Domáca opatera

Nad moje očekávání skvělá záležitost české provenience, což pokaždé potěší dvojnásob. Zaujal mě nejen příběh, který zdárně kombinuje prvky dramatu a komedie, ale také herecké výkony Bolka Polívky, Aleny Mihulové a Tatiany Vilhelmové. Dle mého názoru Domácí péče patří mezi červená čísla, tudíž radím ostatním divákům - nenechte se odradit modrou barvou. (03.12.2015)

Po dlouhé době film, který se nepodílí na pádu české kinematografie do třetí ligy. Dává vzpomenout na takové filmy, jako byl třeba Výlet. Tzn. kvalitní scénář vystavěný na "živých" a uvěřitelných postavách, na dialozích, které nejsou prvoplánovitě k popukání a na příběhu, který ukazuje ty bolavé stránky života s nadhledem a v rámci možností vtipně. Pí Mihulová je výborná a možná právě to, že je tak neokoukaná, dává jejímu výkonu punc "nečekaně skvělého výkonu". Polívka i Vilhelmová naopak proti očekávání, svou "profláknutostí" nijak neškodí. Málokdy se vidí tak zdařilý "double debut"(tu hereckou část Slávka Horáka nepočítám, tam šlo jen o to ušetřit za jiného neherce, nebo je to prostě zvrhlík, který místo aby si napsal pořádnou postelovou scénu, tak si na záda nechal pověsit... ) (02.08.2015)

Čekal jsem od toho trošku víc, ale ty nový filmy stojí poslední dobou za starou belu a radši se vracím ke klasikám české kinematografie. Domácí péče sice stojí za mrknutí jedním okem, ale jak končí závěrečné titulky, tak se člověku vytrácí i samotný snímek. Určitě se těch 90 minut dalo daleko lépe využít a příběh trošku více zdramatizovat. 50% (01.01.2016)

Domácí péče zaujme zejména jednoduchým a zároveň silným příběhem o vcelku obyčejných lidech, kteří se naráz musí vypořádat s nenadálým zásahem krutého osudu do jejich života. Film nabízí pohled na dva lidi, kteří snad nemohli být více odlišní, ale přesto je spojuje silné pouto, i když to není na první pohled zřejmé. Každý se pak s realitou vyrovnává po svém, svým vlastním způsobem. Osobně mě akorát zarazil závěr filmu, který je nejednoznačný, ale v tom špatném slova smyslu, že mě nějak nenapadala nejvhodnější varianta konce. Zkrátka ve výsledku průměrný snímek, který těží hlavně z námětu, míry realističnosti a možnosti identifikace s postavami. (13.02.2016)

Výborně vybalancovaná lidská tragédie a štědrá porce humoru (nejlepší byly v tomto ohledu scény v hrobě a v podchodu pro žáby). Kromě suverénní Aleny Mihulové tu skvěle hrají i Bolek Polívka a Tatiana Vilhelmová. Slávek Horák se prokázal jako přesvědčivý scenárista a vynikající režisér. Snad jen jako herec hraje nižší třídu (ale asi si nechtěl nechat ujít sprchování ve vaně). (16.07.2015)