Christopher Robin

Jak se říká z hovna bič neupleteš a to je přesně problém tohoto filmu (ono co taky čekat od filmu založeném na animáku a knížce kde medvěd věčně žere med a malé děcko mluví s mluvícími zvířaty a představuje si imaginární tvory) . Nepatřím mezi lidi co vidí logo Disney nebo Marvel a automaticky se udělám tak, že dám 5 hvězd. Už, když jsem viděl trailer tak jsem si říkal, že je to příšerné a koho to může lákat realita je taková, že dívat se na to dá, ale nic nečekat radši. Pro děti je to chvílemi hodně temné a depresivní dospělé to zase neudrží v pozornosti celou dobu. Chybí zde absolutně vtipné scény a cokoliv vtipného (na obhajobu to aspoň není tak tupé a parodické jako oba Paddingtoni dohromady a nezpívá se tam). Ty 2 hvězdy jsou za tu holku a za film jako celek. Na závěr několik poznámek P.s. 1 Baví mě, kdy nezaměstnaná ženská ( v celém filmu nepadne ani slovo, že má práci a něco dělá) vyčítá zaměstnanému chlápkovi, že pracuje a má práci předpokládám totiž, že všechno platil on ze své práce pokud teda neměla milionovou sociálku P.s. 2 V celém Londýně je pouze jedna firma vyrábějící brašny a každý kdo půjde na dovolenou asi od ní musí povinně koupit brašnu navíc kdo ty brašny bude teda vyrábět, když všichni budou na dovolené P.s. 3 při sledování filmu můžou někteří jedinci dostat takovou depku, že se můžou zabít z toho, že dospěly a , že nemají tak jednoduchý život jako měly jako malí nebo při nejmenším můžou dát výpověď v pracích jelikož jim to žere volný čas. (03.11.2018)

Vždy mě bude bavit konfrontace dětského a dospělého pohledu na věc, kdy se čas jakoby zpomalí a dospělí vytáhnou hlavu z prdele, protože všechny jejich hodnoty a cíle jsou najednou k smíchu a vlastně ani nedávají moc smysl. Vůbec není potřeba hledat svoje vnitřní dítě a další ezo hovadiny. Člověk si buď nechá vytrhnout zábavu a pohodu ze života, nebo nenechá. Moje generace má navíc to štěstí, že přátelé ze Stokorcového lesa tam na nás budou čekat. (27.12.2018)

Osobně jsem vůči fetišistickému oslavování vnitřního dítěte a dojímání se nad vlastním dětstvím vždycky ostražitý, přijde mi to jako hrozná werichovština a jakási imitace "moudrosti". Neříkám, že se někdy rád nedojmu a že na mě nostalgie někdy nefunguje - ale tady je to tak banální a natolik to stojí v cestě dalším, bohužel nerozvinutým motivům, že to zamrzí. Na jednu stranu se mi líbí, že přítomnost imaginárního světa přesahuje hrdinovu mysl a mohou s ním interagovat i jiní, ale na druhou stranu to vede k velké nejasnosti ohledně toho, jaká je tedy role toho světa a co má z filmu vyplývat. Přítomnost těchto světů má většinou ten smysl, že se jich hrdina musí vzdát a najít jejich otisk v každodennosti. Zde ho však objevujeme jako fyzicky existující místo, kam se Kryštůfek na konci doslova odstěhuje se svou rodinou. Co si z toho má člověk vyvodit?. Dcera má odjet na prestižní školu, ale z toho asi sejde, protože "se jí nechce". A místo toho se s otcem a matkou přestěhuje do pohádkové říše, kde bude zřejmě nicnedělat s magickými stvořeními do konce věků. Je to svou neaplikovatelností skoro fascinující - a některé implikace jsou až hrůzu nahánějící, přinejmenším pak nezodpovědné. Je to opravdu čisté propadnutí a odevzdání se nostalgii, které by z rukou Davida Lynche bylo čteno jako obraz totální zkázy a rozpadu lidské mysli. (19.11.2018)

Potřebuju (a snažím se opečovávát) svůj Stokorcový les. Někde tam vzadu v hlavě, aby byl vždy k dispozici, abych se do něj pravidelně mohl vracet. A věřím, že nejde jen o nostalgické - a idealizující - utápění se ve věcech minulých. Jde o memento: nezapomeň, hraj si. Dřív jsi věděl, že je to důležité. Dřív jsi byl moudrý. __ A přesto zapomínám, a přesto si přestávám hrát. A dny se stávají zítřky místo dnešků, a člověk pak všechno poplete. Zejména to, co je a co není důležité. Přitom je to snadné: důležitý je Pú! (26.08.2018)

Není to tak dávno, co jsem viděl film Sbohem Kryštůfku Robine, tak jsem měl trošku strach, že tento film bude v podobném duchu. V dnešní době je v Hollywoodu moderní točit filmy na stejná témata v jednom nebo v rozmezí několika let. Moc to nechápu, ale budiž. Nicméně Kryštůfek Robin se povedl. Dá se říct, že je i hravější jak jeho předchůdce. K tomu volba Evana McGregora byla poměrně dobrá. Hřejivý rodinný film, který si našel místo v mém srdci. Stejně tak, jako Medvídek Pů. (05.07.2019)