Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Milada je inspirován osudem a životem JUDr. Milady Horákové, který se dotkl mnoha lidí. Odehrává se v letech 1937 – 1950 a vypráví příběh ženy, v jejíž osobnost a životě byly morální principy zakořeněny tak silně, že se často ve svých rozhodnutích řídila více svým svědomím než srdcem, a to i za cenu ohrožení vlastní rodiny a sebe sama. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 i přesto, že tehdejší prezident Československé republiky dostal mnoho žádostí o udělení milosti. O její milost žádali např. Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Ústředními tématy filmu jsou svoboda, boj za demokracii, pravda, láska, naděje, moc a oběť, které jsou velmi aktuální i dnes. Cílem filmu je přiblížit osobnost Milady Horákové, její život a osud, nejširšímu publiku v České republice a v zahraničí. (Bohemia MP)

(viac)

Videá (3)

Trailer 1

Recenzie (363)

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Nechtěl jsem být tak kritický, ale nemohu jinak. V dnešní době je totiž poměrně populární otevírat politická témata a životopisně vyprávět příběhy důležitých politických postav naší republiky, potažmo Československa. No a Milada Horáková je opravdové téma. Téma, které si zaslouží respekt, pokoru a příběh, který se za sebe nemusí stydět. Tady sice v popisku přeháním. Film by se za sebe opravdu nemusel stydět. Jenže kromě adekvátního technického zpracování a více než solidní herečce z Izraele, mu chybí scénář, který by alespoň trošku dává smysl. Osobně, když nad tím přemýšlím, mám problém s tím, že podobné, poměrně vážné téma, dostane do ruky debutant. Je česká kinematografie natolik v hajzlu, aby podobná témata dostával na starost debutant? Nebo kde svaz bere ty koule na to, aby peníze pro tvůrce českých filmů přerozdělil zrovna debutantům? Osobně si nemyslím, že by David Mrnka byl natolik špatný, ale podle mě si vzal opravdu velké sousto. Dobré momenty střídaly vysloveně špatné a v rámci celého příběhu jsem měl co dělat, abych se o Miladě něco dozvěděl. Nakonec jsem se ale stejně nedozvěděl nic nového a ještě k tomu jsem měl co dělat, abych film dokoukal. Jediné svinstvo, na kterém se shodneme, je vzorovej českej komunista, kterej je pro mě asi nejodpornějším člověkem na světě. A je úplně jedno, jestli mluvíme o tom z minulosti nebo o tom ze současnosti. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Životoipisný film to není ani náhodou. O Horákové, jejích pohnutkách a postojích, až na pár neuměle deklamovaných frazí, se nedozvíme nic. Nevíme, proč vlastně byla v koncentráku, nevíme, proč ji zatknuli komunisté. Minimálně do poloviny se jedná o nasládlý zromantizovaný příběh jedné nepočetné rodiny. Žádné historické reálie a vlastně ani postavy se neobjeví. Oceňuji, že tvůrci vědomi si své umělecké impotence nesáhli k hledání konspirační teorie o smrti Jana Masaryka. Pokud měl film vyznít, že Horáková prožila pohodový život a její skon byla selanka, byla ambice autorů do puntíku naplněna. Celý ÚV KSČM děkuje tvůrcům za jejich přínos pro současnou kinematografii a jednomyslně jim uděluje řád Klementa Gottwalda. Gratulujeme! ()

Reklama

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Prvně musím předznamenat, že Miladu Horákovou považuji za jednu z největších hrdinek této země a její životní osud je sám o sobě tak dramatický a nosný, že jeho zfilmováním se nelze dobrat k výsledku, v němž by takový snímek byl nudný a nezajímavý...a ejhle, k mému velkému překvapení to jde! Milada je prostě, a trhá mi to srdce, průměrný až špatný film. První chybou určitě bylo, že projekt je pojat coby autorský - a při vší úctě k panu Mrnkovi, sám na všechno prostě nemá a nestačí. Jako debutant si v roli režiséra, scenáristy a producenta ukousl tedy obrovské sousto. Scenáristicky pojal drama o Miladě Horákové coby drama sentimentální, postavené na rodinných vztazích, ovšem ve výsledku to připomínalo selanku seriálu První republika. Místy plkání o ničem a vycpávky prázdného sentimentu. S emocemi jsem se potkal až v samém závěru a přitom tenhle film mě měl sevřít hned od začátku a úplně vyždímat. Už jen fakt, že v kině na konci skoro nikdo nebrečel... Proč nepostavit do centra příběhu zmanipulovaný komunistický monstrproces, když se to přímo nabízelo? Zobrazit jeho pozadí, celou tu Potěmkinovu vesnici, ten zrůdný mustr, nitky, které vedly do Moskvy k obdobným monstrprocesům a čistkám v SSSR 30. let? Stejně tak nechápu, proč tvůrci záměrně vynechávají veškeré explicitní násilí? To bylo jejich záměrem natočit rovnou soft verzi příběhu coby výukové video pro školní potřeby? StBáci pak vypadají jako celkem neškodné figurky, dokonce ani z nacistů nejde strach, Milada se po několikaměsíčních výsleších na Gestapu a pobytu v Terezíně vrací domu jako by nic. Nepoučený divák může lehko získat dojem, že v Terezíně byli na vězně vcelku milí a komunističtí vyšetřovatelé nenechali Horákovou akorát vyspat... A třeba scéna úmrtí Jana Masaryka? Nudněji to snad už ani natočit nešlo! Další velkou bolestí filmu je formální stránka - tak příšerné postsynchrony aby divák pohledal! To byl dabing někde na úrovni televize Nova. Ani herecké výkony nejsou přesvědčivé, možná ale nebylo co hrát. Ayelet Zurerová absolutně bez výrazu a bez života, v podstatě pořád jen chodí a prázdně deklamuje, Robert Gant v roli jejího manžela naprosto bezvýrazný, taková Vica Kerekes se tam zatoulala asi jen omylem...stejně jako Hrubešová, Chýlková, Přeučil...a třeba Aňa Geislerová v roli prokurátorky Polednové-Brožové? Tohle měl být ,,fanatický" projev?! To spíš jakoby vypadla z TV Barrandov... Navíc zcela nevhodně zvolená hudba, která podporuje sentimentální vyznění. Zmatená kompozice - leitmotiv jízdy autem a záběr na dceru paní Horákové už se mi pak vysloveně protivil. Abych alespoň něco pochválil, kamera pana Štrby je velmi povedená, i mizanscéna celkem věrohodná, výprava pěkná... Suma sumárum opravdu obrovsky promarněná příležitost - a v podstatě stačilo překopat koncept a jít po rozměru (antické) tragédie. Myslím, že Miladu by líp natočil třeba Robert Sedláček jako jeden z dílů Českého století...jelikož už tématicky hodně podobný díl Zabíjení soudruha bylo tak stokrát působivější. Takhle nudný a rozvláčný životopisný film si paní doktorka Horáková opravdu nezasloužila! () (menej) (viac)

