Les

Typicky prázdna, prehliadnuteľná, neefektívna a obohratá americká duchárčina dnešnej doby. Až na to, že ako „pridanú hodnotu“ si zvolila akýsi mizerný srbský háj; mysliac si zrejme, že je to aj tak jedno, veď divák rozdiel nepozná a poserie sa z tých najlacnejších bu-bu-bu scén. Herecky mizerné, vizuálne nudné, hororovo neatmosférické, nestrašidelné a občas sa tak vážne tváriace, až mi bolo trápne. Slabota! To už ma na podobnú tému viac bavili nenápadné béčka "Forest of the Living Dead" či "Grave Halloween". (09.02.2016)

Aokigahara - to je takový překladatelský oříšek. Pro herečku Natalie Dormer bylo oříškem do tohoto zlými pověstmi opředeného lesa zavítat, aby se z něj vrátila živá a zdravá. Ale co, stát se jí stejně nic nemohlo, tamní přízraky si na ni vyšlápnout ani nemohly, když se komplet natáčelo v Srbsku. Divák je tedy v prvé řadě ochuzen o autenticitu lesa s neblahou pověstí, do něhož si to ročně chodí "hodit" stovka sebevrahů, místo toho je divákům naservírován kašírovaný (srbský) les, kde můžete místo přízraků potkat tak maximálně Djokoviče, Kokotiče a spol. Ovšem nevěšte hlavu, kvalitní harakiri můžete spáchat i v evropských hvozdech, je-li při ruce hutný příběh, kvalitní herci a neselhávající režisér. Natalie Dormer v dvojroli sice může potěšit své fanoušky, i ti můžou ale spílat herečce, že do své role nedala vůbec nic. A děravý scénář jí ke všemu předepisoval, aby se ve "strašidelném" lese potýkala s divným australským průvodcem, s ještě divnější japonskou studentkou, přízraky a se značným šálením mysli. Což o to, dohromady to není málo, je to ale jen zlomek toho, co zajímavý námět skýtal. Režisér zazdil, co se dalo. A v podstatě pořád dokola opakoval ty samé, podle něj osvědčené "halušky", navrch přidal porci ohraných a primitivních lekaček. Dá rozum, že na zmizení jedné polovičky dvojčat je něco divného a tajuplného, nemůže s tím ale operovat celý film. Stejně tak nemůže šálit diváka nevyjasněním úmrtím rodičů dvojčat, když je hned z prvního retro záběru zřejmé, že se celá tragédie odehrála ve skutečnosti jinak, než jak je popisována, čímž film bude nejednou obtěžovat, a nechá si vysvětlení pochopitelně až na závěr, kdy už i Lojzík Kuldanů věděl, jak se věci mají. Jak režisér strašil a vyvolával strach a neklid, to bylo kolikrát útrpné. Něco potenciálně děsuplného rozjel, následně to ale skončilo nechtěně směšně. Hrstka mrtvol v lese budila dojem, že i v Boubíně se občas nechtěně na větvi uškrtí nějaký ten neevidovaný turista. Režisér příliš hrůzných záběrů do svého filmu neaplikoval, i když byl jistě přesvědčen, že straší maximálně, o něco lépe se mu dařilo ve střídání dne s nocí, kdy byl k vidění nějaký ten zajímavější, sice pramálo vysvětlitelný výjev, přesto jen průměrný záchvěv hororu, který mohl vypadat nadprůměrně strašidelně a podmanivě, kdyby jej režisér dokázal patřičně na úrovni zrežírovat. Plusem je solidní tempo filmu, kdy se nad blbostí i jalovostí tvůrců nedá tolik zamýšlet. Do srbské Aokigahara jen na vlastní nestrašidelné nebezpečí, případně v podroušeném stavu. V kině by film svým mrzkým zpracováním neobstál, je to na vrácení vstupného, na dvd se ta tvůrčí nemohoucnost dá (relativně) ustát. 5/10 (30.01.2017)

