Kulka pro Heydricha (1941) (E03)

Existuje taková poučka, že film by vám měl příběh ukazovat, ne vyprávět skrz dialogy. A bohužel přesně to druhé dělá Kulka pro Heydricha. Namísto toho, aby se vám pokusila postavy představit skrz pečlivě vybrané scény, jen neustále posloucháte jejich rozhovory o tom, kdo je kdo a co se kdy stalo. Uznávám, že narvat historický příběh odehrávající se v období několika let do rozmezí sedmdesáti minut není zrovna nejsnažší, ale větší scénáristická nápaditost by tomuto filmu skutečně neuškodila. (07.07.2013)

Beru, že jde o kapitolu z většího celku (i sám Sedláček v tomhle směru varoval), ale ani to neomlouvá mechanické řemeslo bez nápadu, papírem šustící dialogy, všudypřítomnou mrtvolnost, jíž se vymyká jedině vynikající Trojan (všichni ostatní jsou jako karikatury slavných), a především nechutné zplošťování historie, která je smrsknutá na pár nastrojených situací okolo Benešových dekretů. Tohle by neobstálo ani jako edukativní video pro mateřské školy! Natož jako ambiciózní projekt za prachy koncesionářů. Fujtajbl. (05.07.2013)

Možná by bylo lepší, kdyby se tento film jmenoval nějak jinak než "Kulka pro Heydricha", protože minimálně srovnatelně jako tomuto tématu (ve smyslu strategických plánů a příprav) se věnuje tématu politických plánů a příprav na poválečný odsun Němců. Obě tyto linky filmu mi přijdou určitě zajímavé a z historického hlediska zde jisté pojítko mezi nimi určitě je. Velmi zajímavě nastíněn je třeba vývoj debat mezi prezidentem Benešem a československo-německým politikem Wenczlem Jakschem. Přesto je docela škoda, že v samotném závěru získá navrch to druhé téma a že samotné úspěšné provedení atentátu není ve filmu vlastně ani zmíněno. Po herecké stránce je určitě třeba (ostatně jako vždy) vyzdvihnout Ivana Trojana, který tu postavu šéfa československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec hraje velmi věrohodně.  A třeba ta scéna v závěru filmu, ony pohledy do očí mezi Trojanem a Fingerem (v roli Edvarda Beneše), prostě nemá chybu. (01.06.2022)

V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. (23.04.2018)

Až moc ukecaný díl, nemůžu si pomoct. Navíc v některých momentech příliš očekává znalosti diváka (jinak by ho mohl šeredně poplést!), jindy je zas zbytečně školometský. Co je tady povedeného a zůstává mi v paměti? Ta počáteční bezradnost Beneše, který zpočátku v Anglii neznamenal vůbec nic, spíš jim byl na obtíž; také Trojanův Moravec ve scéně, kdy ironicky mluví o tom, co by se Němcům mohlo u Břeclavi udělat; no a pak scéna, kdy Beneš Wenzlu Jakschovi už jasně dá najevo, že Anglií a západem pohrdá (i když tam zrovna je) a jeho hlavním spojencem je Stalin - a Němci půjdou pryč... Smutné, ale pravdivé. (08.02.2017)