Turbo Kid

Sympatický retro, dávající vzpomenout na starý VHSkový levný, minimalistický a praštěný postapo béčka. V desátejch letech filmaři simulujou film z osmdesátek, kterej má simulovat realitu v devadesátkách. A povedlo se, protože on to je opravdu jakoby ryzí osmdesátkovej film s jakoby pravou osmdesátkovou hudbou a v osmdesátkách se opravdu zdálo možný, že za deset let bude svět vypadat úplně úplně jinak. Nevěříte? Cha, tak si pusťte Blade Runnera z dvaaosmdesátýho - listopad 2019(!) a na Zemi se to hemží vznášedly a androidy a lidstvo už osidluje cizí planety. A přitom dneska leda tak barevní osidlujou Evropu. (02.12.2018)

Pro koho to jako bylo určené? Jaká je cílovka? Pro děcka je tam moc brutality a pro dospělé zas všechno kolem strašně infantilní. Ta kombinace děcka v hlavní roli, přestřelené brutality, infantilních vtípků, kostýmů a udělátek, postapo světa typu Mad Max, hrozně neatraktivních exteriérů (vypadá to jak fan film točený někde na kopci za sídlištěm) a v neposlední řadě ZOUFALÉ snahy o osmdesátkový feeling včetně ODPORNÉ synťákové hudby z toho dělá něco téměř nekoukatelného, ale hlavně NEFUNGUJÍCÍHO. Nevím, jestli jsem kdy viděl víc nefungující film. A ještě k té brutalitě. Když jsem viděl poprvé Braindead, tak jsem se těm gore scénám vyhnaných do absurdna řechtal proto, že jsem něco takového viděl POPRVÉ! Kdy už blbečci filmaři pochopí, že stavět černý humor na groteskní brutalitě už víckrát prostě nepobaví. Strašná cipovina. (05.07.2022)

Až po přečtení dárkrobýkovo komentáře mi dochází, že jsem se měl asi o trošku více soustředit, místo všech těch hovadin, co jsem u ´filmu páchal. Sice teď vlastním perfektně depilované nozdry, kůži na patách hladší, než Hálovo pleška a spermie srovnané podle velikosti, pramálo však vím o všech těch kulturních odkazech, co se v turbo krávovině objevily. Maně si však vybavuji, že jsem se jednou pousmál a dvakrát nostalgicky vzpomněl na své béemixko, na kterém jsem tak frajersky smykoval. Tak. Podobně nicneříkající komentář by si zajisté zasloužil nějak zvýraznit, aby mezi ostatními vysloveně čněl. Jak jinak toho dosáhnout, než jej zakončit řadou fešných hvězdček? Tedy cenzuro maluj - pitoma, plantážník, česneková hlava, herbicidní xycht a Čvančarojc posraná celulitická noha! (06.10.2015)

Fajnové postapo, které jakoby vypadlo z italských filmů 80.let, ovšem s hudbou 90.let (což je logické, páč se to odehrává v roce1997) a rozkošným gore odkazuje na kopici filmů - Horal, Indiana Jones, Conan, Terminátor, Běžící muž, Velké nesnáze v Malé Číně, Blade Runner a další a další. Comicsy, blesky, kostým z Power Rangers a boj o vodu jako v řadě podobných futuristických filmů. Tohle je ovšem parodie, švanda a kečupová taškařice. Kdopak by si při navíjení střev nevzpomněl na Statečné srdce nebo Celu? A málokdo si jistě nevybaví, když létají kusy těl vzduchem, splatterové počiny P.Jacksona. Zkrátka je to ptákovina za dvě hvězdy, ale všechny ty odkazy, připomínky a mohutné vodotrysky rudé to nakonec vyhnaly na čtyři. (04.10.2015)

Mad Max: Auto*Mat edition, který jakkoli se snaží o revitalizaci trendy osmdesátkové naivity, tak nejvíce ze všeho připomíná pětiletý dítě nad bonboniérou. Tu klávesová elektronická hudba, támhle hezká manic pixie android girl, támhle postapo scavange universum, tudy zábavné splatter násilí. Chtít po divákovi, aby k filmu pak nepřistupoval úplně stejně a vybíral si to svoje, by bylo nefér. Já si z to vybral tak nějak na průměr. (28.02.2016)