Rocketman

V prvom rade treba povedať, že Elton John je určite pozoruhodný skladateľ s hudobným megatalentom. Škoda, že neostalo len pri tom, hoci kvitujem, že tu jeho orientácia nešla do explicitnosti (hoci žalúdok mi poriadne obrátilo) a je tam veľa pesničiek (podľa mňa až priveľa). Napriek tomu nechápem, prečo niektorí ľudia majú pocit, že ich sexualita je ich najdôležitejším statusom. Tak dopadol aj George Michael, namiesto spevu začal viac prezentovať obscénnosťami a zomrel v zabudnutí sám so svojími drogami. Elton John sa nedávno vyjadril, ako je šokovaný, že v Rusku sa tento film premieta bez 5 minút jeho úspešného homosexualizovania. Nuž škoda, že ja som nevidel tú ruskú verziu, mne vôbec tie scény nechýbali. Dokonale by mi stačil životný a hudobný príbeh tohto žabiaka, u ktorého ťažko viete rozlíšiť, kde je prdel a kde hlava. Ešte že nosí okuliare. (05.06.2019)

Divák by mohl očekávat další autobiografii ve stylu Bohemian Rapsody, ale Rocketman jde na to jinak. Spíš než o biografii se jedná o fantasy muzikál, kde jsou muzikálová čísla, která se v životě Eltona Johna nestaly a nenajde se zde žádná klasická rekonstrukce, některého z jeho koncertů. O samotném Eltonovi se toho divák také moc nedozví a vyjma klasických rockerských eskapád se toho v jeho životě moc zajímavého nestalo. Ani samotná hudební čísla i samotné písně nejsou pro běžného diváka tak zajímavé, jako tomu bylo právě ve zpracování legendární kapely Queen. Naštěstí vše úspěšně táhne Taron Egerton, který hraje jako o život a těch pár známých písní v jeho podání, určitě také potěší. Eltonovi fanoušci si můžou jednu hvězdu přidat, protože je to ve výsledku film hlavně pro ně. (10.09.2019)

Film je formálně zvládnutý, je vidět, že u jeho psaní někdo přemýšlel a dokonce zapojil i kritické myšlení. (A tady vidím nejzásadnější rozdíl oproti Bohemian Rhapsody, kde člověk doslova cítil, jak filmařům May a Taylor dýchají na záda a dbají na to, aby jim film nepoškodil pověst ani současnou, a aby i kdykoliv v minulosti působili jako ti největší světci. V Rocketmanovi jsem tenhle pocit neměla.) Má to pěkný rámeček, postupné sundávání kostýmu/odmaskovávání je fajn (a dokonce bych byla radši, kdyby těžiště bylo víc tady, tedy v tom, jak je to vyprávěno, a nikoliv v tom, co je vyprávěno) a občasné prolínání snů a reality vždycky potěší. Jenomže víc už toho k dobru asi neřeknu. Příběh/děj je extrémně nudný. Filmu se podaří přesáhnout víc než polovinu své celkové stopáže bez jakékoliv překážky postavené hrdinovi do cesty. Ačkoliv tam náznak depresu a dráma je, tak je to pořád taková divně bezpohlavní limonáda, kde se hrdinovi podaří všechno, na co sáhne, a trpí jen tak trošku po straně, aby šlo poznat, že je to umělec. A zhruba v téhle chvíli se přidává taky to, že film je plný možná sympatických, ale ne příliš herecky zajímavých aktérů. Takže ačkoliv byl počátek slibný a některé pasáže zajímavé, tak jsem prakticky celou druhou půlku film proklínala a fyzicky bojovala sama se sebou, abych udržela pozornost a vydržela až do konce tu neobyčejnou průměrnost všeho snažení. Nicméně jsem díky filmu přišla na hlavní důvod toho, proč mi hudba Eltona Johna leze na nervy: je to tím piánem, před kterým se nedá uniknout, a z jehož manické falešné emocionálnosti se mi chce při delším poslechu škubat si vlasy z hlavy. Občas to tak s hudbou mám, že se mi zdá, jako by se mi psychicky nemocný hudebník snažil svojí tvorbou tu nemoc předat, místo aby sebe i mne svou hudbou léčil, a tohle je přesně jeden z těch případů. (Z českého rybníčku například Hentai Corporation, kluci jsou to sympatičtí, ale jejich poslech na mě působí jak česnek na vampýra.) (25.08.2019)

Dějově si to může s Bohemian Rhapsody podat ruce - sledujeme další cestu ultratalentovaného a extravagantního gay hudebníka na vrchol, nefunkční milostné vztahy s oběma pohlavími, propadnutí drogám, odcizení se blízkým, pád na dno a pokorný návrat. Stylizace je u Rocketmana zajímavější, i když spíš než muzikálová čísla (zprvu tuctová, později výraznější) mě bavily Eltonovy kostýmy. A celkově se mi nejvíc líbily scény, kdy s jeho textařem tvořili. Egerton - stejně jako Malik v BR - vynikající. Písničkově to ve mě tak nerezonovalo, Elton holt nemá takové vypalovačky jako Queen (s čestnou výjimkou I´m still standing). (25.06.2019)

Rocketman má dva hlavní problémy, které zapříčinily to, že nemá takový úspěch jako Bohemian Rhapsody. Zcela výjimečně tak musím (alespoň částečně) souhlasit s Mirkou Spáčilovou. I když je to pro Eltona jako pro člověka určitě výhra a já mu tleskám, první kámen úrazu je v tom, že zpěvák stále žije. Nebudeme si nic nalhávat. Tragédie ostatních přeci jen přitahují lidi mnohem více, než happy endy, čímž se plynule přesuneme k bodu dva. I když film pojednává o notoricky známé osobnosti nikdo asi nebude zpochybňovat to, že Queeni mají lepší songy. Minimálně tedy notoricky známější - díky čemuž se příběh jejich tvůrce zaryje pod kůži intenzivněji. V těchto bodech tedy shledávám důvod, proč má snímek horší hodnocení a lidé na něj tolik nechodí (i když na návštěvnost má vliv i venkovní pekelné teploty). Přitom filmařsky je mnohem lépe natočený. Působí extravagantním dojmem a díky tomu svou formou dokonale vystihuje Eltonovu osobnost. Příběh působí plynuleji a jde více na dřeň. Sebedestrukce lidské osobnosti má větší dopad a za rodiče se upřímně stydíte (scénář s motivy zklamání pracuje velice zručně). Navíc... Ač je vše pojato netradičně muzikálově, obsahem Rocketman určitě v ničem neztrácí. Ke všemu je v hlavní roli skvěly Taron Egerton. Pokud váháte a nevíte jestli kino poctít svou návštěvou, určitě mu dejte šanci. (11.06.2019)