Metropolis

"Prostředkem mezi hlavou a rukama musí být srdce." ________ Kdo by neznal alespoň název futuristického eposu a jednoho z nejikoničtějších filmů němé éry - 'Metropolis'? Přeci jen jde o dílo, které mělo zdaleka největší impakt na vědeckofantastický žánr, a jež fundamentálně ovlivnilo nejeden popkulturní proud a inspirovalo nejeden kultovní film. Pro většinové publikum jsou nejpravděpodobněji známé scény z legendárního videoklipu k songu Radio Gaga od Queenů, který na 'Metropolis' v kvintesenci symbolicky odkazuje.... Ovšem problém nejčastěji tkví v tom, že ne každý 'Metropolis' reálně viděl - existuje totiž ihned několik oficiálních i neoficiálních verzí snímku, a samotná kompletní kopie originální verze čítající na svou dobu neuvěřitelných 150 minut byla nalezena a restaurována až v roce 2008. Každopádně samotná narativní premisa snímku je velmi jednoduchá, až schematická - děj se odehrává v dystopické budoucnosti ve fiktivním velkoměstě ovládaném vrstvou aristokratů, neboli Vyvolených - a zatímco Vyvolení si užívají radostí života v takzvaných Zahradách věčnosti, hluboko v podzemí se rozkládá město dělníků, kteří obsluhují obří stroje, zajišťující blahobyt 'těm nahoře'. Posléze se rozpoutá kolotoč intrik a melodramat, jenž doprovází všemožné zvraty, a který sebou nese univerzalistickou, ba přímo utopickou myšlenku - kritiku industrializace a kosmopolitního elitářství, která se posléze zvrhne do pacifistický parafráze na tehdejší socialistický tendence (?) - toť otázka. Pakliže ano, režisér Fritz Lang chtěl divákům vzkázat, že ideálem třídního boje není násilná revoluce, ale vzájemná spolupráce (srdce) mezi buržoazií/trhem (hlava) a proletariátem/dělníky (ruce) - ve snímku je tak zároveň intenzivně přítomen motiv legendy o Babylonské věže, rajského místa, kde všichni lidé odlišných kultur žijí mírumilovně pospolu.... Ve výsledným resumé nejde ani moc co vyčítat filmu, kterej je starej nejmíň devadesát let, a který se tak obsesivně vyžívá v megalomanské vizi režiséra Langa - jmenovitě v secesní architektuře která je zosobňena v podobě gigantických kulis a interiérů. Navíc, natočit něco tak velkolepýho, poutavýho a komerčně náročnýho v roce 1926 chce fakt koule. Přesto se téměř stoletý stáří znatelně podepisuje na tom, jak diváci 'Metropolis' mezigeneračně vnímají - nejsnáze je tak může jedině odradit vliv německého expresionismu, jelikož prezentace herců je velice teatrální a klade důraz na až patetický vyjádření emocí - tedy expresi. Kolem a kolem jde ale o povinnou četbu pro všechny cinefily, která si bezpochyby zaslouží status kultu. (16.08.2021)

Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli. (02.07.2007)

Je to tady. Viděl jsem legendární Metropolis Fritze Langa z roku 1927. Tu krásnou metropolis, která v černobílých barvách vypráví o utrpení níských vrstev(dělníků) a božského života bohatších 10 tisíc. Viděl jsem ten film, o kterém jsem slyšel odkohokoliv kdo ho viděl. Původní verze filmu byla zničena. Kopie nemá takovou schopnost držet pohromadě a proto jsou chybějící scény vyplněny napsaným textem, který nám přibližuje ztracené denní na plátně. Osobně v Projektu 100 jsem shlédnul o hodně kratší verzi než je ta opravená 153 minutová. V novinách bylo napsáno 140 minut, ale skutečnost byla ještě o nejméně 20 minut jiná(a tedy i kratší). Film je to opravdu velmi zajímavý a chvílemi naprosto vyráží dech. Nejde se též ubránit chvilkovému pocity, kdy se opravdu musíte smát. Tento iflm není z dnešní doby a ne všichni vemou vše v tomto filmu (a některé až groteskní scény) bez humoru. Je to přelomoví film, který by si zaslouží být kompletní a dokonalý, ale i tak je moc krásný. Svět budoucnosti je zde popsán opravdu převědčivě. Bohatí vládnou chudí pracují. O tom vždycky vše bylo a bude. Fritz Lang však do filmu dostal i roboty a hlavně své vize. Např. vize syna vládce Metropolis při pohledu na vybuchující stroj a odchod dělníku dopekla je opravdu dokonalý. Nebo ubíhající čas směny, který se nekrátí, ale spíš naopak...a...Úvodní chůze dělníku je perfektní (a připomíná mi animatrix, který tímto filmem byl jistě velmi inspirován). Po shlédnutí tohoto filmu si všímám hodně odkazů, které novější filmy k této modle vytvořili. Metropolis navždy zůstane jedním ze stavebních kamenů filmu. (20.03.2005)

Ty čtyři hvězdičky jsou jen z pohledu dnešního diváka, z hlediska dějin kinematografie jasných ***** !! I po téměř osmdesáti letech je "Metropolis" výjimečným zážitkem a pochybuju, že na tom ubíhající léta něco změní (i kdyby jen kvůli kouzelné atmosféře německých mezititulků)...MITTLER ZWISCHEN HIRN UND HÄNDEN MUSS DAS HERZ SEIN. (21.03.2005)

Fritz Lang svým vizionářským dílem v mnoha ohledech předběhl dobu. Výprava je velkolepá (však taky tehdy film stál nepředstavitelné peníze), triky vypadají na film z roku 1926 užasně a mnoho scén je skutečně působivých (např. psychedelický tanec falešné Marie ). V době grotesek musel tento film s tak temnou atmosférou působit jako zjevení. Také hudba (novodobá) od Petera Osborna se povedla. (a to je u němého filmu zásadní věc) Zkrátka - na dvouapůlhodinový němý film jsem se nenudil ani trošku. (29.12.2003)