Monstrum

Takový silný námět. Šikovný režisér snad by i Oscara vykřesal z této látky. Nicméně je to televizní film a to má mnoho úskalí. Film neustále naznačuje (političtí vězni, měnová reforma, atd.), ale bohužel máloco je tak silně vyobrazeno, že se z toho divák takříkajíc posadí na zadek. Nejsem sice vyloženě zklamaný, ale k filmovému zážitku to má také daleko. Většina hrála dobře, ale mimicky toporný výkon Martina Krause nemůžu hodnotit kladně - univerzální nasazení vrásek na čele moc na výrazové čitelnosti opravdu nepřidá. (29.05.2017)

Tomuhle filmu prozaická, tvrdá, neuhýbavá doslovnost ve skutečnosti sluší, je to chytré zpracování, vhodně zvolený materiál pro ztvárnění specifického námětu, stejně jako tvrdá a hrubá žula pro veřejný prostor opanujícího, dozorujícího Stalina. *** Přitom se však tím přímočarým vykreslením kontur dohledu moci uvolňuje moře nerozlišeného, spojitého nedohledného prostoru zneviditelňovanému, soukromému, ale vším prosakujícímu jemnocitu, němým škálám neartikulovaných, polykaných, do sebe se navzájem slévajících a prolínajících hořkostí, bolestí, bezmocí, zoufalství, a z toho všeho emanující blyskotavé smutné ironii a těžce zkoušené, zkalené lásce. Na televizní film v té jednoduchosti překvapivě silné a působivé a zdařilé i jako pocta umělci a medailonek. *** O to víc pak vrtím hlavou nad zdejším slabým hodnocením a vyčítáním doslovnosti, když si vzpomenu na nezaslouženě přechvalovaného a opěvaného Sedláčkova Palacha, což je pro mě ukázkové dílo blbé doslovnosti spočívající v návodné a vyděračské filmařině, v loutkovosti neživých postav a ve frázemi napěchovaném scénáři, kterým to nepřestávalo šustit ani na okamžik. Není zkrátka doslovnost jako doslovnost. (17.02.2020)

Pan Polesný si sice napsal scénář, jehož některé dialogy nebyly zlé.., nicméně tím jako by jeho práce skončila (an si nevšiml, že dialogy je třeba i zrežírovat). Výsledkem pak opravdu je přehled strnulých obrazů doprovázených afektovanými deklamacemi. Zvlášť pak při pohledu na nekonečný seznam osob, které se na filmu podílely (a vůbec na TV film i nezanedbatelnou výpravu), nelze to považovat za úspěšně a smysluplně vynaložené peníze.. To ale není úplně výjimečné, že? (29.05.2017)

promarněná příležitost. nechápu, proč režisérovi nestačil tragický osud sochaře a absurdní osud jeho díla a proč musel film zaplevelit vedlejšími postavami a jejich převážně milostnými starostmi. Naznačit dobové okolnosti by jistě šlo líp i jiným, do silného děje míň zasahujícím způsobem. Natahovaný konec (znovuzjevení kamaráda a jeho řeči) je už úplně směšný. Několik silných scén pak spolehlivě zbortí zbytečně doslovná hudba. (01.06.2017)

Musím za čtyři. Už jen z toho důvodu, že to prostě není tak špatný film, jak by se z komentářů a hodnocení mohlo zdát. Není. Má dost slabých míst, ale má taky dva obrovské plusy, které pro mě vše vyvažují - a to herecký ansámbl v čele s Janem Novotným (věčného vynikajícího herce vedlejších rolí) ve své snad životní roli, snad až antických rozměrů; kvalitně mu sekundují Martin Kraus i Zuzana Stivínová - ostatní končí spíše v roli statistů. A tou druhou je samotný námět filmu - dostat práci, o jejímž rozsahu sní absolutně každý a přitom ji nechtít a nemít možnost se jí zbavit - jasné vykreslení toho nejpošahanějšího režimu, jaký kdy na světě vládl - režimu, který cíleně likvidoval své vlastní nejlepší lidi. Ty slabší momenty? Děsně mi vadily ty scény, které to jako měly odlehčit - proč proboha? A ještě najednou s tak rádobyvtipnou hudbou říkající "bacha, teď je vtipná scéna, smějte se těm hloupým soudruhům" - copak je divák až takový blbec, aby nevydržel pořádné televizní drama bez těchle oddechovek? (30.05.2017)