Réžia:
Fred WaltonKamera:
Donald PetermanHudba:
Dana KaproffHrajú:
Charles Durning, Carol Kane, Rutanya Alda, Colleen Dewhurst, Tony Beckley, Carmen Argenziano, Rachel Roberts, Ron O'Neal, Dick Warlock, William Boyett (viac)Obsahy(1)
Jill Johnson je mladá středoškolská studentka, která si přivydělává hlídáním dětí. Jednoho dne hlídá děti doktorovi Mandrakisovi a jeho manželce. Během večera ji začínají obtěžovat záhadné telefonáty. Buď se v nich neozývá nic, nebo se jí tajemný hlas zeptá, jestli zkontrolovala děti. Jill se zdá, že volající ví o každém jejím pohybu a začíná propadat panice. Ve strachu se obrací na policii, které se podaří zachytit poslední tajemný telefonát a zjistit, že tyto hovory pochází zevnitř domu. (Chatterer)
(viac)Videá (1)
Recenzie (52)
John Clifford pracoval 33 rokov na polícii. Momentálne sa živý ako súkromný detektív. Jedného večera ujde z nemocnice pre duševne chorých násilnícky vrah Curt Duncan. Ten pred 7 rokmi v dome rodiny Mandrakisových, v spánku, brutálnym spôsobom, holými rukami, zavraždil dve malé deti. Jedinou osobou, ktorá vtedajší útok prežila, bola stredoškoláčka Jill, ktorá si privyrábala ako opatrovateľka. Podarí sa Johnovi šialeného vraha vypátrať a zastaviť tak jeho nezmyselné krviprelievanie, alebo...? Pred pár týždňami som vzhliadol remake tohto filmu ( 2006 ). Podotýkam, že nie som fanúšik starších snímkov, ale toto bol NESKUTOČNÝ rozdiel. O horor síce veľmi nejde, no atmosférou, hereckými výkonmi, samotným príbehom a jeho rozuzlením, absolútne N E P O R O V N A T E Ľ N Ý. Je zbytočné o tom vôbec polemizovať - 80%. ()
Chápu, že po prvních thrillerově naprosto dokonalých dvaceti minutách přišlo pro mnohé velké rozčarování. When a Stranger Calls je však zcela svébytným dílkem, které si razí vlastní cestu vodami vysokonapěťového žánru. Místo protrahovaného děsu volí cestu postupného uklidnění, aby na vás v závěru zaútočilo jako had skrytý v houštinách. A že vás uštkne, tím si můžete být jistí. Osobně mě bavila i ona zdánlivě uklidňující střední třetina, kde se seznámíme s podivnou osobností vraha a řekl bych, že vykreslení pokřivené duše psychicky narušeného jedince se Waltonovi povedlo obstojně. Obyčejný a trochu plachý chlápek splývající s davem, který postupně a nezvratně (a znovu) padá do temných hlubin své zmučené a ztýrané mysli a není pro něj návratu ani naděje... Kontroverze mezi politováníhodnou zrůdou a tím co provedla má opravdu ostré hrany, přesto je jasné na čí straně Walton je. A poté opět přijde až nečekaná injekce adrenalinu v podobě dokonale vysoustružené hrůzy. Pro mě jasné absolutorium. ()
Nemyslím si, že by byl tenhle thriller přeceňovaný. Jde o solidní napínák, který má tři části. První by jistě obstála jako součást povídkového filmu. Ve druhé části sledujeme osud vraha, který se po útěku z blázince potlouká městem a sám pořádně neví, co vlastně hledá a chce. Třetí část se vrací k osudu bývalé studentky, co si mezitím pořídila vlastní rodinu. Kamera až dokumentárně zachycuje putování postav nočním městem (v té době se ještě nikam nespěchalo) a napětí vyvolává především strašidelná hudba, jejímž autorem je Dana Kaproff (skutečně jde o mužské jméno). Byť gore efekty se nabízely, zůstalo jen u krvavých rukou a atmosféry. Ani mi to moc nevadilo. Dnešní film by si ty děti vizuálně jistě vychutnal... ()
Remake se nepovedl (a to i přesto, že se to nejlepší na originálu v něm přetáhlo na celou stopáž), ale tohle je vážně pecka. I když se budete bránit, to dusné intro vás prostě sežere a vyplivne po nějakých pětadvaceti minutách. Atmosférický mrak se poté na chvíli rozpustí, ale díky hlavnímu záporákovi je to pořád mrazivý thriller. Závěr ale opět šlape a vám bude strašně líto, že netrvá déle. Zkrátka fajn kousek a úspěch (při rozpočtu 800 tisíc vydělal 21 milionů) mu nejde nepřát. Zajímavostí ještě budiž, že Walton natočil v devadesátých letech pokračování se stejnými tvářemi. ()
Kto si ako prvý pozrie remake z roku 2006 a až potom originál z roku 1979, bude asi značne prekvapený, nakoľko scenáre sú veľmi odlišné. Kým originál (ktorý sa mi nepáčil) je o pátraní po šialenom vrahovi a úvodnému home invasion teroru patrí len prológ, remake (ktorý sa mi páčil) túto skvelú pasáž natiahol na celovečernú minutáž – a urobil dobre. Teror babysitterky šialeným anonymom je určite stokrát pôsobivejší, mrazivejší a šťavnatejší, než nudné pátranie po vrahovi na úteku. Remake sa ďalej mohol pochváliť parádnou atmosférou, sympatickou hrdinkou, solídnym magorom, viacerými pekne hnusne napínavými momentami a v neposlednom rade úžasným domom a jeho okolím. Originál nič z tohto nemá (až na odporný moment, v ktorom policajt babysitterke prezradí, že anonym telefonuje priamo z domu). Horko-ťažko 40%. ()
Galéria (28)
Zaujímavosti (20)
- Natáčanie začalo 9. októbra 1978 a trvalo 4 týždne na miestach v Los Angeles a okolí. (Arsenal83)
- Originálne upútavky na film boli tak nedokonalé, že prezrádzali šokujúci zvrat, ako aj všetky ostatné zápletky vo filme. (Arsenal83)
- Německý název filmu je Das kommt um Grauen Zehn, což znamená Hrůza přichází kolem desáté. Francouzský titul Terreur sur la ligne se překládá jako Teror na lince. (Chatterer)
Reklama