Mustang

Člověk a kůň to dává smysl..Viděla jsem, jak se realita muže rozsypala poté co byl ponížen a vyděšen koněm a všechny ty různé emoce, které vypadají, že jsou zabalené. Je to hodně o řeči těla. Nejsou žádná slova, není soud. Jsou to jen dvě stvoření, která se snaží vymyslet způsob, jak vycházet, budovat si důvěru a respekt. Bylo krásné být toho svědkem.Řekla režisérka k filmu který je o příběhu Romana Colemana (Matthias Schoenaerts), násilného, impulzivního, vraha odsouzeného, ​​který má šanci účastnit se rehabilitačního terapeutického programu, který zahrnuje trénink divokých mustangů. (22.07.2019)

Tohle jako režírovala ženská a ještě k tomu spolupracovala na scénáři? Holt, kdo umi, umí a já na to čuměl s otevřenou pusou. Bál jsem se, že to bude zbytečně přeslazené, ale hned první seznámení trestance s mustangem mě vyvedlo z omylu. Ještě jsem totiž nikdy neviděl, aby se někdo s koněm boxoval. Takovou bitku bych očekával spíš s klokanem, ale ten v tom nehrál. Potěšilo mě i to, že děj není vůbec předvídatelný, a když už jsem si myslel, že vím, jak to dopadne, tak to tak samozřejmě vůbec nedopadlo a nakonec jsem byl rád, že to dopadlo, jak to dopadlo a né tak, jak mě původně napadlo, protože to, co mě napadlo, by napadlo akorát ženskou a jsem rád, že Laure de Clermont-Tonnerre to nenapadlo. (28.07.2019)

Vůbec nemám rád Matthiase, ale tady mě to ani v nejmenším nevadilo a fakt, že jdu nakonec do plných je spíš pocit, než objektivní kvalita. Prostě to tam na konci zůstalo a nejde s tím nic dělat. Solidní příběh, takovej normální, výborná hudba a závěrečný titulky, to už byla jen taková třešínka na tomhle jinak dost hořkým filmu. (30.07.2019)

Když se řekne mustang hned mi naskočí americké auto, na kterém je znak koně, takže to docela vystihuje tohohle nezkrotného krasavce. Pravda je, že Matthiasovu hereckou kariéru nemám vůbec zvládnutou, ale tady to zahrál hodně přesvědčivě a ukázal velké srdce. Tahle cesta nebyla vůbec lehká a Markýz je pašák. Dávám 80% (23.07.2019)

Dosud jsem si myslel, že ke krocení divokých koní se používá buď brutalita nebo odborník, který nejdřív musel zkrotit sám sebe (o tom se ve filmu také hovoří). Že to dokáží i sami v sobě rozporuplní vězni mě překvapilo. Ale zřejmě se to daří, zvíře a vězeň, jdou k sobě možná stejně jako zvíře a nemocný. Na druhé straně o terapeutické moci zvířat, a především koňů, jsem nikdy nepochyboval. V autorském snímku Laury de Clermont-Tonnerre je patrná ženská ruka, která vede misantropa Romana prostřednictvím zvířete zpět do lidské společnosti. Na manželku, kterou kdysi brutálně znehybnil, navazuje po dlouhých letech dcera, díky níž dokončuje svou cestu zpět: Prázdnota, Zvíře, Člověk. (31.07.2019)