Bowling for Columbine

"Po Columbine se zdálo, že jedinou příčinou střelby bylo to, že vrazi poslouchali Marylina Mansona." V roce 2000 bylo v USA zavražděno střelnou zbraní 11.127 lidí a já jsem si jistý tím, že Marylin Manson jich má na svědomí míň než vládou produkovaná paranoia. Nebo maximálně stejně - tedy pokud platí rovnice 11.125 = 2. Já bych však nechtěl žít v zemi, kde se flinta dává jako bonus k založení účtu v bance, kde Vlastenecký zákon sebral občanům většinu svobod a kde právo vlastnit zbraň je důležitější než právo na život. Proto tam nežiju, ale to mi nebrání bavit se pohledem Michaela Moorea na jeho zemi a zopakovat si vládou popíraná historická fakta o tom, které země Američané napadli, kde zabili "diktátora" a kde "jenom" zorganizovali státní převrat. To je tady podáno tak přehledně, že se o tom mohou vést spory, někdo s tím může i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. (10.07.2017)

Nevěděl jsem, že dokumenty mohou být tak zajímavé a skvěle udělané i z tak málo zajímavého námětu. Nechci říct, že námět není zajímavý. Chci tím říct, že dokument se dá natočit v podstatě o čemkoliv, jen aby to upoutalo diváky. Machael Moore, ale k tomu přídá ještě něco. Upoutá, šokuje, vtípkuje a dováci mu to naprosto žerou. Poučí se, uvědomí si to, ale málokdo proti tomu něco udělá. Dělá z SAmeričanů ubožáky, a přesto mu Američané za to dají Oscara (Tím nechci říct, že by si ho nezasloužil, samozřejmě je Oscar na správné adrese). Musím vidět všechny Moorovo dokumenty. A hlavně musím natočit nějáký dokument. (12.06.2004)

Michael Moore tlačí na pilu, jak to jen jde a jeho filmová výpověď stará 13 let má co říci i dneska. Atmosféra strachu je v Americe pořád, jednoho nepřítele nahrazuje jiný a pokud si dnes Obama potřásl rukou s dávným americkým nepřítelem Castrem, pak jen proto, aby jeho administrativa mohla tohoto bubáka nahradit jiným, méně ošuntělým. Horší je, že tato atmosféra strachu se už šíří i v Evropě - islamizace, válka na Ukrajině... Politici s lidmi odjakživa manipulovali dle svých potřeb a možná za pár desítek let budeme mít svůj druhý dodatek v Ústavě taky - a bude nám to připadat normální :-/... No a Charlton Heston to schytal za všechny ty Američany, kteří "jen využívají svého práva". (12.04.2015)

Azda najhumornejšie na genéze relevantnosti takejto exaltovanej dokumentaristiky akú forsíruje napríklad Moore je jav, v ktorom sa komentujúci vedia rozdeliť do dvoch rozčarovaných táborov, pohrúžiť sa do osvojených póz súdnosti na pokraji agónie a vzápätí odštartovať samopašné habkanie ústiace do neurovnaných tvrdení. Ak dovolíte rád by som sa k Vám nachvíľočku pridal :-)______Vec sa má takto, 0 alebo 100 je nonsens, napredovať stredovou úžľabinou rozhodnutí má v poznámkovom bloku každý, ale darí sa to len zopár šťastlivcom, ktorých mená by som zajtra privítal na mojom stole.______Omáčku bokom, nožom priamo k mäsu. Nech už je objektivita akokoľvek neuskutočniteľným výjavom, názorová „tsunami“ preplnená patvarmi a vábenie invektívnym globalizovaním je na nehoráznom vzostupe, tak kto sa zrovna nezačleňuje do tried : „už to mám odžité, nedbám“ alebo „neprehováraj ma, je to klamstvo, viem to“ , zákonito usúdi, že pomerne veľa (kedysi dávno nevypočítavo ustanovených) zložiek súžitia sa (už dlhé roky) rúti do smradľavých sračiek. Kto upozorňuje na ich smrad, nepritakáva väčšine, nebodaj naznačí akýsi (byť aj prehnaný, veď čo dnes nie je zveličované?!) postoj, tak je hneď ľstivým (demagogickým) magorom, ten na ktorého si kde kto rád ukáže prstom : „aha, to on nedrží s nami“. Zoči-voči dennodenným hovadinám zo spravodajstiev, popri zabednených slepcoch „new generation“, ba aj s istotou, že samotárske táranie nič nezmení, si oveľa radšej posnorím v kritických útokoch na všednú skazenosť, než silácky salutovať naservírovaným „rozkazom“.______“Bowling for Columbine“ oprávnene špiní/viní ďalšiu hŕstku hviezd zo zástavy spojených štátov, s prihliadnutím k historickej i súčasnej informovanosti pátra po ložiskách násilnických sklonov, po príčinách orientácie médií na strach, po mýtoch kanadskej odlišnosti a prudko útočí na háklivú slabinu celého národa-zbrane. Od paradoxne nenáročnej-zákonnej disponibility (banka, K-Mart), cez hromadný dopyt (NRA) až po nenavrátiteľné-tragické zneužitia (Littleton, Kayla Roland). Navodzuje husiu kožu i zvádza k rehotu. Podnecuje nedôveryhodnosť, ale aj ovplýva skutkovou podstatou viny-ciže vie kto je páchateľ, pozná jeho činy-a na bitevnom poli ho trestá najprísnejšími údermi. K tomu vrodená vada amíkov-brať sa moc vážne+dbať o najdesivejšie skonštatovanie ujmy a po doladení (možno príležitostne) neobjektívnym prednesom je do atmosféry vpustená otázka krutej neohľaduplnosti hodná k bezodnému uvažovaniu.______“Donated by greene home for funerals“. (19.08.2010)

Je mi jasné, že objektivitu Michael Moore zahodill spolu s plenou a od té doby si prostě jede (a určitě i nadále pojede) svým stylem. Ale víte co? Je to přehlídka sarkasmu a ironie a to mám rád, i když je to občas přitežené za vlasy. Mně tenhle druh dokumentů vždycky bavil. Co je ten důvod, proč přivřu oči nad celkem zásadními nedostatky? Tak už třeba tolik, kolik takováhle blbina dokáže naštvat lidí a jak se kvůli ní dokáží hádat do krve. Nechápu moc argumenty "Moore mi nutí svůj pohled!". Nutí? Prostě jenom ukáže svůj názor a vy si z něj vyberete, co chcete. Na tohle se musí dívat s nadhledem a nevzhlížet k Bowling jako k modle. Zajímavé to bylo, zábavné to bylo, myšlneku to mělo...líbilo. (17.08.2009)