Rómeo a Júlia

Bolo by jednoduche pripisat kvality filmu hlavne Shakespearovi, no rozhodne by to nebolo fer. Iste, ta story nadcasovo uzasna, no Zeffireli jej vdychol krasnu atmosferu, herci uzasnu vzajomnu chemiu a Nino Rota prekrasny hlavny motiv. Balkonova scena ma chytila za srdce ako uz davno nic. Najlepsia neexperimentalna adaptacia tejto hry. 10/10 (13.04.2020)

Když přihlédneme k jasně divadelnímu zpracování, ani ty patetické přednesy (a že se nejedná jen o dialogy, hrdinové s oblibou deklamují nahlas i niterné pocity), nepůsobí nepatřičně a můžeme si tuhle ujetou podívanou i velmi užít. Pro mě to bylo po dlouhé době "zas něco jiného". Po všech moderních filmech mi starosvětskost a dramatičnost tohohle padesát let starýho dílka opravdu ulahodily. Olivia Hussley je navíc až pedofilně k sežrání, no ne? (15.05.2011)

Nejslavnější Shakespeare ve své nejuřvanější podobě je ve filmu skutečně smrtící kombinací. Zeffirelli je pro mnohé naprostá modla, takže vychválení jeho variance Romea a Julie do nebes už ani nepřekvapuje, ale znovu jde o kritiky uznávanou zívačku. Naprosto hloupé finále může dojmout snad jen analfabety. (05.01.2024)

Na divadle patří role Romea a Julie k absolutnímu vrcholu herecké kariéry, a proto jsou obsazovány herci, kteří už mají pár let na jevišti za sebou. Zeffirelli měl geniální nápad - obsadit do filmu lidi v tom věku, v jakém byli "skuteční" Romeo a Julie - a tenhle tah vyšel fantasticky. Olivia Hussey a Leonard Whiting sice nejsou bůhvíjací herci, ale jsou oba tak krásní. K tomu nádherné kostýmy a italské renesanční exteriéry a interiéry a vznikla barvitá podívaná, při níž člověk zapomene, že sleduje notoricky známou klasiku. Takové zpracování Shakespeara bude sotva kdy překonáno. (23.10.2006)

Příběh dvou milenců z Verony je pro mě nejlepším Shakespearovým dílem. V Zeffirelliho odvážné verzi (vždyť krásné a mladičké Olivii Hussey bylo při natáčení sotva patnáct) jsem si připadal ve filmové roli Romea ještě více bláznivě zamilovaný do Julie než na stránkách knihy. Jasně, prožíval jsem to v té hlavní mužské postavě. Jen jsem si vždycky přál, abych se cestou na konci někde zdržel a přijel o něco později. Anebo ne, to by potom nebylo to správné drama. (24.05.2012)