Testament mladosti

Testament mládí mi byl v traileru prodán jako lovestory bývalého Jona Sněha a budoucí Lary Croft v kulisách první světové války. A až v půlce filmu mi došlo, že úvodní „base on true story“ tam nebylo pro legraci a ve své prvotní představě o filmu jsem se krutě zmýlil. Na druhou stranu od obyčejného milostného příběhu nedostanete přesah a závěrečné titulky vás nenechají uznale pokývat nad (v mých očích) přesným zobrazením myšlenky knižní předlohy. Ta samotná by pak kdykoliv a kdekoliv mohla definovat žánr válečného filmu. A málem bych zapomněl zmínit Alicii Vikander, která pro jednou potvrdila, že její Oskar není jednorázová záležitost, ale potvrzení nepopiratelného talentu (16.09.2017)

Testament of Youth je autobiografický román vydaný roku 1933 (do češtiny zatím nebyl přeložen). Autorka Vera Brittain v knize líčí především dopad první světové války na život své rodiny. Román se již dočkal zpracování v podobě televizního seriálu (1979) i rozhlasové hry (1998). Roku 2009 byl oznámen vznik filmu pod záštitou producenta Davida Heymana (pracoval na Harry Potter sérii). Režie se ujal James Kent, pracující doposud jen pro televizi.  Náš příběh začíná roku 1914. Mladá dívka Vera (Alicia Vikander) a její bratr Edward (Taron Egerton) si užívají léto s přáteli Rolandem (Kit Harington) a Victorem (Colin Morgan). Vera je velmi emancipovaná a touží po studiu na Oxfordské univerzitě. Otec jí po dlouhém přemlouvání dovolí zúčastnit se přijímací zkoušky a dívka je skutečně přijata. Pod dozorem gardedámy se začne scházet s Rolandem, ve kterém našla zalíbení. Vypukne ale první světová válka a Roland s Edwardem odchází na frontu. Vera se nedokáže soustředit na studium, stane se tedy dobrovolnou sestrou. Roland požádá Veru o ruku, jejich svatbu ale překazí tragická událost. (23.06.2020)

Birdsong z jiného úhlu pohledu a trochu méně do hloubky. Kdybych neviděla nedávno Birdsong asi by se mi tenhle film líbil víc. Prostředí bylo super a herci taky. Kontrast začátku se zbytkem filmu je hodně výrazný, až tak že jsem si říkala, jestli už to není trochu moc...ale to nemůžu moc dobře posuzovat (což je vlastně jedině dobře.) A některé momenty mi přišly tak prvoplánové a laciné, že se mi jen těžko věří že se to tak nějak vážně stalo...Snímek to určitě není špatný, jen mi to nepřišlo jako něco extra. Za mě to jsou tři hvězdičky, možná tři a půl. (19.04.2016)

"CHTĚJÍ NA TEBE ZAPOMENOUT. CHTĚJÍ, ABYCH I JÁ ZAPOMNĚLA. ALE NEMOHU. NEUDĚLÁM TO. TO VÁM TEĎ SLIBUJI. VÁM VŠEM!" Už jen ten začátek filmu je tak uhrančivý....zmatená, zlomená Vera, prodírající se slavícím davem až do kostela kde zůstane jako přikována stát u obrazu topících se lidí v rozběsněném moři a její výraz tváře ve kterém se zrcadlí zoufalost, beznaděj....ano i ona se topí, ve vlnách zármutku a bolesti a....... střih a zpoza hladiny se vynořuje mládím, veselím a touhami naplněná úplně jiná Vera....šťastná a dychtící po životě....to je prostě nádhera, zvlášť v podání dech beroucí a emocemi sršící Alicie Vikander. Je mi líto všech těch, co tento film nudil a byl podle nich plytký, bez děje a o ničem neb opak je pravdou! Pomalé plynutí dává dostatek času hlavní hrdince rozehrát mistrovskou hru plnou opravdových emocí a vnímavý a citlivý divák tak může se zatajeným dechem pozorovat ten pozvolný a smutný přerod od štastných a veselých momentů k těm zdrcujícím a velmi velmi bolestným. Tohle byl přímý zásah do srdce a já si ho užil i díky skvělé Alicii, nádherné kameře, výpravě a hudbě hodně hodně moc. A víte co? Tak silné protiválečné vyznění ve filmu, kde se neodehraje ani jedna válečná scéna a nepadne jeden jediný výstřel? MASTERPIECE! (10.02.2016)

Kde začít? Dvě čisté hodiny z období Světové války. Z pohledu snaživé variace na Keiru (ale stěží dosahující jejího pedestalu) a její lásku v podání Kita tak učesaného a vymydleného, že místy vypadá jak Charlie Cox. Jako technicky to není špatné. Ale je to takové... tuctové. Vikander je taková mdlá a nepřesvědčivá. A vše co se děje kolem ní se dělo stovkám, tisícům dalších, úplně stejně. Asi jako výpověď je to dobré, ale na plátně to přijde o tu dobopisnou hodnotou právě snahou z toho udělat film, co by se dal sledovat. Což se povedlo, ale to je tak vše. Vzpomínky na tenhle kousek se rozpustí rychle jak písmena dopisu z fronty krůpějemi slz truchlící milé. (11.04.2016)