Que Dios nos perdone

Zase před sebou máme dvojku nesourodých detektivů, kteří vyšetřují (tentokrát obzvlášť brutální) vraždy. To vše se odehrává v dobových reáliách konzervativní španělské společnosti, která očekává brzký příjezd papeže a ubohé dvojce vyšetřovatelů hází klacky pod nohy. U té dvojky vyšetřovatelů se musím zastavit. Zatímco Javier hraný Robertem Álamem je klasický hromotluk, který má problémy doma a zmlátí vás, když se na něj křivě podíváte, jeho kolega Luis fantasticky hraný pro mě neznámým Antoniem de la Torem je koktající pošuk, který je tak trochu sociopat. Zpočátku nic nenaznačuje, že se před vámi rozehrává nezapomenutelná detektivka a rozkrývání identity nechutného vraha stařenek se občas nehýbe z místa. Jenomže pečlivá režie a pracně budovaná atmosféra diváka brzy začne odměňovat. (09.03.2024)

Rainman a Rambo Reno v akci. Nesourodější dvojku jsem ve filmu neviděla už sááákra dlouho, přičemž oba dva si divácké sympatie získávají opravdu hodně pozvolna. Líp je na tom asi Rainman - teda do toho svého nadrženého incidentu. Zápletka (nebo spíš vrahovo zaměření) je skutečně pěkně hnusná. Pro mě byl pomyslný vrchol filmu výborně našponovaná honička kdesi uprostřed a potom je škoda, že film nedoběhl do nějakého údernějšího finále - nemyslím, že zde použitý konec udělal tak napínavému a gradujícímu filmu dobrou službu. Nicméně kdyby se to o pár minut zkrátilo, je to na 5*. (21.06.2017)

La isla Minima bola a je podla mna hodne precenovany film, asi som tam niecomu nepochopil a hodne veci mi uslo. Doteraz nechapem, preco to uzivatelia tak nadhodnocuju. Tuna sa mi ale do ruk dostala perfektna kriminalka, tak kvalitnu reziosersku pracu som uz dlho nevidel odvedenu. Ide o vysetrovanie vrazd v Madride a to je setsakra perfektny namet na film. Obycajne dialogy prevladaju, to dodrzuje aj tento film. Jak pise Cervanak, jeden policajt koktal, trochu podivin,a le zase kto urcuje pravidla normalnosti - toto je este normalne, vzorne a dokonale a toto uz ne ? Druhy policajt bol o dost agresivnejsi, ale za seba musim napisat, ze som nevidel podoby s Budom z L. A. Konfidensl. Mnohe sceny su putave, kulisy na urovni, dokonca aj v uliciach sa odohravala cast deja. Zaver ma dost prekvapil, dost neocakavana vec. Zas moja milovana europska filmarska tvorba ma presvedcila o svojich kvalitach : 89 % (02.01.2018)

Ta představa působí v krimi žánru strašně směsně a archetypálně. Plešatějící ranař v rozevláté košili a koktající uhlazený intelektuál v obleku pátrají po sadistickém vrahovi. Jenže Alfaro je i přes zbrklé pěsti charakterní dobrák a Velarde naopak lehký sociopat, kteří pracují v chvílemi až nepochopitelné symbióze. Málokdy se urodí tak skvostný scénář, který hraje na podle klasických not, přičemž ale všechny charaktery i situace řeší úplně jinak, než jak je běžný divák zvyklý. Především pak téma motivu vražd starých žen je vcelku neokoukané a režisér se nebojí koketovat s náznaky i s explicitním násilím, přičemž jedno i druhé servíruje přesně tehdy, když to čekáte naopak. Je v to v každém ohledu překvapivé, odvážné i trefně černohumorné. Od scény s opuštěným kotětem to pak nabere neskutečné grády, které s rozdáním karet tempo nejenom neztrácí, nýbrž násobí, protože zásadní dějové zlomy se odehrávají jaksi mimochodem. Vzniknout něco takového na druhé straně Atlantiku, okamžitě se to zaparkuje v pozici „instant classic“. Divím se, že Warneři ještě nevyřvávají do světa zvěsti o okamžitém remaku. (19.07.2017)

„Nevšiml sis ničeho?“ - „Je léto, teplo a všichni trochu víc smrdíme, ne?“ Od filmu jsem měl jen ta nejvyšší očekávání. Španělští tvůrci jsou totiž v mých očích velkým příslibem do budoucna. Nadějí, že tu a tam se ještě dá natočit kvalitní (krimi) thriller, a to i v dnešní době. A Que Dios nos perdone tohle splňuje do puntíku. To, že je film chytlavý, chvílemi solidně napínavý a dobře ukončený je jedna věc. Druhá je ta, jakou hlavní dvojici se podařilo přenést na plátno, to jsou skutečně parťáci k pohledání. Vznětlivý rapl a koktavý asociál sice na pohled působí nesourodě, ale sehraně, často si vystačí jen s všeříkajícími výměnami pohledů. Díky (nejen) jejich chemii film navíc obsahuje slušnou porci humoru, a pro mě je vždycky nesmírně osvěžující, když se můžu u kriminálního thrilleru od srdce zasmát něčemu (záměrně!) vtipnému. I když na depresi také dojde…slabší, ale zasloužený plný počet směr Španělsko (jen tak dál, pěkně prosím). „Představ si, že...že ho máš před sebou. Co bys udělal?“ - „Vždyť víš, co bych udělal. Co bys udělal ty?“ (03.02.2018)