Hladová srdce

Úplně nechápu žánr tohohle filmu (ženská běhající po císařáku po nemocnici je bez pochyby sci-fi), ale pro mě to má nejblíž k exploataci, kde hraje hlavní roli hladovějící dítě a přežraný režisér, který má až hitchockovský rozmach - ta taxidermická symbolika, wtf? Musím říct, že jako bytová válka o mimino snímaná hnusným rybím okem je to neobyčejně zábavný, béčkový a solidně zahraný. Ale hlavně to člověk nesmí začít brát vážně. #kviff2015 (11.07.2015)

Propojení způsobu snímání a obsahu/ději i žánru filmu je perfektní, jediné výrazné zaškobrtnutí na celém filmu je pro mě nesmyslná snaha autora doříkávat. (spoiler) Monolog matky ve vězení se stává naprosto nadbytečným a vlastně trochu otravným, všichni přece víme, proč udělala to, co udělala. Nebezpečí závěrečné otravy. (11.07.2015)

Mně tedy bylo té ubohé šílené ženské především líto, což je s podivem, protože třeba moje matka je taky šílená a té mi líto není. Takže je to jasné - kdyby ona bláznivá Tyrolanka byla moje matka, líto mi jí nebude. Mimo jiné proto, že bych už nežil, pošel bych totiž hladem. Ale stejně si nemůžu pomoct a z trojlístku otec - matka - babička mi byla matka... ne snad nejsympatičtější, ale jaksi nejsrozumitelnější, lidsky nejbližší, protože já sám jsem taky idealista, i když na poněkud jiný způsob. Otec, podivný přerostlý kolohnát, mi byl fyzicky odporný už od úvodní scény ze smradlavého hajzlu, no a plešatějící babička byla postava jak z horroru - mít starý Bruna ze Zemanovy Studny ženský ekvivalent, mohla by ho hrát ona. Tak či onak soudím, že někteří lidé by měli mít násilně znemožněno se rozmnožovat. Na druhou stranu - kolik z nás by tady dneska nebylo, nebo kolik z nás by zůstalo bezdětných, kdyby všechny pošahance a hlupáky už v pubertě sterilizovali, že? (26.01.2017)

Film, ktorý mi uviazol v hlave ako balvan a nie a nie ho odtiaľ dostať. To je dôvod prečo po čase zvyšujem svoje hodnotenie na pať hviezdičiek. Celý príbeh je natočený spôsobom, ktorý mi zaliezol až pod kožu a mnohé detaily filmu si určite zapamätám ešte veľmi dlho. Toto všetko bolo dosiahnuté nielen príbehom, ale aj prácou kamery a hereckým stvárnením. Príbeh ženy, matky, ktorej psychický problém vyústi do tragédie. Myslím, že okrem hlavnej dejovej línie (v ktorej ani náhodou nejde o vegánstvo, ako by sa mohlo na prvý pohľad zdať) sa toho, ale vo filme skrýva oveľa viac. Akýsi obraz súčastného sveta a človeka v ňom. Nedostatok vzájomnej komunikácie, sociálnych kontaktov, sebeckosť, osamelosť, vylúčenie a mnohé iné ľudské neduhy sa preplietajú celým týmto príbehom. Smutný a zamyslenia hodný film. 90%. (23.05.2016)

Nešlo absolútne o to, že bola matka veganka, to musím napísať hneď na začiatku! Táto žena bola proste psychicky chorá. Aj matky veganky neupierajú svojim deťom jedlo a rozhodne ich neládujú laxatívami. Neviem, zrejme jej preskočilo z tej našej úžasnej civilizácie a to by ma ani trochu neprekvapilo. Mŕtve jelenie a iné trofeje boli naozaj morbídne a ládovať dieťa teľacím tiež nie je najlepšia voľba, avšak veganská vyvážená strava by miminku prospela určite viac ako mŕtvoly zvierat. Nemám rada takéto filmy, lebo prihlúplym odporcom veganstva pridávajú vodu na ich mlyn. Každopádne nebolo to len o tom a preto hodnotím najobjektívnejšie, ako to dokážem aj keď mám podozrenie, že tvorcovia takou objektivitou určite nedisponovali! (09.01.2017)