Réžia:
Alfred HitchcockKamera:
Robert BurksHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Farley Granger, Ruth Roman, Robert Walker, Leo G. Carroll, Patricia Hitchcock, Kasey Rogers, Jonathan Hale, Robert Gist, Howard St. John, Alfred Hitchcock (viac)Obsahy(2)
Bruno Anthony vymyslí plán, ako sa zbaviť svojho nenávideného otca. Je relatívne jednoduchý - dvaja cudzí ľudia sa dohodnú na tom, že každý z nich zabije toho, ktorého sa ten druhý potrebuje zbaviť. Ideálnym partnerom pre tento plán sa zdá byť tenista Guy, ktorého stretne vo vlaku, a ktorý sa potrebuje zbaviť svojej manželky Miriam, aby sa mohol oženiť s dcérou senátora Anne... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (289)
Alfred mě zase dostal. Strangers on the Train začíná "neškodnou" konverzací, která postupem času přeroste v monolog "co takhle si prohodit vraždy". A od téhle chvíle se buduje napětí. Nejdřív pronásledování na pouti, pak výslech, pak večírek, pak… ale ne, nebudu spoilerovat. Podívejte se na film sami a možná pochopíte, proč je Hitchcock považován za mistra napětí (vždy jsem říkal, že to byl mistr hororů, ale tenhle přívlastek mi sedí mnohem lépe). Film zkrátka a dobře funguje i po těch letech (i když to finále dneska nepůsobí zas tak věrohodně, ale budiž) a já si film užil. 100 %. ()
Cudzinci vo vlaku hneď na začiatku zaujmú výborne rozohratou zápletkou. Najlepšie je o filme nič nevedieť, pretože na začiatku rozdané karty sľubujú rôzne smery vyvíjania sa situácie. Pristúpia obaja na zvolené pravidlá hry? Začne robiť z nich niekto problémy? Ktorý to bude a prečo? Ako sa z toho dostať? Nič si nečítajte a ponorte sa do príbehu, ktorý je rovnou mierou kriminálny, ako psychologický. Čiže klasicky vynikajúci Hitchcock. ()
7/10 Originálna zápletka zapracovaná v scenári už kultového noirovského spisovateľa Raymonda Chandlera a v réžii Alfreda Hitchcocka. Myslím, že sa z toho dalo dostať oveľa viac, atmosféra a beznádej hlavného hrdinu zďaleka nie sú také dusné, ako to zo začiatku vyzerá (zápletka začína už v prvej scéne). Hlavne stredná časť filmu je dosť pozvoľná. ()
Ačkoli se považuji za Hitchcockova fandu, tento film mě nebavil, přišel mi poznamenaný dobou svého vzniku (ne nutně v dobrém slova smyslu), a samotný závěr mě přiliš neuspokojil. Tento přehršel čistě subjektivních výtek budiž narušen alespoň zmínkou, že pár momentů v tom filmu jsem shledal naprosto výborných (vražda zobrazená v odrazu brýlí spadlých na zem, scéna se zastavením neovladatelného kolotoče, vytahování zapalovače z kanálu; tenisový turnaj v závěru mě naopak otrávil téměř dokonale). Hlavní problém toho filmu je podle mě v tom, že literární předloha Patricie Highsmith bude asi strašný brak, těžko pak podle ní točit něco skutečně zajímavého - jen můj dojem, možná se pletu. Každopádně cokoli jiného, co jsem kdy viděl od Hitchcocka, se mi zatím líbilo víc - hlavně kvůli tomu ty 3 hvězdy, jinak je to spíš na 4. ()
Další výborný Hitchcock. Je pravda, že tento film nijak zvlášť nepřekvapuje a plyne po jasně nastíněné linii, ale přesto má skvělou atmosféru a působivě graduje. Za zmínku stojí především vynikající lehce vyšinutý záporák, který mistrně zatlačuje svého protivníka do kouta a některé nepřehlédnutelné režijní inovace a nápady. ()
Galéria (78)
Zaujímavosti (36)
- Mezi knižní předlohou a filmem lze zaznamenat několik rozdílů. V původním románu se Bruno Antony jmenoval Charles Anthony Bruno, Anne Morton se jmenovala Anne Faulkner a Guy Haines nebyl tenista, ale architekt. (Dreadd)
- Hitchcock se ve filmu objevuje na počátku na vlakovém nádraží, kdy se snaží dostat do vlaku s kontrabasem. (Kulmon)
- Brunov životný príbeh je plný chaosu. Musel kvôli pitiu a hazardu odísť z troch univerzít, prežíva len kvôli drobným napätiam jeho bláznivých nápadov. Riadil tryskové lietadlo, šoféroval auto so zaviazanými očami v rýchlosti 150 km/h a má teóriu, že človek by mal vyskúšať všetko než zomrie. Pri zoznámení sa s Guyom mu závidí s dodaním, že byť významnou osobnosťou musí byť vzrušujúce, zatiaľ čo on je niktoš. Dojem neschopnosti je jednak podávaný ako sexuálna impotencia, súvisí s tým, ako sám až voyeristicky nahliada do Guyovho milostného života. Taktiež to možno usúdiť zo vzťahu s matkou, ktorú spoznávame skrz darovanú gýčovú kravatu, ktorú nechce nosiť, no kvôli nej ju nosí. (Biopler)
Reklama