Marseillská spojka

Když se řekne Marseille, vybaví se člověku dvě věci. Olympique a heroin. Fandům francouzských kriminálek ne nutně v tomhle pořadí.. Občas i lítostný souboj, ve kterém Dujardinův soudce uplatňuje při sekání chapadel kromě houževnatosti i odzbrojující úsměv a hlava chobotnice Lellouche zase výrazy odkoukané od De Nira. Po necelé hodině přijde jejich první společné setkání, po kterém La French přeřadí na vyšší rychlostní stupeň a vy si už jen užíváte to vrnění dobře promazaného retro motoru s emočním vstřikováním. Možná jsem se pořádně nedíval, ale nikde jsem nezahlédl Hackmanova Pepka ve srandovním klobouku. Touhle dobou tam měl být.. (31.03.2022)

Francouzská spojka po francouzsku volně na motivy skutečných událostí kolem marseillské camorry. A to skrze poctivou kriminálku ze staré školy, která velmi důsledně buduje dualitu dvou hlavních protagonistů z opačných stran barikády. Jde to až tak daleko, že jsou i stejně stylizováni čili se v některých scénách lehce spletou a po celou stopáž platí "pokud má jeden minutu na plátně, tak jí v zápětí dostane i ten druhý". A jakkoli je to stylové řemeslo, tak z toho ke své vlastní škodě až příliš kouká, jak by to tuze moc chtělo patřit do stejného ranku jako klasiky Francouzská spojka, Nelítostný souboj či Americký gangster, aniž by to ovšem oplývalo jejich kvalitami. Což však ani v nejmenším neznamená, že by to i tak nebyla zdařilá kriminálka. (23.05.2015)

Tak tohle je poctivá Francie ze starých dobrých časů francouzských kriminálek. Sází na brilantní filmařinu, gradující příběh, t a především osudový střet zásadovýho a nekompromisního poldy s chytrým a drsným gaunerem. Střet, který oběma pánům zasahuje i do soukromého života. Je to opravdu osvěžující dech dávných dob.. (29.01.2018)

Nažehlený límečky, výrazný knoflíky a frajerský licousy, a taky krásná prosluněná Marseille sedmdesátých let. A byl by hřích u toho nevzpomenout na slavné buldočí tažení sympatického soudce Dežardéna proti organizovanému drogovému zločinu...ryzí retrostylová kriminálka ještě zaplat´pánbůh žije, a tohle vykreslení portrétů dvou hlavních aktérů, jenž se potkali na opačné straně barikády v jednu dobu a na jednom místě, se mi moc zamlouvalo. A taky si nepamatuji, u jakého filmu jsem cítil stejnou empatii k oboum hlavním protivníkům...zvláštní, ale tak jak dopadli, jsem ani jednomu nepřál. (01.07.2015)

Docela příjemné překvapení, tato retro kriminálka předčila mé očekávání. Asi lze souhlasit, že zápletka není právě největší hitovka, jenže realita taková nejpíš bude, takže jsem spíše měl dojem, že to tak opravdu je a scénárista si necucá příběh z prstu. Je to takový návrat ke kořenům, a to mě fakt bavilo. (16.08.2015)