Amores perros

Živočíšnosť juhoamerických filmov je fascinujúca. Páčilo sa mi asi všetko. Od vášnivých vzťahov v rodinách až po spôsob, ktorým režisér oznamuje čas v jednotlivých dejových líniach. Prepletenec troch osudov, ktoré sa vzájomne stretajú len okrajovo, spája hlavne výrazná tragika. Neviem posúdiť, či je život na tomto kontinente skutočne tak dramatický, alebo je to len ich spôsob vnímania skutočnosti. Rada sa však z kresla dívam a užívam si búrku pocitov. (06.08.2006)

Amores perros je trojpríbehový film z prostredia mexického veľkomesta, ktorého príbehy sa vzájomne prekrývajú a sú plné surovostí, násilia, špiny a krvi. Vo filme sa asi nenachádza postava, ktorá by mohla zabojovať o divákove sympatie. Napriek tomu všetky postavy pôsobia vďaka svojej živočíšnosti a bezprostrednosti prirodzene a vierohodne. Film je nakrútený veľmi realisticky, dialógy neznejú umelo a hudba nenútene vytvára atmosféru. Výborná je aj kamera, ktorá zapája diváka do deja. Takže jediné nedostatky tohto mimoriadneho filmu vidím v tom, že niekedy stráca tempo, jednotlivé príbehy majú rozdielnu úroveň a spojené príbehy nevyvrcholili na konci, ale takmer na začiatku filmu. (10.11.2012)

Veľmi solídna mexická dráma, kde sa spájajú rôzne príbehy do jedného, to nie je nič nové. Čo tu máme navyše je ale dôveryhodnosť, ktorá pramení zo znalostí prostredia samotného režiséra. Žiť v Mexico City asi nebude pre väčšinu obyvateľov malina. A keď už hovoríme o „zatracenej láske“ dostaneme ju tu vo všetkých podobách – milenecký vzťah a manželská nevera, kainovská bratská láska, odlúčená láska k dcére, či láska k zvieratám. Okrem analýzy neutešeného sociálneho prostredia nám režisér ukazuje, aká je láska premenlivý a nepochopiteľný cit. (25.12.2015)

První povídku považuji za ukázku dokonalého filmového řemesla a Ińárritu pro mě při jejím sledování byl génius, kterému bych s klidem svěřil jakýkoli námět, protože jeho vizuální nápady nebo střídání kontrastů jsou naprosto bez chyby. O to víc pak moje nadšení zvadlo po zbývajících dvou příbězích, které nejsou nějak špatné, jenom na rozdíl od první tolik neznepokojují a zároveň neuchvacují divákovy smysly a spíše se soustředí na postupný psychický vývoj postav. Bohužel většinu času až příliš postupný a téměř zdlouhavý. (04.08.2006)

Já bych toto veledílo spíše pojmenoval Amores Pessos, jelikož hlavní dvě věci, kolem kterých se celý děj točí, jsou peníze a psi. Alejander je zkrátka mistr lidských osudů a to nejen ohledně výběru, ale i režie samotné, protože většině ostatních režisérů by se námět rozpadl pod prsty. Ruku v ruce jde i znamenitý scénář, který patřičně využívá přechodu mezi jednotlivými ději. Osobně si ale myslím, že kdyby přibyla rozdílová časová linka a některé charaktery se sloučily do sebe, bylo by to pětihvězdičkové dílo, ale i tak se jedná o emocí nabytý snímek zasluhující zhlédnutí. P.S. A pak že psi nedokážou rozvrátit vztah. Nejlepší soundtrack z filmu 80% (25.08.2012)