Pán prsteňov: Spoločenstvo Prsteňa

„Nech len prídu. Zistia, že v Morii ešte jeden trpaslík žije.“ Keď to šlo do kín, bol som tým ako posadnutý a to paradoxne napriek tomu, že knižky som čítal až potom. Keď nastala dlhé mesiace očakávaná hodina H a ja som vyrazil do kina, celé tri hodiny som sa v sále triasol ako kebyže mám zimnicu a s otvorenými ústami som hltal každú scénu, každú postavu. Tucet pasáží ma dostali do nemého úžasu a mohol som ich vidieť desaťkrát, dvadsaťkrát, tridsaťkrát (diabolské prenasledovanie v Morii alebo tragické finále s Boromirovým rohom, zúfalo sa nesúcim naprieč lesmi). K tomu dokonalá hudba a presný kasting, aký sa vidí len málokedy. S odstupom rokov to samozrejme jemne zostarlo, niektoré triky sú slabšie, niektoré veci horšie, občas to menej odsýpa atď. Ale stále je to film, aký tu dovtedy ešte nebol. V neposlednom rade nechýba silné (a nečakane nepatetické) posolstvo o láske, priateľstve, odvahe, zbabelosti a slabosti (ktoré k odvahe patria viac, než by sa mohlo zdať). Niečo takéto vidí filmový fanúšik trikrát za život. Kino Považan NMnV 2002 (18.10.2004)

Sedmdesát let se tvrdilo, že zfilmovat Pána prstenů není možné. Pak přišel Peter Jackson. Jednoznačně oscarová záležitost, nepochopitelně obraná Čistou duší. Udělením sošky Návratu krále si Akademie sice napravila reputaci, ale ten je oproti Společenstvu Prstenu neskonale horší. Závěrečné napadení Froda Boromirem přes bitvu se skřety až po rozdělení Společenstva řadím mezi jednu z nejlepších sekvencí v kinematografii. (26.03.2007)

První a pro mě i nejlepší film z celé triologie Pán prstenu. Ačkoliv je vše oproti ostatním dvěma pokračováním podstatně komornější (spíše ne tak velkolepé), tak příběhově mě první část oslovila nejvíce. Asi nikdo, včetně Petera Jacksona, nečekal, že snímek bude mít takový úspěch i u zastánců knižní předlohy (bohužel neptařím mezi ty co ji četli :)). Prakticky nemám absolutně co vytknout: překrásná kamera, geniální hudba, výborné vizuální efekty, zvuk, výprava, herecké výkony a v první řadě režie Petera Jacksona, která pro mě nepochopitelně nebyla oceněna Oscarem (dle mého si ji zasloužil za první i třetí díl). I když tento díl není tak vyzdvihován jako megalomanská trojka, tak je minimálně na stejné úrovni. Jedno z kultovních děl nového tisíciletí, které by měl shlédnout každý bezrozdílu zda jste či nejste fanoušek Tolkienovy nejslavnějsí knihy...... (16.05.2008)

Podle mě nejlepší díl série. Ptáte se proč, když je dvojka i trojka mnohem nabitější, velkolepější, počítačově dokonalejší a narozdíl od jedničky, kde sleduje jen několik postav, nám nabízí osud celé Středozemě? Možná právě v tom, co jsem už napsala. Jednička je totiž právě ten nejskromnější díl série, který vás neohromí geniálními bitvami, ale zato vám skvěle představí několik málo postav. S těmi se skutečně sžijete a to v mém případě mnohem líp, než tomu bylo v takové dvojce i trojce. Navíc jako film není tak rozházený, nepřeskakuje pořád mezi několika dějovými liniemi, ale nabízí jednu spojitou, která vás skutečně chytne. Z dnešního úhlu pohledu mi taky přijde mnohem děsivější scéna, v níž několik černých jezdců v noci pronásleduje bezmocné hobity; ano, mnohem silnější než scéna, kdy statisíce skřetů obléhají jedno město. A ta hudba Howarda Shorea... myslím, že k ní ani není co dodat. Takže můžu jen poděkovat Tolkienovi, že dal kdysi svými knihami předlohu tam skvělému filmu. (16.10.2006)

Mistrovské dílo, úžasná ukázka poctivé adaptace knižní předlohy, z níž bylo vypouštěno, přesto zůstává plnohodnotným filmem. HODNOCENÍ SE: V rámci maratonu jsem si dal všechny tři díly Pána prstenů, v rozšířených verzích (dohromady 698 minut materiálu) na jeden zátah. Po 9 letech od shlédnutí původní verze v kině jsem tak měl konečně možnost porovnat nejenom rozdíly oproti kinoverzi, ale také celkovou komplexnost díla jako jednoho skoro 12 hodinového celku. Společenstvo prstenu je úžasné tím, jak ve svých rozšířených nebo přidaných scénách rozvíjí svět Středozemě. Dozvíme se o Hobitech, mnohem více prostoru dostane Lorien... Velmi mnoho prostoru dostane psychologie postav, ovlivňující to, proč se posléze Frodo chová ke Glumovi tak, jak se k němu chová. Gandalf vynikne jako postava zarputilá, avšak ještě slabá, nerozhodná a chybující... A nakonec, je fascinující, jakým způsobem byli střihači kinoverze schopni vyhodit prakticky celou scénu, kromě začátku a konce a přitom je navázat tak, že výsledek dával absolutní smysl. (18.02.2008)