Réžia:
Jalil LespertKamera:
Thomas HardmeierHudba:
Ibrahim MaaloufHrajú:
Pierre Niney, Guillaume Gallienne, Charlotte Le Bon, Laura Smet, Marie de Villepin, Xavier Lafitte, Nikolai Kinski, Judi Beecher, Ruben Alves (viac)Obsahy(1)
V roku 1957 dvadsaťjedenročný Yves Saint Laurent (1936-2008) opustí svoju bohatú francúzsku rodinu v Alžírsku a začne pracovať ako návrhár u Christiana Diora. Jeho prvá módna kolekcia má úspech. Po Diorovej smrti Laurent prevezme vedenie firmy. Zoznámi sa s Pierrom Bergém, ktorý sa stane jeho milencom aj manažérom. Yves trpí maniodepresívnou psychózou. Keď ho vyhodia z firmy, s Pierrom aj priateľmi z brandže založia vlastnú značku. Jeho profesijné úspechy sprevádzajú súkromné problémy, psychická choroba, pochybnosti o sebe, noví milenci, rozchody, alkohol, drogová závislosť. S Pierrom po boku sa však vždy dokáže vrátiť na vrchol... Väčšinu príbehu rozpráva zostarnutý Pierre, ktorý sa po partnerovej smrti chystá rozpredať ich umeleckú zbierku. Film sa končí triumfálnom uvedením kolekcie, inšpirovanej ruským baletom a operou v roku 1976. (TV JOJ)
(viac)Videá (3)
Recenzie (86)
Jakoby autor nenašel žádný klíč k návrhářově životu, takže film sice vypadá pěkně, ale dějově je prázdný. Jsou tu jen dvě postavy, zbytek obsazení jsou jen snadno zaměnitelné figurky. Když mi došlo, že z filmu o světoznámém návrháři mi přijde nejzajímavější hudba, bylo nejspíš něco špatně. Šedý průměr (50%). ()
Tak tenhle film se vám může líbit jen v případě, že jste holka, co miluje oblečení, gay, nebo jste gay, co miluje oblečení. Já naštěstí do jedné z těchto kategorií patřím, takže jsem si z filmu odnesla, že fakt potřebuji kostým v pánském stylu. Jinak byste tu ale děj hledali úplně zbytečně, to spíš najdete vkusný sako v šatníku Domenica Martucciho. Všechno se tu točí okolo Laurenových depresí, které podle tradiční čínské medicíny léčil promiskuitou a mixem drog. Pan návrhář tu jak jinak než stylově šnupe koks, vůkol se válí polonahé modelky a vedou se intelektuální řeči, celej tenhle maratón trvá přes hodinu a půl. Vlastně je to jen značkovým parfémem navoněná banalita, životopis, kterej ale nejde do hloubky postavy, i když tedy Pierre Niney v hlavní roli má svý kouzlo, takže patřit do kategorie gay, co má rád hadry, tak do něj určo jdu. A nakonec nezapomeňte, že špatně se voháknout je horší než mrtvý koťátko, jo?! ()
Chcete snobárnu a nakonec stejně zase skončíte v háemku. YSL rozhodně není haute couture filmu a je biografická konfekce, co neurazí, ale v módě taky moc dlouho nebude. Film vypadá hezky (to věci z řetězců taky), ale není ničím nový (to věci od YSL byly). Má prapodivně useknutý konec a kdybychom pominuli sentimentální Bergéovy vzpomínky, tak nám tu chybí i nějaké city. Paradoxně příběh jednoho z největších návrhářů a zároveň magorů je emocionálně placatý, i když tu létají vázy a YSL se hroutí ve vojenským cvokhausu. Snímek bojuje se stejným problémem jako nedávno Chanel. Chcete postavit pomník někomu, kdo nám vlez do šatníků (ano skoro nám všem díky kopírování práce designérů), ale nejste dostatečně kreativní, abyste ho předčili. Z toho důvodu YSL nemůže zaujmout víc než film o spisovateli, nebo třeba továrníkovi, to je jedno. Nevím, nakolik do natáčení vstupovali majitelé značky (divil bych se, kdyby nechali filmařům volnou ruku, protože tohle je prostě reklamní záležitost), ale možná z toho důvodu, aby se někdo neurazil, aby se udrželo dobré jméno domu, to prostě není boom. A když YSL vymyslel dámský kostým, nebo ušil Mondriana, tak to hurá prostě bylo. ()
Film o tom, že svět velké módy je jen o iluzích a náhodách. K tomu si přidejte spoustu drog, sexu každý s každým, alkoholu a peněz, které jsou někteří lidé ochotni za iluzi módy dát. Pierre Niney stvárnil roli rozvráceného Laurenta dobře, stejně tak jeho seriózní životní partner v podání G. Gallienneho. Celkově ale film hodnotím jako průměr, není to ani životopis ani drama, spíše taková krátká exkurze do nejbouřlivějších dnů YSL. ()
Bylo zajímavé sledovat život tohoto módního návrháře. Zpracováním film totiž není vůbec špatný. Horší už je to s tím, co se ve filmu děje. Ten totiž nemá příliš děj. Spíše se zaměřuje na jednotlivé situace a nebo jednotlivou dobu. Takže vidíte Yvese a jeho teplomilnej vztah k chlapům, pak vidíte Yvese jak hulí se svými hippie kamarády. Naštěstí tolik nevidíte to, jak Yves navrhuje, což by asi byla nuda. Na druhou stranu neřikám, že to co jsem předtím říkal nebyla nuda. Spíš to ale sere. Sere proto, že všichni se tu chovají jak kokoti. A když Vás tu všichni serou, tak těžko z podobného životopisného filmu budete nadšeni. Bylo ale fajn to vidět a uvědomit si, jak někteří lidé žili nebo žijí… ()
Reklama