Cirkus v cirkuse

Film je pouze záznamem artistických čísel, spojených dohromady jednoduchým dějem. Cirkus jako takový nesnáším, takže tato artistická čísla jdou mimo mě, ale co je horší, mě neuvěřitelně iritovala i ta stupidní dějová linka. Ta je totiž naplněna jednak rozverným sovětským pseudohumorem, jednak trapnou historkou o mluvících a zpívajících zvířatech, kde se ztrapňují takoví herci jako Sovák či Janžurová. Tohle snad neměli zapotřebí. (27.11.2006)

Tento film jsem kdysi viděl a už jsem si ho vůbec nepamatoval . Díky bohu !!! Dnes jsem ho totiž viděl znovu a nikdy , už na ně nezapomenu . Nevím proč , jeden z našich nejlepších režisérů natočil tento nepochopitelný mega shit . Možná za to mohl nátlak ze Sovětského svazu , to je snad jediný , čím by se to dalo omluvit . To samé platí i pro naše skvělé herce ( J. Sováka , I. Janžurovou , L. Lipského , J. Hlinomaze , F. Filipovského a dalších ) . Mám rád filmy se zvířaty a nemám nic proti cirkusákům , ale tohle nefunguje , ani jako dokument . Na tomto filmu je totiž špatně úplně všechno , přes herecké výkony , režii , scénář , kameru a nevím co ještě . (09.01.2011)

Zjevně velmi drahá družba, která měla propagovat ruský cirkus, a to jak jednotlivé aktéry a skupiny, tak novou budovu státního cirkusu, která z technického hlediska fascinuje dodnes. Je zřejmé, že o čem ten příběh bude, se řešilo až úplně nakonec. U Lipského cirkusových filmech bych dal dost za to vědět, co si o těch šaškujících blbech kolem myslejí ty zvířata, který to tam musí povinně vytrpět. Přiznám se, že až do nedávna jsem si neuvědomoval úzký vztah bolševiků k cirkusu, ale těší mě, protože nesnáším celkem intenzivně oboje. (23.05.2022)

Až skoro dokumentární pohled na výtečné Sovětské artisty občas přerušený hranými scénami s celkem nezajímavou zápletkou. Jak je známo režisér Oldřich Lipský se často vracel k námětům z cirkusového prostředí, protože cirkus miloval.Dokázal to i ve svých filmech : Cirkus bude - 1954, Šest medvědů s Cibulkou - 1972 a tímto snímkem. Bohužel film jako celek nenabízí mnoho hlubších myšlenek a jednotlivé scény jsou uměle prodlužovány. V druhé polovině je to už velká nuda a "dodíval " jsem to jen z povinnosti, abych mohl napsat komentář na CSFD. Za nejzdařilejší považuji scénu, kdy Jiří Sovák přinutí Ivu Janžurovou, jakožto konzervativní angličanku sníst její klobouk. Zde se naplno projevila "komediálnost" obou herců. (08.01.2011)

Mé letité přání vidět trojité salto s pěti vruty slonmo se mi ani zde nevyplnilo, nicméně zdá se, že to nemusí být až tak nereálný úkol, zvlášť, když Jiří Sovák naučil jednoho slona zpívat. A to, co předvedli ruští artisté, pro to se těžko hledají vhodná slova. Já měl v jednom kuse strach, husí kůži a závratě z těch jejich nadpozemských i pozemských kejklů, ať již se živými zvířaty nebo bez. Pak tu máme linii příběhovou, která je, vcelku pochopitelně, o něco slabší, ale ani ona mě nenudí. Scénář je, musím přiznat, trošku chatrnější a příběh jako takový je dost předvídatelný, navíc podobné náměty, které se týkají dorozumívání lidí a zvířat dokázal Macourek zpracovat Macourek v jiných filmech a seriálech (hlavně v Arabele) podstatně lépe. Jenže máme tu několik výborných herců, kteří se svoje výkony opravdu nemusí stydět - Jevgenij Leonov v roli ředitele cirkusu (na jeho honičku za údajným záškodníkem Aljošou si počkejte, je k popukání), Jiří Sovák v roli profesora a sloního cvičitele a dirigenta a Iva Janžurová v roli zhypnotizované Angličanky. Všechny ale převyšuje Leonid Kuravljov, s takovouhle grácií zahranou zápornou postavu jsem snad ještě neviděl, opět zde dokazuje, jak multifunkčním hercem je. Upřímně, je tedy pravda, že obě dvě linie by lépe fungovaly samostatně, protože spolu moc neladí a nejsou příliš provázané. Taky je pravda, že akrobatické kousky nemusely být uměle zpomalované a zrychlované. Ale to je asi tak všechno, co by mi na tomhle snímku vadilo. Na to, že to trvalo více než dvě hodiny, mě to skutečně bavilo. 80 % (05.06.2016)