Temné údolie

Prostředí a atmosféra jsou takové, že jsem na to místy koukal s otevřenou pusou. Dnes, když jsou Alpy synonymem lyžařských středisek, si nedovedeme představit, jaké to v minulosti muselo být syrové a drsné místo pro život. A v tomhle filmu to je v míře vrchovaté! Negativum: Na první shlédnutí jsem registroval několik rušivých míst ve kterých režisérská práce nebo práce s hudbou nebyla kompaktní se zbytkem. Taky půjdu proti většině a řeknu, že přestřelky nejsou to, co tento film dělá jedinečným. Přesto. Zdejších aktuálně 66% považuji za podhodnocení Temného údolí. Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=wZqYbJM3JJc (14.06.2015)

Western po rakousku. Záhadný Američan Greider přijede v polovině 19. století z neznámých důvodů do odloučené horské vísky vysoko v Alpách a chce zde přečkat zimu. Uzavřená komunita, žijící zde pod nadvládou rodiny Brennerů, cizince překvapivě přijímá a v TEMNÉM údolí se začnou dít věci. Temná minulost vystoupí na světlo světa a proti sobě najednou stojí cizinec a starý Brenner s jeho šesti syny. Vypravěčka, místní děvče Luzi, zprostředkovává spolu s brilantními záběry kameramana příběh o pomstě a křivdách z minulosti, o lidském zlu, které ve vesnici přetrvává do současnosti. Málomluvný (své)rázný western z drsného a nehostinného prostředí mrazivých svahů Alp, natočený dle stejnojmenného románu Thomase Willmanna v rakousko-německé koprodukci, využívá jak specifických prvků tohoto původem západního žánru, tak i elementů žánru typického pro německy mluvící prostor – tzv. Heimatfilmu. Režisér klade důraz primárně na atmosféru a vybroušenou kompozici obrazů, včetně slow motion záběrů akce či dokonce chvilkového snímání přes krev, jež se odrazila do kamery. Pravda, charaktery zúčastněných (mimochodem, mluvících tyrolským dialektem) jsou v podstatě bez výjimky ploché a statické, film však stojí na jiných kvalitách, o nichž už byla řeč. Příběh, zarámovaný cynicky klidným příjezdem a odjezdem cizince, si nenechte ujít! (02.11.2014)

Já tedy nevím, proč netočíme westerny u nás na horách, když to jde v Německu nebo Rakousku. To mě trochu mátlo, já mám představu westernu úplně jinou. Americké pláně, šerif, soudce, holčiny k mání a podobně. Tady ty zasněžené hory, vánice, mráz jak na Aljašce mě přece jen trochu přivedly do rozpaků. Jinak už úvodní melodie byla tak chytlavá, že jsem věděla, ano to bude něco pro mě a hodila jsem termín "western" za hlavu. Studené pomstoidní klima a strach na mě čišelo ze všech stran. A vida, najednou se tam objevil mladíček s temným pohledem (já se tomu musela chvílemi smát) s jasnou pohnutkou, proč přijel. Pomsta tedy vážně stála za to. Já si navíc smsla na kácení stromu, potažmo hozených do žlabu jako v Pyšné princezně a šup dolů. Mladík musel urputně trénovat než tam přijel, protože strefit se do dvou orgánů s takovou přesností je kumšt. Jasně, že celá ta pakáž, co měla být vyhlazená, vypadala až na toho jednoho odporně, tudíž se o nějaké lítosti nedalo ani mluvit. Má to své pro a proti, nicméně já to brala se vším všudy a tak to také hodnotím. (16.11.2016)

Ono sehnat kvalitní chovný materiál na vsi, kde už i kámen šukal cihlu není vůbec snadný. A tak se občas stane, že rodiče prodaj svojí dceru shnilýmu dědkovi, aby od něj dostali aspoň půlku nakrájený Šumavy. Tenhle rakouskej western (jo, fakt tam je napsáno western) není v podstatě ničím nijak zvlášť originální, ale já si tak říkám, co by asi u nás natočili za kokotinu třeba s Mádlem a Kokotkem v hlavní roli. Určitě by se to spíš podobalo vycházce pacientů z léčebny pro mentálně choré. Ale tenhle Ondřej Procházka celkem umí, tudíž je to koukatelný a člověk se extra nenudí. Prolog bych tedy trochu sešmikal, neni důvod to tak zbytečně natahovat, ale jak řikám, dá se, takže otřít hubu od apfel struddelu a koukat. (02.02.2016)

Nejprve se milý divák vyděsí, že tempo není zrovna strhující, rázné a postrádá spád, zkrátka, že to jde jako když ,,sere a maluje", později však kvituje pečlivě budovanou atmosféru a spokojeně potřásá hlavičkou. Výborná záležitost, v níž Shane místo doliny ve Wyomingu volí údolí alpské. I zde se, stejně, jako v díle písmáka Schaefera, hrdina nedá popsat jako stoprocentně kladný. Přichází, vykoná potřebné, znaveně odjíždí zapadající lavině vstříc, a to s tíhou svých vin někde na ramenou. A tak jedinými zásadními rozdíly jsou osobní angažovanost x principiálnost a to, že Shane ,,byl pistolník s očima jako len, štíhlej jako řeholník" a Sam Riley je blbeček. (31.01.2018)