Oko ďábla

Parádní giallo a také jedno z prvních. Film sice dneska už ničím extra nenadchne, ale atmosféra se tu dá krájet. Herci byly perfektní hlavně Saxon který tu ještě poměrně mladý předvádí parádní výkon. Navíc je tu plno scén které do hlavního příběhu nijak nezapadají ale jsou výborně natočené. Je to parádní film který mi dost dlouho unikal jen škoda že v dnešní době moc lidí nepřekvapí. Ale za mě palec nahoru. (07.10.2013)

Absence barvy tentokrát není překážkou, tohle je totiž i přesto povedená záležitost. Bava zde položil základní kámen gialla, který vybrousil do diamantu rok nato svým Blood and Black Lace. Ještě tu sice chybí kožené rukavice a ženská nahota, ale ostatní prvky právě narozeného subžánru tu jsou jasně cítit. Ústřední dvojice (Román, Saxon) je navíc zvolena trefně, právě díky nim je tu zastoupen příjemně odlehčující humor. Jinak hlavní hrdinka je nefalšovaná sympaťačka a tím, že je milovnicí detektivních románů, tak podle toho i jedná. Před hrozícím nebezpečím se například osamocená v bytě důkladně připraví na možný vpád vetřelce. Jak je už zmíněno, perličkou je také úplný závěr s krabičkou cigaret. (06.04.2012)

Snimek, ktery stal u zrodu gialla jako takoveho. Pribeh vasnive ctenarky detektivek Nory zacina jejim prijezdem do Rima za nemocnou tetou. Tady se mozna stava svedkyni vrazdy. Proc mozna? Protoze po prozitem soku a neustalem ujistovani okoli, ze se ji to vse jen zdalo zacina i ona verit, ze se stala obeti halucinace. Aby znovu nabyla klid a pohodu rozhodne se Nora pobyt nejakou dobu v byte sve nove pritelkyne Laury. Postupne zjistuje, co se tenkrat v noci vlastne stalo... Pribeh je spravne tajemny a i pres to, ze je film cernobily (u Bavy to muze byt nevyhoda) kouka se na nej moc pekne. Na to, o jaky jde zanr a rezisera me prekvapilo pomerne velke mnozstvi vkusneho jemneho humoru, spojeneho predevsim s postavou, kterou hraje mladicky John Saxon, pozdejsi otec Nancy Thompsonove . (22.05.2005)

Snímek jenž definoval žánr gialla. Na filmu je dobře vidět, že se režisér nechal hodně inspirovat Hitchcockem (Muž, který věděl příliš mnoho ), jako pak i další režiséři tohoto žánru. Bohužel mě, na rozdíl od svého zámořského kolegy, nedokázal režisér vtáhnout atmosférou do děje. Mario k tomu hold potřebuje barvičky, jak jsem se přesvědčil později. Menší zásluhu na kažení atmosféry májí také "vtipné momenty", které se do toho žánru absolutně nehodí. Ale abych jen snímek nehanil, režisér si vybral moc pěkné exteriéry, do kterých ho zasadil a hudba snímku také ostudu rozhodně nedělá. A navíc, a to je to nejdůležitější, vytvořil Bava tímto snímkem základní kámen žánru gialla. Díky za to!!!!! PS:Od Bavy raději doporučuji o třídu lepší Blood and Black Lace. (09.02.2009)

Prvé giallo, resp. niečo na pomedzí noiru a gialla. Spôsob vyrozprávania príbehu cez vstupy rozprávača je síce trochu naivný, no príbeh by obstál aj v neskorších giallo filmoch. Čo je ale na filme najúžasnejšie, to je Bavova réžia, konkrétne úžasná kamera a neskutočne nasvietené scény. Jeden z najkrajších čiernobielych filmov, čo som videl. Číra slasť pozerať. Toto s prehľadom tromfne aj vizuálne najvychytenejšie americké noirovky. (21.09.2016)