Vládci chaosu

Aj keď sa film sústredí najmä na kontroverziu medzi Vargsom a Euronymousom, ja osobne by som ocenil viac hudby a menej snahy zbytočne zdesiť a šokovať. Ale aj napriek častým zmenám udalostí v prospech filmu som si to užil a pre mňa, fanúšika pravého nórskeho black metalu, sa jednalo o celkom veľký filmový zážitok. (31.05.2020)

Abyste dokonale pochopili hloubku charakterů ve filmu prezentovaného výkvětu sveřepých norských intelektuálů každým coulem, předkládám nejprve fundovaný zpěvný překlad roztomile romantické a oduševnělé lyriky kultivovaného chlapeckého kvarteta Mrzačení, a sice rozkošné plísně s názvem Nekrochtíč. Taxi pro začátek do uchu libých tónů průmyslové frézy s vymlácenými ložisky společně rozverně zanotujme procítěným barytonem v plném rozsahu akutní hnisavé laryngitidy. Tři, čtyři, tralala tralala: “Toužím po tvé smradlavé mrtvole, nic mě tolik nerozpálí, ty vole, než mrdat tě, až ti prasknou kosti, další by měla chcípnout. Kape mi z kokota, když mrdám tě na dřeň, už to moc nedávám a z tebe, pomalu mi pěkně jebe. Refrének: Nekrochtíč, nekrochtíč, camcarýja umc. Žeru maso tisíce mrtvol krvesajných bezkundých jeptišek, vnitřnosti se jí derou z prdele, zatímco lížu její slizkou piču a za kozy ji držím vesele. Refrének: Nekrochtíč neckrochtíč, jen pojď, ty pozérská mrtvolo a chcípni znovu, camcarýja umc“. Tak co? Taky cítíte ten hluboký podtext metaetické filozofie v úchvatném obalu nejčistší strukturální sémantiky, jež může pocházet jen z hlavy opravdového Müslitele? A to jste ještě neslyšeli megahit Mrdání vnitřností motorovku, který si přeložíme příště! Já si tedy myslím, že Black metal je jinde, a že tenkrát, zanořen až po koule v Oslu, jen tandem deviantních neonanicistických norských vypatlanců ve složení Retardymous a Tupernes stvořil svým mentálním moulinexem cosi, co si konečně mohou neméně nadaní řezničtí učňové s Mordorem v jinak prázdné hlavě pobrukovat u erekce na jatkách při pomalém bourání skotu žabikuchem. A paxe nám kluci tak dlouho kočkovali o to, kde je větší a populárnější dement, až Tupernes Retardymouse živočišně opíchal. Což se ovšem nakonec ukázalo jako geniální marketingový tah, protože se kohorta vymaštěnců se smyslem pro rytmiku, melodiku, sofistikovanou lyriku a éšestkové vokály zjevně během Tupernesovy patnáctileté „nápravné“ rekreace v norském Hiltnu přemnožila, paradoxně vystřelila prodeje pekelně odporného Burzumu do nebeských výšin a z vymletého vraha udělala kult. Jak příznačné a poplatné době! Nicméně filmový pomníček se nekonal, jak nám tu vnucuje zjevně Vargofilní obsah, kluci se celé historky zhostili objektivně a prostě bez příkras vykreslili ujeté lopatistické pičusy jako ujeté lopatistické pičusy, které Kohen s Kulkinem i skvěle vystřihli. Jen ten Rory byl trochu kástingová minela. Je totiž tolik podobný svému oslizlému bratrovi, až jsem při pohledu na něj každou chvíli čekal, že začne klást žertovné pasti na nějaké přitroublé blackmetalisty, kteří se mu vloupali do holobytu. (05.04.2019)

Možno je to detska kravina, black ide mimo mňa, no i tak ma začiatky zaujímajú. A týpek na stoličke odbubnovaný a prežitý tou schémou nema isto v hlave nasrané,takže vie o čom točí, ano..vravel mi to.. Romantická komédia s poctivými gore scénami, realisticky stvárnenými vraždami (ale že fakt) , ohňom a divnými deťmi... päť bielych !!! (19.07.2020)

Lidé by se neměli brát přehnaně vážně. Metal poslouchám už léta, ale nemám problém si z toho udělat srandu. A přesně o tohle dle mého názoru jde i Vládcům chaosu. Ano, dalo se to pojmout více oslavně vůči oběma kapelám, ale na druhou stranu si říkám proč. Tady byl k dispozici materiál natolik absurdní, že vůbec nebylo od věci natočit to jako černohumornou komedii a já se u toho bavila hodně. Velkým mínusem pochopitelně je, že Mayhem neposkytli autorská práva, takže ve filmu často zní totální kraviny, které nemají s jejich depkařským stylem pranic společného a ten líbezný ženský hlas při závěrečných titulkách už tomu úplně nasadil korunu. Ale já jsem celkově spokojená. Kdo si doteď myslel, že metaláci jsou banka vychlastaných hovad, si to bude myslet stále, ale to je mi upřímně jedno. A není potřeba být za každou cenu za vlezdoprdelky jako v případě Bohemian Rhapsody. Můžete být totiž sebevětší blb, ale to neznamená, že nebudete tvořit muziku, která je vážně dobrá. A teď koukejte mazat na Spotify, ať se dozvíte o čem to je. (06.03.2019)

Kdyby měl divák věřit tomu co vidí na plátně, byl by pak celý slavný norský Black Metal záležitostí nevyzrálých, ustrašených, latentně homosexuálních a pozérských chlapečků ze spořádaných rodin, kteří si dávají temné (a dětinské) přezdívky, po pár pivech se objímají s kamarády a vyřvávají "Hail Satan!", aby se potom vrátili domů k maminkám na večeři (koule mělo z téhle bandy jen pár z nich a Culkinův Euronymous mezi nimi nebyl). Jelikož historie metalu (jakéhokoliv) opravdu není moje parketa, nelenil jsem, zagúgloval, no a dospěl k názoru, že celý film je spíš scénáristický výcuc a podbízivá komerčárna než realita a nemá cenu ho brát vážně. Ale jakožto svědectví o jedné subkultuře, natočené "na motivy skutečných událostí" a se dvěma zajímavými vraždami nožem, je to vcelku koukatelný kousek. (19.05.2020)