V zajatí Yakuzy

Tenhle film rozdělí své diváky do čtyř skupin: ta první odpadne po čtvrthodině, kdy ji přestane bavit koukat na pobíhající Japonce, kteří jsou jeden jako druhý. Druhá skupina to vypne tak v polovině, znechucena přemírou násilí. Ta třetí skupina to dokouká a odejde s pocitem, že shlédla vcelku zajímavý, ale ničím výjimečný film. A ta čtvrtá? Ta bude nadšená syrovostí a odosobněním, které nám tu Kitano servíruje v plných porcích. Obojí naprosto dokonale zapadá do jednoduchého příběhu yakuzákovi rozbíhajícím svou "živnost" v Americe. A ta živnost přece není o citech, nebo snad ano? (03.06.2005)

Tak nějak moje první filmové setkání s Yakuzou, aneb mafie trošku jinak. Charismatický Aniti, který bratrovi ukáže, jak má fungovat pořádný nelegální byznys. Nicméně zde nejde zrovna o tu obchodní stránku, tady se jde přes mrtvoly. Řezání prstů, střeva, nějaká ta hlava bez těla, jo, v asijských filmech si prostě neberou servítky a to je dobře. Schází málo a dal bych s klidným srdcem pět hvězd. (15.04.2010)

Všichni víte, jak jsem snadno ovlivnitelný. Koukám na film a okamžitě chci být Jamesem Bondem, Terminátorem, Sonny Crockettem, Harmonikou, Tonny Montanou, starou Blažkovou, nejmladším Homolkou (a řvát: "Takhle spadnul tatínek!") a na chvíli i žralokem z Čelistí, protože nemám rád přeplněný pláže plný růžovejch Němců. No a co myslíte, že se stalo, když jsem dokoukal Brothera? Týden jsem tlačil kůži na spáncích směrem k temeni, abych si očička trošičku zešikmil. Nej gangsterka, co jsem viděl (25.09.2006)

To co by mohlo podle načrtnutého děje vypadat jako poctivá hongkongská řežba nebo možná i něco míň stylového, se díky Takeshimu Kitanovi odvíjí tempem existenčního dramatu, a rozhodně si nebere servítky. Od začátku do konce nedá vydechnout nikoliv klipovitou sekvencí akčních scén, ale vykreslením postav, typickou "pomalou" atmosférou a hlavně charismatem hlavního představitele. (04.08.2005)

Scarface v prostředí Yakuzy! Takeshi Kitano vykouzlil výjimečný snímek. Pro mne se jednalo o obrovské překvapení a jednu z nejlepších syrových gangsterek poslední doby. Zaujala mne minimalistická práce s hudebním doprovodem, kitanovo mrazivé ztvárnění Anikiho a náhled do japonského světa řádu a tradic. (21.06.2010)