Kto nájde priateľa, nájde poklad

"MARRRMELÁDA ZRRRRAVÍ DÁVÁ! MARRRMELÁDA ZRRRRAVÍ DÁVÁ!" "FUJ, HNUSNÁ MARMELÁDA!" Bud, Terence a mluvící papoušek bojují s nejprve s domorodým kmenem, pak s Japončíkem, který zaspal konec války a nakonec všichni společně proti bandě zlosynů. Aby našli přítele i poklad. Skvělá komedie s výbornými hláškami a exclentním dabingem Jana Schánilce, Svatopluka Skopala a Miroslava Vladyky. (06.05.2005)

Staří známi se k nám vracejí s dalším ze svých potrhlých dobrodružství. Bohužel jde tentokrát o výrazně slabší počin než obvykle. Nebýt moji slabosti pro tyhle „výtečníky“ a trochy nostalgie byly by to dvě hvězdičky jak vyšité. Jako nejvtipnější scénu v tomto případě navrhuji závěrečné čištění vitým v muzeu a osvícení, ke kterému oba dva hrdinové nakonec chtě nechtě dojdou. „Kdo najde přítele, najde poklad“ :-) (11.12.2006)

Tak samozřejmě, nějaký propracovaný scénář u filmů Hill and Spencer očekávat nelze, nicméně cesta za pokladem na neobjevený ostrov jde celkem nenásilně, samotné bitky na ostrově už jsou takovým standardem, ať už to je bláznivý japonský voják nebo piráti nebo mafie, která chce poklad také. Takový solidní průměr H+S. (31.05.2024)

Jeden ze slabších filmů s B.Spencerem a T.Hillem.Na ostrově kde hledají poklad bojují nejdřív proti japonskýmu vojákovi který si myslí že je pořád 2.sv. válka,pak proti nějakejm pirátskejm gayům v latexu a nakonec proti nějaké mafii.A do toho je doprovází extremně trapný a protivný indián.Opravdu nic moc film. (13.02.2013)

„Radšej zostanem tu. Z vášho sveta je mi zle.“ Budspencerovko-terencehillovky (dobrý žáner som vymyslel, že?) nikdy nechceli dostávať renomované filmové ceny. Šlo im hlavne a „len“ o dobrú zábavu. Vďaka prepracovanej choreografii akčných scén, skvelej chémii medzi hrdinami (Terence Hill bol síce schopný vyskočiť dva metre do vzduchu a vyšplhať sa na strom, ale Bud Spencer sa zasa o ten strom oprel a vyvrátil ho zo zeme aj s koreňmi) a vďaka šikovným scenárom (Dvojníci) šlo o nadpriemernú zábavu. Mnohé z ich spoločných projektov ešte i dnes udivujú kaskadérskymi výkonmi a rozkošnou ústrednou dvojkou. Tie snímky si udržiavali istý typ úrovne. Tu sa mi však prvý raz zdalo, že tá latka bola podlezená. Jednak nepriatelia našich obľúbených hrdinov sú až príliš nezaujímaví, čo by až tak nevadilo, ale je tu tiež biedny, podpriemerný scenár, ktorý skrátka nie je bohvieako vtipný. Ani exotický ostrov mi neprišiel bohvieako exotický a logiku veci ani riešiť nebudem (nie som odborník, ale dali by sa vôbec desaťročia staré bankovky zameniť v banke za aktuálne?). Hlavne mi ale prekážal primitívny humor, na ktorý u tohto dua nie som zvyknutý. Na jednoduchý áno, ale vždy bol taký... dobrácky. Tuná nie. Raz za rok si vcelku rád pozriem Kameňák alebo Babovřesky, myslite si čo chcete. Ale u dvojky Spencer/Hill na taký typ humoru zvyknutý nie som a už si ani zvykať nemienim. Komediálne scény s domorodcami (a hlavne Anulu) mi nepripadali ako komédia, ale ako čisté zlo a utrpenie (v neposlednom rade poriadne rasistické a xenofóbne, tak ale na to sme u konzervatívnych Talianov zvyknutí). Miestami som sa až trochu hanbil, že to vôbec pozerám. Palec hore za občasné hlášky („Máš v očiach nenávisť.“) a tradične super-chémiu medzi Budom a Terenceom. (27.08.2018)