Sandokan útočí

Sice je to snímek "po deseti letech" od dobytí Mompracenu Brookem, ale ve skutečnosti herci o moc nezestárli. S ohledem na původní předlohu Emila Salgariho se tu opět setkáváme s jednou z hlavních postav - Tremal Naikem - ale i s Kamamurim. Autoři se snažili do filmu nacpat co nejvíce, ale spíš by námětu slušel vícedílný seriál, který by rozvinul jednotlivá témata do větší šíře. Každopádně - opět mě to pohltilo, i po těch všech letech jsem byl opět uchvácen příběhem Sandokana. (93%) (03.02.2024)

Nečakal som od 'návratu' veľa, ale nemusel som tak robiť. Film umne naväzuje na seriál. Ťahačom je charizmatický Bedi a s mečom mu to ide, resp. aspoň jeho scény boli dobre nastrihané. Film ma slušnú atmosféru s množstvom bitiek a súbojov, nechýbajú scény na pláži, na vode i v džungli. Niekoľkokrát postrelený či inak zranený hl. hrdina pôsobí síce smiešne, ale kedže je vraj nehynúca legenda, dá sa mu to odpustiť. Talianska produkcia sa prejaví hlavne u domorodcov a domorodých vojakov, ktorí pôsobia ako homelesáci a práve ich vytiahli niekde od smietiakov. No a nesmiem zabudnút aj pôsobivú ústrednú melódiu, ktorá sa sem tam strieda s pôvodnou a dotvára tak tento kult. Žeby som si oprášil aj seriál? (07.02.2018)

Kouzlo původní série se tvůrcům jakýmsi nepředstavitelným vypětím všech sil podařilo udržet, byť především úvod snímku trpí nedořešenou logikou a motivací postav. Jakmile se však děj přelije k pohledným bitkám v džungli, je už zase vše v pořádku - tedy alespoň co se úrovně Sandokanovy báchorky týká. (28.11.2016)

Tak dnes ráno jsem měl tu čest setkat se zase s tímto osvoboditelem Malajsie. Nebylo to ve vlhké džungli nedaleko Mompračemu, ale u mně v obýváku (vedro tam ale bylo stejné!) a bylo to setkání zajímavé! Vždyť jsme se neviděli více jak 30 let. Ačkoliv na mně se zub času už krapet podepsal, Sandokan vypadal stále stejně. Propocené oblečení, rozevláté havraní lokny, plnovous, proklatě dlouhá a ostrá mačeta a ten ohnivý uhrančivý pohled... Znovu jsem si uvědomil jaké ten muž má charisma a to nejsem perla z Labuanu !... Samozřejmě naše setkání vyvolalo kupu vzpomínek na staré časy a seroš Sandokan - co tenkrát běžel v závěru Studia kamarád každou neděli. Kdo s ním neměl tričko, mikinu nebo alespoň nálepku na penálu byl totální looser. Já ho měl na bílém tričku nažehleného v barvě a s tygrem. Jedna dívenka mi tenkrát na základce prozradila, že se jí líbím, ale ------- jen v tom tričku... Takže bodoval spíše Kabir Bedi. --- Tak jsme tak na sebe v obýváku vyhicovaném na 28 °C koukali a já kolem zahlédl i další známé tváře. Janéze de Gomeru, krásku ..ehh...Džamilu (brrrr!) a samozřejmě bílého rádžu a záporáka v jednom Angličana Jamese Brooka. Film jsem sledoval s lehkým úžasem jak strašná blbina to ve skutečnosti je a s údivem co se mi tehdá na tomhle mohlo líbit... --- Dnes už jsou Angličané coby kolonisté naštěstí minulostí. Mnoho zemiček osvobozených od jha bílého muže si tam dnes tře svobodně bídu s nouzí, hladoví, funguje jen díky humanitární pomoci a čas od času nám předvede něajakou tu echt domorodou občaskou válku systém kmen proti kmeni ! Dnes tam zkrátka mají tu svou vysněnou svobodu a mají jí často tolik, že se jim zase stýská po bílých a tak raději prchají do otrokářské Evropy.... Vše je dnes zkrátka jinak a stejně tak já už nemám Tygra z Mompračemu na tričku. Někde tam vzadu zůstala vzpomínka, ale spíše je to o tom čase dětství, než o kvalitě filmu. Dnešní optikou viděno je to za 2 rudé vlajky s hlavou tygra vyvěšené nad Brooksovou pevností. * * (03.08.2018)

Neexistovat seriál, jsou to dobré 3*. Jenomže tvůrci tentokrát splácali povrchní příběh o tom, jak Brooke napadl Mompračem jen tak z nudy, a okolní obyvatelstvo se vzbouřilo. Nejvíc tomu všemu chybí původní hudba, která vtiskovala nejenom začátkům a koncům jednotlivých dílů nezaměnitelný dojem. Bedi je furt stejný, i když porovnávat dabing Preisse a Rouse nejde, Táborský se na Leroym snaží (ale Novotný byl o třídu lepší), chybí femme fatale a trochu smyslu. (07.12.2018)