Divočina

Dva důvody proč si tyhle spirituální odysey typu Wild nebo Into The Wild pustit. Strhující příroda a duševní očista, nebo přinejmenším psychologická drobnokresba hlavní postavy plná názorů, postojů a zkušeností, které jdou do přímé konfrontace s otázkou zda je to či ono rozhodnutí dobré nebo špatné. S trochou fantazie se tam v některých pasážích každý alespoň na chvíli najde. Tvůrci to totiž udělali mazaně a pro jistotu tam dali v podstatě všechny negativní modelové situace, které se člověku mohou od útlého věku stát (otec tyran, nemoc, chudoba, drogy apod.). Wild je méně psychedelic a více klade důraz na rodinu, vztahy a formování toho, co by člověk měl v životě mít/nemít a čemu by měl přikládat priority. Reese přesvědčivá a hudebně solidně zvládnuté. Jen to, jak už to tak bývá, nejde pod kůži jak by mělo, jelikož přes všechnu tu krev a pot je to pořád jenom pohádka na dobrou noc, nebo spíš dobré ráno. (16.11.2015)

Nedávny brat The Way od Emilia Esteveza, v ktorom otec podniká túru za hľadaním mŕtveho syna, ma chytil viacej. Mal zaujímavejšiu interakciu medzi postavami, ktoré na ceste hlavný hrdina stretol. Wild obsahuje niekoľko fajn scén, má príjemne outdoorovú atmosféru a Reese je držiak. Ale flashbacky, vykresľujúce vzťahy s postavami jej minulosti nie sú motorom filmu, akým by chceli a mali byť. V tom bol flashbackový život Arona Ralstona v 127 Hours oveľa silnejší a v konfrontácii so situáciou, ktorú hlavná postava aktuálne riešila, ma úplne pohltil. Napriek tomu je ale Wild stále dobrý film, na tri a pol a hviezdy. (07.03.2015)

Z komentářů jsem pojal obavy, jak moc mě budou flashbacky postupem času iritovat. Ale ačkoliv se některé z nich i vícekrát opakovaly, neměl jsem s nimi ve výsledku žádný problém. Jestli mi na filmu totiž něco vadilo, tak to byl pouze fakt, že těch cca 90 dní hlavní hrdinka nestrávila kompletně v divočině, ba naopak, přišlo mi, že si „ulevovala“ a nechávala si pomoct víc, než bych čekal. Ne že bych se vyžíval ve sledování toho, jak Cheryl trpí, ale pakliže to měla být mentální očista, vyrovnání se předchozími událostmi a v neposlední řadě nalezení sebe sama, „nepřírodní“ zásahy mi pak přišly mírně rušivé. Ovšem ani tahle „kaňka“ nezměnila nic na tom, že mě tahle náročná pouť moc bavila a vlastně mě na konci dost mrzelo, že nepokračuje dále, což je pro mě velmi milé překvapení vzhledem k tomu, že se mohla třeba už po hodině dostavit nuda. Avšak na tu ani na chvíli nedošlo. A já mám po dosledování plnohodnotný zážitek a pocit, že se mi nakonec podařilo na hlavní hrdinku maximálně napojit. Za mě to budou solidní 4*. (02.12.2017)

Mal som podstatne väčšie očakávania. Od názvu Divočina očakávam drsný stret s prírodou a ostal som zaskočený, že jediná s čím sa Cheryl na dlhej ceste stretla bola jedna líška a skúsenosť, že na takú cestu treba kvalitné bačkúrky. R. Witherspoon hraje ok, oveľa viac však zabodovala Laura Dernová v roli matky. Film tak nakoniec nie je ani tak o ceste divočinou ako o vyčistení hlavy, vyrovnaní sa so smrťou matky a možnosti urobiť za doterajším nezodpovedným životom hrubú čiaru. Veľmi podobne je na tom film Pouť(Cesta) s M. Sheenom a kvalitatívne sú asi na jednej úrovni, aspoň z môjho pohľadu. Pochváliť musím známu skladbu, ktorá do filmu výborne zapadla. Veková prístupnosť od 12 rokov ma dosť šokuje. Deti som musel od telky vyhnať, pretože je tam sexu pomerne dosť. Ak je tento sex vhodný od 12 rokov tak asi starnem a veľa sa zmenilo alebo to niekto brutálne neodhadol. Rozhodne to nie je pekný film o prírode vhodný pre deti! 70%. (01.11.2015)

Divočina těží hlavně a pouze z flashbacků, které by tak měly být propracovanou dominantou celého snímku. Opak je pravdou. Ač není zpracování pohledů do minulostí vyloženě špatné, svým obsahem nezanechávají žádné emoce a případně i soucit s hlavní hrdinkou. Putování samotnou divočinou je jen takový lehký bonus, který ale také zůstal za očekáváním. Průměrný a zapomenutelný film. /60%/ (Kino - Prom.) (03.05.2015)