berny2468 

všetky recenzie používateľa

Není to tak špatné jak by se mohlo zdát, ale ani tak dobré jak to mohlo být. Jen je to celé podano špatně. Pár výborných scén se střídá se scénami, které jsou tu snad jen aby film měl určitou délku (to ze se de vystřídá 10 podobných záběrů na nějakou silnici nebo na Miladinu dceru, je smutné a nudné). Přitom je film vcelku dobře obsazen, Milada zahraná správně odtažitě Hudba je taky povedená, jen trochu špatně používaná. Ale velká škoda, ze se film zaměřuje na zbytečnosti. Myslím si ze soud mohl dostat větší prostor. Ve výsledku taky zamrzí, že s Miladou nesoucítíme, tak jak by si bezesporu zasloužila, což je chyba z těch největších. Ale celkově jsem za shlédnutí rád, zbytečné to nebylo, ale poučné už trochu jo.....40%. ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Filip, Dolejš a Kováčik vymyslí stroj času a rozhodnou se jej ostatním parlamentním stranám slavnostně představit: Kováčik se hrdě ujme proslovu: "Soudruzi, co to melu, dámy a pánové, sestrojili jsme stroj času, chceme napravit křivdy minulosti a začneme tím, že se přesuneme do roku 1950, přesně do 26.června, tedy den před popravu Milady Horákové, abychom ji zachránili. Na důkaz toho, že již chceme ostatním stranám důvěřovat, necháme stroj na chodbě budovy parlamentu a každý si přes víkend může vyzkoušet jeho funkce. Jen, prosím, nezneužívat toto zařízení v osobní prospěch. Stroj je vybaven čidlem, které informuje o počtu uskutečněných misí, taktéž je schopný identifikovat, zda osoba, která jej využila, ještě cestuje v čase, nebo se již vrátila." V den naplánované mise se trio nestačí divit, když zjistí, že služby stroje času už využily jakési dvě neznámé osoby, které se ještě z "výletu" nestačily vrátit. Filip: "Soudruzi, o víkendu jsem skolil dvanácteráka, mám pocit, že tentokrát v síti času ulovíme velké zvíře." Všichni tři bryskně nalezou do stroje a náhle se v mžiku ocitnou ve vlahém letním večeru, je 26.6.1950, a zrovna proti nim jde osoba v masce Mikuláše, která je míjí. "To je divné", prohlásí Dolejš, umí si zavázat tkaničky u bot, je tedy ve straně považován za mimořádně inteligentního. A dál se diví: "Je přece léto, ta osoba měla vánoční proprietu." Trio se vydá pronásledovat podezřelého, který močí na rohu. Kováčik náhle vykřikne: "Klucííí, je to Babiš!!!" Babiš cosi breptá, v igelitce má gumu, zmizík a svazky StB. Je to jasné, vydal se zlikvidovat kompromitující důkazy o své osobě. Filip vítězoslavně: "A máme tě, ty hade." Babiš vyděšeně: "Soudruzi, kamarádi, neblbněte, bloudím v síti času, mě to vyplivlo úplně do jinýho roku. Mám zde za hodinu sraz s Okamurou, ten se chce narodit jako blonďák." Na druhý den ráno páni vynálezci posílají stroj času do šrotu. Film na mě působil sterilně, dané téma zpracoval vágně. Odvážné téma si žádalo bravurní přístup, větší zanícení. Množství filmu je ale odvedeno poměrně kvalitně. Herecké výkony tak akorát. 6/10 ()

Galéria (28)

Zaujímavosti (17)

  • Film se natáčel kompletně v angličtině, kterou mluvili i čeští herci. Česká verze vznikla až v post-synchronu. (hansel97)
  • Pro výslechovou kancelář si filmaři vybrali opuštěný a vybydlený dům ve Washingtonově ulici v Praze. (Amneris)

Súvisiace novinky

25. Český lev - výsledky

25. Český lev - výsledky

10.03.2018

Předáváním výročních 25. Českých lvů provázela slovenská moderátorka Adéla Vinczeová. O hudební složku večera se postarala nominovaná muzikantka Vladivojna La Chia. Večer také narážel na současnou… (viac)

Reklama

Reklama