Aféra

The Affair je trochu problematický, ale rozhodně zajímavý počin. Vypráví jeden příběh pohledem dvou různých postav, stárnoucího spisovatele Noaha a utrápené servírky Alison. Zajímavost celého seriálu pramení z konceptu, kdy půlku dílu sledujeme jeho verzi, půlku zas tu její. Sledovat, v čem se vzpomínky dvou protagonistů liší, a v hlavě si doplňovat, co se přesně odehrálo doopravdy (protože ani jedna z verzí samozřejmě není stoprocentně "pravdou"), je na celém seriálu to nejzajímavější, obzvlášť ve chvílích, kdy jsou diváku ukazovány emocionálně vyhrocené situace. Ty se totiž vždycky liší nejvíc, protože každý si z nich pamatuje to, co pro něj bylo nejdůležitější. V konceptu ale zároveň leží i kámen úrazu, protože příběh jako takový se odvíjí jenom velice pomalu, a emocionálně vypjatých chvil není zrovna přehršel. Většinu času se tak jedná o takřka kosmetické rozdíly nemající vliv na děj, respektive mnohdy se dá tahle Aférka z hlediska děje odvyprávět za polovinu času, vždycky za použití jen jedné z verzí (ať už Noaha či Alison), a sledovat totéž v bledě modrém má sice význam pro pochopení motivací toho druhého a dotvoření psychologického profilu postav, zároveň s sebou ale (často, nicméně ne vždycky) přináší neuvěřitelné množství nepotřebné vaty. Zkrátka a dobře, pomalé tempo nemusí vždycky znamenat záruku kvality či náročnosti, někdy je pomalé tempo prostě jenom... pomalé tempo. Jak jsem zmínil úvodem, The Affair je problematická. Má nápad, komplexní postavy a dech beroucí herecké kreace (Ruth Wilson). Na druhou stranu je fakt pomalá (fakticky! pro ty, co to ještě nepochopili, protože jsem to jenom tak lehce naznačil) a často irituje (horní ret Ruth Wilson). První série 70%, druhá 75%. (28.04.2015)

The Affair toho má tolik co nabídnout seriálovým fanouškům i amatérům, že je až s podivem, jak málo je přes své výjimečné kvality známý. První, co zaujme je samozřejmě obsazení - ústřední dvojice je doslova seriálovou elitou, a dokazuje to i jejich naprosto samozřejmá nominace na Zlaté Glóby. Nutno dodat, že i zbytek osazenstva jim zdatně sekunduje, a oproti jiným seriálům zde najít špatně vedeného herce je těžší, než najít jehlu v kupce sena. Samotný příběh je ale ztělesněním obyčejnosti, všednosti, něčeho, co každý zná nebo poznává. Proto bez unikátního způsobu vyprávění mohla tato skvadra skončit v pouze neobyčejně povedené mýdlové opeře. Opak je však nakonec pravdou. Je to totiž konfrontace dvou vzájemně propletených životních příběhů očima, ústy a archetypální povahou dvěma naprosto nespolehlivými a zcela odlišnými vypravěči dvou pohlaví, co z The Affair dělá bezprecedentní zkušenost, která jde do takové hloubky duší svých postav, že se nedá než hltat každou vteřinu, protože se dá jen stěží najít projekt, se kterým by se dalo identifikovat stejně jednoduše a do takové míry. Dle první řady tak jednoznačně nejlepší současný seriál stanice Showtime, kterému se dá vytknout jen to, že Ruth Wilson kvůli své roli musí zapírat rodný sexy přízvuk, a prostřední díly, které bohužel trestuhodně nevyužívají tu zmíněnou základní premisu. Nejistoty vyvolané nespolehlivým podáváním informací se ale ani tato slabší část nezbaví. (22.12.2014)

Přestože je Ruth Wilson božská herečka a doufám, že udělá v Hollywoodu velkou kariéru, v seriálu mě mnohem víc bavila postava Noaha a jeho vztah k vlastní manželce. Na jednu zajímavou podzápletku (většinou Noah + jeho žena) tak připadají dvě zbytečné a nudné (většinou Alison + její muž). A orámování celého příběhu výslechem na policii a la True Detective je jen zbytečná hra na efekt (už vidím, jak policajta vyšetřujícího zabití zajímají u výslechu především intimní podrobnosti ze života svědků). Takže těch 10 dílů jsem přežil, ale na další vaření vody v příští sezoně už koukat nebudu. (07.03.2015)

Ona je vdaná, on ženatý a začnou si spolu, protože mají neovladatelné nutkání, ač se jejich dosavadní život zdá v pořádku a spokojený, ale znáte to - když je to v klidu, tak je to ňůďo a je potřeba s tim honem rychle něco udělat. Muž a žena se střídají ve vyprávění a přesto, že se vracíme v ději a sledujeme ho znovu, nenudí to, naopak je zajímavé sledovat, čemu přikládá význam žena, zatímco muž přeskočí k bodu, na který už třeba ona dávno zapomněla, jak se nám zdají co chvíli jiní než v okamžiku či díle předešlém, jak interpretují své pravdy. První díly jsem byla nadšená, výborní herci, jiskry lítaly horem dolem, práce s kamerou tak svěží a neotřelá, že jsem si kolikrát řekla, jak by ten záběr posloužil k namalování dokonalého obrazu. Ale - když to není za pět, musí tam být ALE! Jejich výpověď probíhá na policejní stanici a na psychologické drama se roubuje detektivka přes moc. Nechci prozrazovat, kam se to ubírá, ale ten směr se mi nelíbí, že by půda pro další sérii? Každopádně Muž a žena ... jako takoví ... by mi k dokonalosti naprosto stačili. (12.07.2015)

Velmi podařené dílo, které v prvé řadě zaujme tím, že příběh "aféry" mapuje z dvou různých stran. Verze ústředního dua se liší, doplňují, ale někdy na sebe jednoduše navazují, aby divák nebyl znuděn repetitivností. Postavy jsou velice sympatické a jejich životy působí naprosto uvěřitelně, což je důležitým krokem k tomu, aby se příběh dal prožívat (a jakože rozhodně dá). Seriál se věnuje psychologii postav, vykresluje jejich prožívání, není zaujatý, není černobílý, nesoudí, zbytečně nemoralizuje, a tak je vlastně velice lidský. Ona propíraná aféra působí velice romanticky a krásně, je v ní kus čisté lásky, kterou postavám přejeme, nicméně přesto chápeme, že druhým ubližuje. Jak v takové situaci nalézt východisko? 9/10 PS: S každou další sérií se v mém žebříčku oblíbenosti toto úžasné dílo šplhá výše. Nepřestává mě překvapovat, jak se tvůrcům daří vytvářet další a další ryze lidské a emocionálně tíživé zápletky, které nadále bravurně rozvíjí ústřední i vedlejší charaktery. (08.07.2015)