Pojedeme k moři

Překvapení jako hrom. Kdo by byl řekl, že se v českých končinách, po roce 2005 a ještě ke všemu ve městě, ve kterém žiji, natočí film, u kterého se neunudím xmrti. Pan Mádl je frajer. Jinak bych dal čtyři, ale kvůli Budějcím a úžasným hlavním dětským představitelům dám plnou palbu. Minulej rok to byly Křídla Vánoc a letos Pojedeme k moři.... díky takovýmhle filmům se ve mě probouzí naděje, že česká kinematografie ještě není v těch nejhlubších sračkách. P.S. Tetsuo je se svojí objemnou recenzí (ač je zdánlivě profesionální recenzent a kritik) naprosto mimo a očividně vůbec nepochopil o co Mádlovi v tomto filmu šlo. "Babi, ty sis prdla?" (06.12.2014)

Budem nadhodnocovať ale nemôžem si pomôcť. Mádl natočil film tak príjemny, hravý ,v závere dojímavý a navyše obrovským srdcom, že som mu schopný odpustiť, že celý ten koncept filmu 11 ročného chlapca vôbec ale vôbec nefunguje a nezožral som mu ho. Na druhej strane je možno hlavný hrdina biologickým pokusom a krížencom s DNA Ejzeštejna, Spielberga, Camerona, Flahertyho a Formana zvládajúcim vo svojom veku perfektne všetky filmárske zložky od kamery, zvuku, grafiky, strihu a réžie. 9/10 a najpríjemnejšie domáce prekvapenie za posledných pár rokov. (02.05.2015)

Vzpomínám si na úplné začátky teenagerského idola Jirky Mádla ve filmové brandži, jenž ho bezpochyby proslavila role Jáchyma v kultovní komedii Snowboarďáci (2004). O 2 roky později se předvedl jako Filip v obdobné, střelené komedii s názvem Rafťáci. Postupem přibývajících let se jeho herecká, filmografická databáze čím dál více rozrůstala a nejednou se z mladého snowboard-rafťáka stal prvotřídní, český herec. V roce 2004 vstoupil Mádl do hereckých vod, tehdy zřejmě ještě netušil, že o 10 let později dá najevo své skryté režijní sklony a bude diváky vyzývat k tomu, aby navštívili jeho režijní debut v kině, kde si zahraje i Mádlův velký vzor Ondřej Vetchý. Pojedeme k moři "dokumentárně" vypráví příběh o jedenáctiletém Tomáši, který se chce po svém velkém vzoru Miloši Formanovi stát velkým a uznávaným režisérem. Když dostal k narozeninám vyšperkovanou zrcadlovku s vestavěnou kamerou a střihacím programem, neváhá a rozhodne se natočit film o své rodině. Čili celá dějová linka nás postupem času seznamuje s postavami tatínka, maminky, babičky a hlavně Tomášova velkého kamaráda Harise. Tomáš (Petr Šimčák) a Haris (Jan Maršál) zpočátku vtipnou formou dokumentují svůj každodenní způsob strávení dne, první láska, nějaké ty legrácky apod. Postupem času se celý děj najel na vážnější břehy a mladí dokumentaristé chtějí přijít na kloub jedné velké záhadě. Režijní debut Jirky Mádla Pojedeme k moři je úžasnou ukázkou toho, že v jednoduchosti je krása! Je neuvěřitelné, jakým způsobem mě tento snímek, který se svým technickým pojetím podobá kombinaci vlogu (video blog) a Found footage (styl natáčení, ve kterém po celou dobu drží hlavní postava kameru v ruce, což se nejvíce využívá u hororů). Celý příběh filmu je poskládám z mnoha zápletek a point, které se na závěr stmelí do jednoho velkého, emočního a grandiózního finále. (24.04.2014)

„Láska, sex, něžnosti…to ve filmu bejt musí!“ Tenhle film mi asi konečně otevřel oči; jsem velmi špatným studentem filmové teorie, když na snímku nehledám všechny ty chyby, které „zasvěcení“ odhalili (při pročítání opravdu zničující recenze nejmenovaného českého filmového kritika jsem se pobavil, jak už dlouho ne-naštěstí mě to napadlo až po zhlédnutí Mádlova počinu a nedostalo se mi tak vyzrazení pointy předem). Pojedeme k moři jistě není dokonalý film a těch různých detailů se mu dá vyčíst spoustu. Všechny ovšem podle mě souvisí s tím, zda divák chce přistoupit na režisérovu hru zvanou „dětský pohled na věc“ či ne. Pravda, u řady scén mi přišlo chování 2 malých hrdinů na hraně, ale rozhodně bych si netroufl odsoudit film s tím, že „takhle se dnešní děti přece nechovají“ (mnoho jednotlivců jistě ne, ovšem někteří, soudě i dle osobní zkušenosti, ano). A to je ke „zdrcující“ kritice tak nějak všechno. Film je totiž jinak velmi svěží, originální, nápaditý, často úsměvný (místy až zábavný), a když pominu ty nejvážnější momenty, tak i docela pohodový (nebo alespoň po jeho určitou část). Mádlova práce s dětskými herci mi přijde výborná, dokonce i lépe zvládnutá než s těmi dospělými (např. k závěru trošku prkenný Vetchý). Co se týče zdařilé „detektivní“ pointy, tak ta se jistě dá od určitého momentu předjímat, ale nemyslím si, že zcela uhádnout. A na rozdíl od jiných jsem naopak přesvědčený, že vybrat si za debut takovýhle snímek je mnohem odvážnější a realizačně těžší, než kdyby šlo o „klasiku“, protože tohle dílko se mohlo pod vedením jiného režiséra „krásně“ rozpadnout a už by ho ten daný jedinec taky nemusel posbírat. A to se tu rozhodně nestalo, takže slušné 4* mi přijdou zasloužené. „Babi….nezdá se ti u nás poslední dobou něco divnýho?“ – „Jo. Kradeš mi sladkosti a nechceš jít se mnou na labutě.“ (26.01.2015)

Asi nebudem sám, kto si myslí, že toto sme od Mádla nečakali. Fakt milé prekvapenie, nečakane vyzrelý prístup a réžia, mladučký hlavní predstavitelia podali výkony, ktorými nastavili laťku poriadne vysoko a dospelým, profesionálnym hercom sú vyrovnanými partnermi. Na ich výkonoch stojí celý film a veľmi ľahko to mohlo skončiť prúserom. Chlapci to však obdivuhodne ustáli, scenár i pointa sú výborné a celkovo som mal z filmu príjemný pocit, čo sa cení najviac. Ten pocit sa z tunajších českých a slovenských filmov prevalí na diváka tak 2-3 krát do roka. Mádl zdá sa dozrel a už ho budem musieť brať vážne. 80%. (08.03.2015)