která se nesměle nadechovala a vynalézavě si hledala cestičky ke svobodnějšímu projevu. Ovšem co se mě dotýká, vyzkoušela jsem si socialismus i kapitalismus ... s jejich klady i zápory - a mám za to, že člověk se jim přizpůsobí a v podstatě se chová pořád stejně, poněvadž není anděl a jeho prapůvodní genetická výbava zůstává pořád stejná ... navzdory všemu technologickému i společenskému pokroku (či úkroku). A tak je mu nejspíš souzeno navěky intelektuálně zamrznout v prvním století ... i když bude žít třeba v roce "508 po Sputniku". (21.01.2022)

Celkem příjemně mě tento film pobavil. Je to utopistická vize o budoucnosti bez překážek pro všechny. Kde už ani nerozhoduje kapitalismus, či socialismus. Samozřejmě, že díky místu vzniku, musel zvítězit socialismus, ale vzhledem k tomu, že ti lidé museli urazit obrovskou vzdálenost při změně myšlení, je jedno, jestli jde o to, či ono. Tento utopistický ráj je konfrontován se součastností, když se do roku 508 po sputniku (to je přibližně polovina 25. století) omylem dostane muž ze současného socialistického státu. A naplno se projevují myšlení i jednání člověka postiženého daným systémem a "konzumem". Pracuje se jen z nutnosti a z důvodu, aby člověk obdržel peníze, které může směnit za věci. Když se něco nabízí zdarma, neptáme se a bereme všechno. Hlavní roli člověka z prvního století fantasitcky ztvárnil Miloš Kopecký. Člověka, který si rád užívá zájmu a výhod, ale v tom mu nikdo nerozumí. Nakonec utíá pryč, protože je sám se svýma vlastnostma spokojen a nikdo mu nemůže závidět. "však si ty svoje možnosti můžou nechat, když je má každý." Výborná satira na stav socialistické společnosti, kde se hlavně kradlo. Kdo nekradl, ani nijak jinak neochcával všechno, byl blbec. Pobavil mě ještě Otomar Krejča v roli akademika, který nechtěně a sladce zlehčoval všechny touhy a přání Muže z prvního století. a Lubomír Lipský v roli montéra, který Muži z prvního století plní všechna vrtošivá přání. Příjemně satirická komedie. (14.12.2009)

Je úplně jedno zdali se jedná o první české filmové sci-fi či je-li to důležitý zástupce československého šedesátkového naivního futurismu, když je to tak mizerně napsaný, bolestivě nevtipný a v hlavní roli se motá zmatený Kopecký, kterému ta role neurotického pitomého prospěcháře bolestivě nesedí a musí ze sebe tahat bez kontextu věty jako "Jsem zamilovaná medúza!" Nejlepší vtip je, když v utopické budoucnosti, kde mají doposud všichni dokonalé kontury, pevné rysy a pohledy do dáli, stojí najednou u baru Menšík. Ten den byl Stierlitz prozrazení blíže než kdykoli předtím. (19.04.2022)

Co se dekorací, kostýmů a triků týče, je tento film naprostým unikátem. Odraz představ o science-fiction 50.let se vší naivitou a bruselskou hýřivostí není tak dokonalý snad ani v Ikarii XB-1. Z toho pohledu je Muž z prvního století "povinnou četbou". Na druhou stranu se tak nějak podivně míjí se svým cílem. Kritika stavu tehdejší socialistické společnosti (plné závisti, strachu, touhy po moci atp.), se vytrácí pod nánosem čisté socialistické utopie, která je tu sice jen jako idilické, staletí vzdálené zrcadlo, ale otupuje kritický přístup a rozmlžuje skutečnou podstatu. (05.06.2011)

Na tomto filme mi silno prekážali dve veci. Miloš Kopecký pôsobil ako šašo, bol ukričaný a chaotický. Mám ho oveľa radšej v jeho neskorších úlohách, aj komédiách, kde už bol vyzretejší herec. (Ako som sa dočítala, toto bola jeho prvá hlavná úloha a asi sa v nej chcel poriadne predviesť.) Druhý fakt je predstava budúcnosti – rok 508 po Sputniku vyzeral ako komunistický raj. Aj to má logické vysvetlenie, inak by súdruhovia v roku 1961 tento film nedovolili. Zhrnuté – nebavila som sa. (24.07.2023)