Další gól rozhodne

Dokument o oficiálně nejhorším týmu v žebříčku FIFA a jeho cestě za vítězstvím. Obdivuji, že kluci (a jedna transgenderová osoba) z Americké Samoi se i přes tak depresivní výsledky (přes 200 inkasovaných gólů a 0 gólů vsítěných) stále snažili hrát, protože fotbal má pro ně evidentně speciální místo v srdci. Americká Samoa je zvláštní místo, kde se k sobě všichni chovají s úctou a celý ostrov je jako jedna velká rodina. Dokonce samotný guvernér vždy přijde do kostela celému týmu popřát hodně štěstí před turnajem. Celý tým je i přes své výsledky chován ve velké úctě. Všechno se ale mění příchodem nizozemského trenéra Thomase Rongena, který je na místní poměry až příliš přísný, ale jak to tak bývá, má pro to důvod a hlavně velké srdce. Na pomoc v turnaji přilétají z USA i dva zkušení fotbalisté s kořeny z tohoto ostrova a klukům se nakonec podaří remízovat, prohrát těsně jen o gól (což už je samo o sobě obrovská výhra) a dokonce jeden zápas vyhrát. V té chvíli je to taková euforie, že slzám se ubrání málokdo :). Jak to bude s týmem dál, je ve hvězdách :). Každopádně pro mě to byl jeden z nejlepších zážitků odhodlání a síly vůle. (02.01.2016)

Americká Samoa jistě patří k trpaslíkům jak ve fotbale, tak i geograficky. V Evropě také najdeme geografické a zároveň fotbalové trpaslíky, z nichž někteří jsou srovnatelní či ještě menší, co do rozlohy i počtu obyvatel, než Americká Samoa - Andorra, Faerské ostrovy, San Marino, Lichtenštejnsko, Gibraltar. Přesto se prezentují lepšími výsledky a sem tam dokáží uhrát i nějaký ten překvapivý bod, což značí, že ve fotbale ostrovního oceánského státu dlouho nebylo něco v pořádku a to přišel změnit kouč z USA Thomas Rongen, jeden z hrdinů tohoto dokumentu. Na druhou stranu je třeba přiznat, že fotbal na starém kontinentu má větší tradici, i v trpasličích státech, než na ostrovech v Oceánii. Navíc fotbalisté evropských trpaslíků dostávají jistě nějakou odměnu za reprezentování svých malých ale bohatých zemí a taktéž je pohání touha po zážitcích, že mohou nastoupit na pořádných stadionech a zahrát si proti top hráčům světové kvality velkých zemí v evropské kvalifikaci. To reprezentanti americké Samoy hrající zadarmo, mohou jen snít o hraní na větších stadionech (stadionky v dokumentu odpovídají spíše úrovni našich českých amatérských soutěží) a taktéž proti žádným světovým hvězdám asi nikdy nenastoupí, jelikož ty v reprezentacích oceánských zemí asi nenajdeme. Hrdinové dokumentu prostě hrají pouze kvůli svému srdci, hrdosti na svou zemičku a z lásky, k nejkrásnější hře na světě. (09.01.2024)

Brečel jsem jako malý Jarda, jak jsem to s nimi prožíval. Kam se na toto hrabe Sunderland, Tottenham nebo další dokumenty o fotbale. Tady je to je o té čisté lásce k té hře, kterou jsme na začátku, když jsme začli kopat za domem, cítili všichni. Nic tady nekazí peníze či pseudosláva, je to jen o hrdosti, že hraji to co mě baví a peru se ze svou zemi. (30.10.2021)

Definitivně jsem očekával více. Tohle je obyčejný dokument o trenérovi, jenž neustále řeční jen o tom, že přišel o dceru při bouračce. Tahle vložka se ukázala naprostou zbytečnou, ba li otravnou. Zajímavější jsou spíše tréninkové postupy, které povětšinou spočívají v rachtání se v kalužích či výšlapu na nejvyšší bod Americké Samoi. Poněkud mi to připomínalo kádr Slavoje Houslice, 77% (07.04.2016)

Můžete být klidně nejhorším týmem podle žebříčku FIFA, ale zápal a nadšení pro hru by Vám mohl závidět leckterý fotbalový profesionál včetně těch největších hvězd. Dokument, který mapuje přípravu Americké Samoi nejhorší fotbalové země žebříčku v cestě na kvalifikaci o MS v Brazílii 2016. Nechybí vykreslení místního prostředí, charakterů hráčů, mezi kterými je i jedna transgenderová osoba a ve finále samotné fotbalové klání prvního kola australsko-oceánské části kvalifikace. Prim hraje zapálení pro hru všech zúčastněných, které nakonec přinese kýžené body a vítězství. Dokument o hře, která evidentně nezná překážek a baví lidi po celém světě. To nadšení do hry místním závidím. (15.12.2017)