Láska na prvý boj

Netykavka v podání Adèle Haenel je bohužel dovedená do takovýho extrému, že jsem měl v první řadě problém uvěřit, že by se s ní vůbec někdo chtěl kamarádit. Natožpak něco víc. "Láska na první boj" tudíž sedí perfektně, protože cokoliv jinýho prvního to mohlo bejt jen těžko. Na druhou stranu, film to je v zásadě nesmírně kvalitní a ono poselství, že bezúčelný aktivity jsou vlastně docela často užitečný a príma aktivity, kvituju s velkou radostí. (21.08.2015)

„Nemáš život. Nemáš ráda lidi. Jíš věci, který ti nechutnaj. Když sportuješ, tak to vypadá, že chceš umřít. Jseš posedlá armádou, ale přitom ji nesnášíš!“ Francouzi vysílají poměrně nejasnou zprávu, zato zatraceně sympatickou a místy černovtipnou. Dva mladí lidé tu hledají sami sebe, nacházejí však mnohem víc. Nejistý on se pomalu zabydluje v rodinné truhlářské firmě, popíjí s kamarády a fretkám buduje klece. Sarkastická ona nevěří ekonomii, kterou vystudovala, je s ohledem na lidské bytí skeptická, do nádoby na mixování nápojů hází syrové ryby, které následně pije a plave pod vodou s batohem plným střešních tašek. Ano, je trochu zvláštní. Takže nepřekvapí, když chce absolvovat armádní kurz. On se nakonec přidá. Výsledek nesklouzne k nějakému lacinému romantickému blábolení, reflektuje mládí i s jeho stále hlasitějšími nejistotami, sází na výtečné herecké výkony (Adèle Haenel je skvělá) a několik „divných“ momentů, které jakoby vypadly ze všedních dní dvou obyčejných mladých lidí, kteří nevědí, co s načatým životem. Výsledek je milý, je vlídný, je neotřelý, je atmosférický. (23.06.2015)

"Instinkty nás nezajímají. Zde se učíme smysl slova POVINNOST." Mě zase nezajímají vojenské nesmysly, takže si na odjištěný granát prostě nelehnu, ale o to tu nejde. Tady jde o to, že jsem psychicky odolný jedinec, který by dokázal zvládnout, kdyby ho přeprala holka. Ostatně by to nebylo poprvé, ale nesměla by to být "kráska" typu Jarmil Kratochvíl, Helen Fibinger nebo Marian Mutola. Madeleine tohle kritérium tak nějak splňuje, ale tady pro mne klady končí. Mě totiž výcvik ani vztah nezodpovědného truhláře a naivní drsňačky vůbec nebavil. Nezakopnul jsem při něm totiž o jedinou sympatickou postavu, takže hvězdy mohu dát jen za chytlavý námět a za lehce vyčpělou vzpomínku na sex, při kterém jsem neměl vůbec nic pod kontrolou. (05.09.2016)

Film je natočen v roce 2014 takže příprava o rok dřív...takhle si představuji tradiční francouzskou tvorbu která mě přitahuje.Bez politikaření a zvláštních výkonů zvláštních herců...tak jakoby se příběh odehrával ve vaší blízkosti.Důraz na detail:zvuk někde v pozadí,pohled z očí do očí,plavání v proudu řeky jakoby se něco odplavilo a vrátila se jiná Madeleine,spálený les jakoby spálil minulost a ideály. Postupem času mi připadá, že se francouzská kinematografie ubírá jiným směrem.Ignoruje národní identitu? (26.05.2019)

Je to fakt a nebo se mně to jen zdá, že mě Francie skoro pokaždé něčím překvapí a není tomu jinak ani v tomhle snímku. Nevím, který muž by byl nadšený z těch prvních setkání jako Arnaud z Madeleine. Ju ju, byla to láska na první boj, to bylo jasné už na té pláži u moře. Z jeho strany určitě a já jsem se mu dost dlouho divila. Koho by přitahovala holka toužící po vstupu do armády, pijící koktejly (brrrr), které jsem nemohla ani vidět, natož to pozřít. Nebo její jiné tréninkové metody? Nicméně i taková Madeleine byla motivací pro Arnauda, aby šel do přípravky na vstup do armády. Ale on jí prokouknul a měli spolu nejeden zajímavý dialog. No každý jsme nějaký, budiž. Neotřelé téma, asi ne pro každého, ale právě tou neotřelostí se mi to moc líbilo. Fretka, plavání se střešníma taškama v báglu na zádech atd. udělalo tenhle snímek netradičním. "Musíš umět úplně vypnout, jinak nepřežiješ. Umět zabít čas a zároveň nic nedělat. Nemyslet přitom na nic světobornýho. To je umění přežít. Jinak se zblázníš!" A Madeleine na tohle najednou slyšela a věděla úplně přesně, jak zabít ten čas........... (21.06.2015)