Spojené státy lásky
Zjednoczone stany miłości
Réžia:
Tomasz WasilewskiScenár:
Tomasz WasilewskiKamera:
Oleg MutuHrajú:
Julia Kijowska, Magdalena Cielecka, Dorota Kolak, Marta Nieradkiewicz, Tomasz Tyndyk, Andrzej Chyra, Łukasz Simlat, Marcin Czarnik, Jędrzej Wielecki (viac)Obsahy(1)
Poľsko, 1990. Prvý euforický rok slobody, ale tiež neistá budúcnosť. Štyri, na prvý pohľad šťastné ženy, v rôznom veku sa rozhodnú, že je čas zmeniť život a splniť si sny. Agáta je mladá matka, nešťastne vydatá, ktorej útekom je ďalší, nezmyselný, vzťah. Renáta je staršia učiteľka fascinovaná jej susedkou Marzenou – osamelou miestnou „kráľovnou krásy", ktorej manžel pracuje v Nemecku. Marzenina sestra Iza je riaditeľkou školy, zaľúbenou do otca jedného z jej študentov. (ASFK)
(viac)Videá (2)
Recenzie (30)
Kameraman Mutu nasnímal oceňované 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny a zde dokázal přesvědčivě zachytit ubíjející pudovost, syrovou tělesnost i téměř hmatatelné zoufalství, a to nejen filtrem, který sídliště, přírodu a nebarevné oblečení dělá ještě šedivější a ošklivější, ale i promyšleným způsobem rámování. Někteří filmu vyčítají dějovou vyprázdněnost a je třeba říci, že snímek skutečně nemá jednu dějovou linii, která by prostupovala celou stopáží, ale jedná se spíše o mozaiku volně propojených příběhů, jejichž společným jmenovatelem je spíše než láska umíněná touha a upínání se k něčemu nedosažitelnému. Místy se však režisér Wasilewski příliš úporně snaží, aby mohl zapadl do rumunské nové vlny. Postavy staví do okatě bezútěšných lokací, které jsou zabírány s chladným odstupem, aby nás pak šokoval poněkud samoúčelným zvratem, který nemá tak silný emoční dopad, neboť snímek zkrátka postrádá postupnou gradaci. 70 % [LFŠ 2016] ()
Snímek o tom, co s námi vlastně dovede udělat láska, chtíč, touha, nebo jak tomu chcete říkat. V tomhle ohledu je snímek zajímavý, ale možná je ještě zajímavější některými použitými filtry nebo i tím, co znázorňuje. Nahota je tady podána tak přirozeně, až jsem zíral. V tomhle ohledu se mi snímek velmi líbil. ()
Tomasz Wasilewski je takový polský Bohdan Sláma. Spojené státy lásky nejsou špatné, netradičně vedená kamera Olega Mutua filmu dodává správně chladnou patinu. O nosnosti konceptu "nechám situaci vygradovat a pak ji utnu, aniž by diváci kdy viděli její výsledek" nicméně přesvědčený nejsem. Když už se kochat panelákovou estetikou v Polsku, tak jednoznačně s Poslední rodinou. 65 % ()
Tři nebo čtyři ženské a jejich "trable s láskou". To je přeci popis, který zní slibně. Tak proč to tak nakonec nebylo? Všechny hrdinky jsou úplně na pěst. Všechny jsou totálně vydepkované, a ještě k tomu většinou z ničeho. Kdyby to bylo aspoň z těch komunistů, co jim tam taky vládli, tak by se s tím člověk aspoň mohl ztotožnit. Z filmu jsem byl tak zoufalý, že při jednom z "překvapivých" zvratů (malé děcko zahučelo pod led a už nevyplavalo) jsem se musel nahlas smát. Logicky jako jediný a hned jsem se tak pasoval do role asociála v publiku. Naprosto nechápu, jak to v Berlíně mohlo dostat ocenění za scénář. Scénář se pro mě rovná příběh a ten tu byl vážně nepřítomný. A co na tom, že se ty 4 hlavní hrdinky v "ději" tak hezky "potkávají". Už těch uvozovek bylo hodně na jeden komentář. Přetrpěno na 51. KVIFF, za 40%. ()
Galéria (11)
Súvisiace novinky
Finále Plzeň - Grande finále domácí tvorby
Zpráva všem, kdo mají rádi český a slovenský film! V Plzni koncem dubna proběhne už 31. ročník filmového festivalu Finále Plzeň, který nabídne to nejlepší z česko-slovenské filmové, televizní i… (viac)
Reklama