Spider-Man: Paralelné svety

Byl jsem k filmu skeptický a nejvíce jsem se obával formální stránky, která není vyloženě oslnivá, ale ve výsledku jsem se nečekaně příjemně bavil a vizuál mi až tak nevadil (krom Kingpina, ten vypadal otřesně). Má to spád, pěkné soundtracky, občas zafunguje i humor a objeví se nějaký ten zvrat. Trošku mě iritovala Japonka a prase, to mi přišlo trochu přes čáru, ale dalo se překousnout. Očekával jsem 2*, nakonec slušné 4*. 75% (08.03.2019)

K úplné dokonalosti tomu ještě něco málo chybělo (možná trochu větší prostor ostatních Spider-manů nebo celkový interakce a vztahy v jejich multi-dimenzionálním týmu), nic to ovšem nemění na tom, že i tak je to jeden z nejlepších animáků poslední doby a jeden z mála animáků, o kterým hned po skouknutí můžu říct, že bych se na něj v blízký době podíval klidně znova. Což je u mě win jak prase. (01.03.2019)

Komiksové filmy jsou přežité, nenápadité, dávno spící na vavřínech stále toho samého, jakkoli mnohdy stále ještě, naštěstí, bývají dostatečně zábavné. Působí, že dojíždějí na volnoběh, kdy se z velkých hráčů na trhu bojí kdokoli cokoli změnit a všichni dělají to samé v bleděmodrém. A najednou, světe div se že zrovna ze stáje zaprděné Sony, přijde (i když díky zdejší energii platí, že spíše přiletí) hravostí, nápaditostí, svébytností a komiksovou esencí tryskající komiksárna s velkým (nejen) K, která ukazuje, kudy by se žánr mohl/měl ubírat. Ovšem i pokud si následovníky najde, tak se bude stěží překonávat. Jakkoli problémy nesporně má. Především se snaží být značně emocionální, ovšem ne vždy se to daří. Větší zádrhel je, že se snaží o pochytání snad všech spider-zajíců co jich jen na světě je. Což má za následek, že záporáci i většina paralelních Spideyů je trestuhodně nevyužitá či vyloženě do počtu a že to celé působí trochu přeplácaně (což však platí o všem pod záštitou dua Lord/Miller). I tak se však s přehledem jedná o nejlepší superhrdinskou komiksárnu od Velké šestky. (15.12.2018)

Fascinující jak může zaujmout Animovaný film (tento) a nezaujmout hraný film (Aquaman). Oba vychází ze stejných komixových kořenů. Jeden ale potenciál komixu oslavuje, zdokonaluje a rozšiřuje, zejména svou stylizací nápaditostí a hravostí. Druhý se primárně snaží o Whooou efekt a vše ostatní zanedbává nebo na to prostě kašle. (21.12.2018)

Komiksové filmy zatím vcelku působily jako chudí příbuzní. A bohužel se to často týkalo i těch nejlepších z hraných i animovaných adaptací. Protože k možnostem příběhů z komiksových sešitů, k jejich odvaze a kreativitě se často nepřiblížily ani na kilometr. Ale tentokrát Spider-Man: Paralelní světy připomněl i filmovým divákům možnosti komiksového narativu, což je vynikající. O kreativitě na poli animace ani nemluvím. (26.10.2019)