Čekal jsem asi lepší výsledek. Les sebevrahů v sobě měl potenciál, být po dlouhé době solidním hororovým kouskem. Namísto toho, člověk dostal přešlapující nudu, která si během filmu bez udání důvodu podřeže žíly a v závěru se je snaží sešít znovu dohromady. Jinými slovy, kdyby konec nebyl dobře atmosférický, s hodně dobrým hudebním podtrhem a relativně uspokojivou pointou, šlo by celé hodnocení mnohem níž a zklamání z nevyužitého potenciálu by bylo větší. Celý film se nic moc neděje, přešlapuje se na místě, nejde rozpoznat, co je výplodem fantazie hrdinky a co je skutečné. Snad až v závěru si je divák stoprocentně jist, co je skutečnost, a co se vlastně stalo. Tudíž na celou svou délku 87minut, aby se něco dělo jen v posledních ani ne 10-ti minutách, je to podle mě sakra škoda. Sečteno podtrženo slabý průměr. 48% (05.04.2016)

Nový The Forest by som mohol bez problémov označiť ako jeden z najhorších filmov roku 2016 a zároveň ho začleniť k tomu najhoršiemu možnému hodnoteniu - odpad. Teoreticky to tak vôbec nemuselo byť, keďže les Aokigahara môže mať vo filmovom priemysle veľký potenciál či dokonca by bolo možné nakrútiť kvalitný mytologický film. Ďalším dôvodom, prečo to nemuselo byť úplne zlé je aj prítomnosť Natalie Dormer, ktorá síce pochopiteľne nie je bohvieako skvelá herečka (na svojom hereckom konte má väčšinou priemerné až podpriemerné filmy), ale svoju seriálovú rolu z Game of Thrones zahrala celkom dobre a mohla tým nalákať ľudí k filmu (a aj nalákala) + keď som tomu tomu v dobe vzniku udelil 2 hviezdy a o rok neskôr jednu odčítal, asi som k tomu mal dobrý dôvod. Vo filme však ostal potenciál absolútne nevyužitý. Nie len, že Natalie Dormer podala úplne nepresvedčivý výkon, ale filmu chýba akýsi náznak atmosféry, trocha ukážky napätia či vôbec aspoň trošku dobrý scenár. Nech sa márne snažím hľadať nejaké kvality filmu, vždy môžem pochváliť maximálne tak prostredie, v ktorom sa film odohráva. A aj z toho budem mať lepší úžitok pri pozeraní fotografií. Neostáva mi tak nič iné, než po dvoch rokoch tomu udeliť odpad. (14.11.2016)

Nízké hodnocení na internetu mi bylo důrazným varováním, že tohle zřejmě nebude zrovna dvakrát kvalitní podívaná, ale zaujala mě hlavně zmínka o lese Aokigahara. Mrkl jsem jen v rychlosti a obsah filmu, ale komentáře jsem nechal bez povšimnutí. Nerad si dopředu čtu o filmu více, nežli je nezbytně nutné, protože z duše nesnáším spoilery, které mi zkazí náladu ještě před úvodníma titulkama. Jen jsem ve skrytu duše doufal, že nepůjde o stejnou kravinu jako Blair Witch, nebo jemu podobné filmy. Bohužel jsem se prvního znechucení dočkal hned vzápětí a to ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že tvůrci rozhodně netočili tento film v nechvalně proslulém lese, ale v srbském národním parku (jak jsem se posléze dozvěděl). Tudíž jsem si musel druhé „nejoblíbenější“ místo sebevrahů na světě najít na internetu, abych se alespoň podíval na fotky. Američané už mě začínají iritovat neustálými marnými pokusy napodobovat své asijské kolegy, nebo stavěním svých přiblblých scénářů na pověrách či historických faktech jiných národů, o kterých ví starou belu a jejich vyobrazení k obrazu svému. Režisérský zajíček Zada však tentokrát držel v ruce zajímavý námět, jenž mu byl doslova naservírován na stříbrném podnose, mu se však z něj absolutně nepodařilo vymačkat veškerý potenciál, který se mu tady nabízel. Místo toho nám nabídl podivný patos, který měl dost hořkou příchuť. Nejde o vyložený průser, ale určitě se z toho dalo vytěžit mnohem víc. Je mi jasné, že se najde spousta lidí, kteří se mnou nebudou souhlasit, ale tohle vážně nemělo ani na průměrné hodnocení. 40% (26.08.2016)